Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 348/2024-94
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 67 077,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 13. 6. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 700 Kč, splatných vždy k 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 50 165,68 Kč, úroku ve výši 29,67% ročně z částky 46 735,67 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 37 564,24 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 912 Kč od 27. 10. 2023 do 12. 6. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 670 Kč na účet Okresního soudu v adresa, VS var. symbol, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 13. 6. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 700 Kč, splatných vždy k 25. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 50 165,68 Kč, úroku ve výši 29,67% ročně z částky 46 735,67 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 37 564,24 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 912 Kč od 27. 10. 2023 do 12. 6. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 670 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , VS , var. symbol, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u soudu dne 25. 6. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 67 077,68 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, uzavřel se žalovaným dne 18. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 29,67 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2022. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil částku 33 088 Kč. Předchůdci žalobce dále vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smluvních ujednání, neboť platí, že poskytovateli úvěru vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobce požaduje zaplacení této smluvní pokuty u dvou splátek, tedy celkem 998 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek předchůdce žalobce ke dni 16. 10. 2023 zesplatnil celý úvěr a celá dosud nesplacená jistina, přirostlé úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny. V bodě 6.5 smluvních ujednání bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den následující po zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 17. 10. 2023 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po zesplatnění neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobce postoupena žalobci na základě dříve uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a společného prohlášení smluvních stran ze dne 3. 4. 2024, a to s účinností ke dni 28. 3. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 16. 4. 2024. Za období od postoupení pohledávky do sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalobní nárok sestává z částky 54 476,24 Kč (nová jistina + pevné smluvní pokuty) se zákonným úrokem z prodlení, dále z částky 12 601,44 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně vyčíslená ke dni 16. 5. 2024), úroku v sazbě 29,67 % ročně z částky 46 735,67 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 476,24 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.
3. Při soudním jednání dne 30. 1. 2025 žalovaný uvedl, že si půjčil peníze od společnosti, jejíž název si již nepamatuje, jednalo se o úvěr sjednaný po internetu. Po informaci poskytnuté soudem žalovaný potvrdil, že se asi jednalo o Anonymizováno, tuto nabídku si vyhledal na internetu, neboť potřeboval půjčit částku 50 000 Kč a tato nabídka mu vyjela na internetu. Smlouva byla uzavřena elektronicky, byla mu poslána e-mailem, v té době ji ani příliš nečetl, takže nemůže potvrdit, zda to byla ta samá smlouva, která mu byla předložena k nahlédnutí. Souhlasí však výše úvěru 50 000 Kč i zde uvedená výše splátky 3 008 Kč, neboť tu žalovaný fakticky hradil trvalým příkazem z účtu. Potom se dostal do závislosti na hracích automatech, zrušil trvalý příkaz a úvěr přestal hradit. Žalovaný má za to, že řádně platil splátky úvěru asi jeden rok, tedy mohl celkem uhradit žalobci částku kolem 33 000 Kč jak je tvrzeno. Pokud jde o sjednání úvěru, tak žalovaný nemusel posílat žádné doklady o svých poměrech, pouze posílal výpis z účtu, kde bylo zřejmé, jaký dosahuje příjem. Tehdy žalovaný pracoval v adresa s příjmem 35 000 Kč. V té době byl žalovaný v situaci, že prohrál peníze na automatech a potřeboval finanční částku, z které uhradí nájem a jiné životní náklady, protože všechny své úspory prohrál. Žalovaný dále uvedl, že v minulosti, tedy před rokem 2022 si půjčil několikrát menší částky, které řádně splatil, některé i pod exekucí, takže byl ze systému dlužníků vymazán. Žalovaný trval na tom, že dokládal pouze výpisy ze svého účtu, jiné důkazy po něm požadovány nebyly, s nikým se nesešel, nikomu nic nepředkládal. Ke svým nynějším poměrům žalovaný uvedl, že nadále pracuje jako operátor v adresa s příjmem 37 000 Kč měsíčně, splácí ještě dluhy z minulé doby splátkami v celkové výši 10 500 Kč měsíčně. Hradí nájem včetně služeb ve výši 6 000 Kč měsíčně, dále splácí internet + TV ve výši 2 000 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný požádal o možnost úhrady tohoto dluhu v přiměřených splátkách.
4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel dne 18. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota, v níž se předchůdce žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 29,67 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2022. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil pouze částku 33 088 Kč a dostal se tak do prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek předchůdce žalobce ke dni 16. 10. 2023 celý úvěr zesplatnil. Dle obchodních podmínek předchůdce žalobce, a to bodu 6.1 má žalobce nárok smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V bodu 6.5 smluvních podmínek bylo ujednáno, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny od zesplatnění pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 v souladu se Společným prohlášením ze dne 3. 4. 2024, přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba. na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2024. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 5. 2024.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 18. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 29,67 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Podle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil celkem 33 088 Kč.
11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě označil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce.
12. Žalobce podáním ze dne 21. 1. 2025 uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu. Ohledně výdajů žalovaného bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 620 Kč stanovené zákonem. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmu, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. Žalobce ke svým tvrzením předložil výpisy z účtu žalovaného za měsíce duben až červenec 2022 a doložil, že předchůdce žalobce prověřil žalovaného v registrech insolvenčního rejstříku a CCB. Žalobce dále navrhl, nechť soud vyžádá k důkazu výpis z běžného účtu žalovaného vedený u ČSOB a.s. za měsíc srpen 2022. Tento návrh soud pro nadbytečnost zamítl.
13. K prověření úvěruschopnosti žalovaného tedy bylo zjištěno, že předchůdce žalobce si ověřoval příjmy a výdaje žalovaného z výpisů z jeho účtu, přičemž ze zjištěných skutečností nevyvodil správné závěry. Z výpisu z účtu žalovaného je totiž patrné, že žalovaný v rozhodné době opakovaně sázel u Fortuny a v průběhu kalendářního měsíce finanční prostředky získané ze zaměstnání prosázel. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a předchůdce žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného v poměru k výši poskytnutého úvěru (50 000 Kč). Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
15. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 50 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaný uhradil celkem 33 088 Kč a zbývá mu zaplatit na jistinu úvěru částku 16 912 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 16 912 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , jdoucí od 13. 6. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
16. Procesně úspěšnějšímu žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalovaný však žádné náklady nepožadoval a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
17. Soud postupem podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaný povinen vůči žalobci, může být zaplaceno v pravidelných měsíčních splátkách po 1 700 Kč, jak je ve výroku rozsudku stanoveno. Přihlédl přitom k výše uvedeným finančním, majetkovým a osobním poměrům žalovaného i jeho úsilí svůj dluh vůči žalobci splnit, když kromě toho splácí i jiné dluhy z dřívější doby.
18. Výrokem IV. rozsudku soud rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši 670 Kč, neboť žalobce uhradil soudní poplatek ve výši 2 684 Kč dle položky 2 sazebníku poplatků, avšak ve věci nebyl dle uvedené položky vydán elektronický platební rozkaz, žalobce je tedy povinen uhradit poplatek v celkové výši 3 354 Kč dle položky 1 sazebníku soudních poplatků, a proto mu byl vyměřen doplatek soudního poplatku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, pokud se přítomní účastníci práva podat odvolání výslovně nevzdali.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.