Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 204/2024-115
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci
žalobce: jméno žalobce, IČO IČO žalobce
sídlem adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 83.035,86 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74.773,20 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 8.262,66 Kč, úroku ve výši 7.043,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 6.880,44 Kč, úroku ve výši 20,55 % ročně z částky 81.205,86 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 81.205,86 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22.891,70 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74.773,20 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky 8.262,66 Kč, úroku ve výši 7.043,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 6.880,44 Kč, úroku ve výši 20,55 % ročně z částky 81.205,86 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 81.205,86 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22.891,70 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) a žalovaným dne datum. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku 83.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách po 2.250,59 Kč měsíčně po dobu 84 měsíců. Žalovaný však dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Dluh se stal na základě smluvních podmínek splatný dne 21. 2. 2023. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem 8.226,80 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 83.035,86 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Anonymizováno půjčky uzavřené dne datum mezi právnická osoba a žalovaným bylo zjištěno, že se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr z účtu č. účtu ve výši 83.000 Kč na účet č. č. účtu vedený na jméno žalovaného. Žalovaný se mimo jiné zavázal k úhradě měsíčních splátek včetně pojištění v celkové výši 2.250,59 Kč po dobu 84 měsíců.
5. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum a žalovaný uhradil na úvěrový účet celkem částku 8.226,80 Kč.
6. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovaným disponoval informacemi od žalovaného, podle kterých byl žalovaný zaměstnán s příjmem 27.508 Kč na dobu určitou a celkový příjem v jeho domácnosti činil 55.000 Kč. Výdaje žalovaného tvořily splátky ve výši 3.000 Kč a 7.011,42 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost a bydlí ve vlastním bytě. Ověření majetkové situace žalovaného žalobce provedl z potvrzení o příjmu a šetřením ve veřejných a interních registrech.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem na žalobce.
8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).
12. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
17. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje (na bydlení, domácnost, výživné zdravotní stav apod.). Věřitel mohl rovněž vycházet alespoň ze skutečností zjevných z historie běžného účtu žalovaného, který pro něj vedl a na který úvěr poskytnul. I přes neúplně zjištěné skutečnosti právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 83.000 Kč na období 7 let. O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech svědčí i to, že žalovaný uhradil pouhé 4 dohodnuté měsíční splátky. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.
18. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 83.000 Kč a uhradil 8.226,80 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 74.773,20 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
19. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě nebyly soudem zjištěny okolnosti odůvodňující rozhodnutí o dřívějším plnění, když žalovaný svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil. Současně nebylo v řízení zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.
20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 90 % (74.773,20 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 10 % (8.262,66 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 80 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3.322 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 17.840 Kč (4 x 4.460 Kč, § 7, 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 1.350 Kč (3 x 300 Kč, 1 x 450 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024 a od 1.1.2025), náhradou cestovného ve výši 1.113 Kč za cestu ze adresa a zpět osobním automobilem (2 x 69,4 km, prům. spotřeba 6,2/100 km, PHM 35,80 Kč/l, 5,80 Kč/km podle vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (4 x 150 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 4.389,60 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 28.614,60 Kč, z toho 80 % odpovídá částce 22.891,70 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když v daném případě nebyly pro stanovení lhůty delší na straně žalovaného zjištěny žádné okolnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.