Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 199/2024-49

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o výživné

takto:

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od 9. 8. 2024 částkou 2 500 Kč měsíčně, vždy k 10. dni v měsíci na bankovní účet žalobkyně u právnická osoba. č. č. účtu.

II. V části žaloby, v níž požadovala žalobkyně po žalovaném výživné od 9. 8. 2024 v další částce 1 500 Kč měsíčně, se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Dluh na výživném za dobu od 9. 8. 2024 do 9. 2. 2025 ve výši 16 500 Kč, jakož i výživné dospělé do doručení tohoto rozsudku, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 31. 3. 2025.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od 9. 8. 2024 částkou 2 500 Kč měsíčně, vždy k 10. dni v měsíci na bankovní účet žalobkyně u , právnická osoba, . č. , č. účtu, .II. V části žaloby, v níž požadovala žalobkyně po žalovaném výživné od 9. 8. 2024 v další částce 1 500 Kč měsíčně, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Dluh na výživném za dobu od 9. 8. 2024 do 9. 2. 2025 ve výši 16 500 Kč, jakož i výživné dospělé do doručení tohoto rozsudku, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 31. 3. 2025.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném stanovení výživného od 9.8.2024 ve výši 4 000 Kč měsíčně, neboť výživné nebylo otci vůči žalobkyni upraveno a dle mimosoudní dohody o výživném, uzavřené se žalovaným dne 27.6.2023, žalovaný řádně neplatil a často musela otce o výživné prosit. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je dosud nezaopatřená, protože studuje 3. ročník prezenčního studia Univerzity Palackého v Olomouci, obor biologie a enviromentální výchova pro vzdělávání, s čímž má zvýšené náklady na ubytování, dopravu, stravu i ošacení, přičemž žalovaný na její výživu od podání návrhu přispěl pouze částkou 1 000 Kč. Všechny potřeby hradí její matka, která je však invalidní, a kromě invalidního důchodu ve výši 7 469 Kč má pouze dětský přídavek na žalobkyni ve výši 1 580 Kč, je svobodná a vyživovací povinnost má nejen k žalobkyni, ale rovněž ke starší nezaopatřené sestře jméno FO, která rovněž studuje na vysoké škole a podala vůči žalovanému žalobu na stanovení výživného. Žalovaný pracoval jako školník s měsíčním výdělkem 20 000 Kč, kromě výživného k žalobkyni a její sestře má další dvě vyživovací povinnosti k dětem, které se žalovanému narodily z druhovského poměru. V rámci insolvence byl prodán dům žalovaného a žalovanému vyplacena v roce 2024 hyperocha ve výši cca 240 000 Kč.

2. Žalovaný nesouhlasil s výší výživného s tím, že by byl schopen platit pouze 1 000 Kč měsíčně, neboť od 10.10.2024 pracuje pouze na dohodu o provedení práce jako pomocný dělník s měsíčním výdělkem 10 000 Kč, jeho přítelkyně je na rodičovské dovolené, a kromě výživného k žalobkyni má další tři vyživovací povinnosti. S přítelkyní se přestěhovali společně do domečku, který v roce 2024 koupila přítelkyně a žalovaný jí částečně přispěl. Za elektřinu platí měsíčně 9 000 Kč měsíčně, nemá žádný majetek, pouze nepojízdné auto. V insolvenčním řízení mu bylo vyplaceno 240 000 Kč a většinu z těchto finančních prostředků dal přítelkyni na bydlení. Před stěhováním do nového domu pracoval jako školník s výdělkem 20 000 Kč měsíčně a před přestěhováním netušil, že nebude moci najít v místě nového bydlení pracovní místo. Potvrdil, že přispěl na výživu žalobkyně od podání návrhu částkou 1 000 Kč.

3. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný je otcem žalobkyně a od podání návrhu na její výživu přispěl částkou 1 000 Kč, výživné mezi nimi upraveno dosud nebylo. Z výpovědi žalobkyně a z potvrzení školy, bylo zjištěno, že žalobkyně od září 2024 studuje již 3. ročník prezenčního studia na Univerzitě Palackého v Olomouci, bydlí na vysokoškolských kolejích, za které platí 105 Kč denně, což odpovídá částce 3 150 Kč – 3 255 Kč měsíčně. Další výdaje má s cestovným z místa bydliště do školy, kdy cestuje každý týden domů a náklady spojené se stravou, oblečením a dalšími potřebami. Žalobkyně nepracuje, získala v akademickém roce 2024/2025 od školy sociální stipendium v měsíční výši 4 730 Kč a dále od právnická osoba dar na úhradu dopravy, ubytování a stravného ve výši 5 000 Kč měsíčně pro období od 9/2024 – 6/2025, což bylo rovněž prokázáno potvrzeními školy včetně potvrzení nadace. Matka žalobkyně pobírá invalidní důchod ve výši 7 469 Kč, od 1/2025 ve výši 7 748 Kč, jiný příjem nemá, má však další vyživovací povinnost k setře žalobkyně jméno FO, která rovněž studuje vysokou školu, což bylo zjištěno z potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení adresa a výpovědí žalobkyně. Matka žalobkyně platí nájemné a služby spojené s užíváním bytu ve výši přesahující 8 000 Kč. Dále z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žije 3 roky v druhovském poměru, kdy družka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 000 Kč a ze společného soužití se jim narodily dvě dcery, Marii je 1,5 roku a Heleně 4 roky. Asi před půl rokem se přestěhovali do rodinného domu, který koupila přítelkyně za částku 2 600 000 Kč a žalovaný na tyto náklady finančně přispěl. Před stěhováním pracoval jako školník s výdělkem 20 000 Kč a pracovní poměr ukončil sám z důvodu stěhování, protože předpokládal, že si práci hned sežene, avšak se tak nestalo, proto byl v evidenci úřadu práce a pobíral necelých 10 000 Kč a od října pobírá 7 500 Kč dle dohody o provedení práce. V domě platí za elektřinu 9 000 Kč, za vodu 1 000 Kč, je nemajetný.

4. Na základě výše uvedených skutečností tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný je otcem žalobkyně, která je studentkou denního studia na vysoké škole v Olomouci, žalovaný na její výživu od srpna 2024 přispěl částkou 1 000 Kč. Žalobkyně má k dispozici sociální stipendium ve výši 4 730 Kč a dar z nadace ve výši 5 000 Kč měsíčně, domů k matce dojíždí každý týden a hradí si bydlení a cestovné z Olomouce do adresa a zpět. Žalovaný pracoval do léta 2024 jako školník s výdělkem 20 000 Kč měsíčně, pracovní poměr ukončil sám z důvodu stěhování s družkou do nového domu, za který družka zaplatila 2 600 000 Kč, avšak žalovaný si v novém místě práci nenašel a pracuje pouze na dohodu o provedení práce s výdělkem do 10 000 Kč a je v evidenci úřadu práce. Kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni, má žalovaný další vyživovací povinnost k setře žalobkyně, která nebyla prozatím soudně upravena a dále ke dvěma nezletilým dětem, narozeným ze současného druhovského soužití. Žalovanému v rámci insolvenčního řízení byla vyplacena částka 240 000 Kč, ze které žalovaný přispěl družce na bydlení. Matka žalobkyně pobírá pouze invalidní důchod v současné době ve výši 7 748 Kč měsíčně.

5. Podle předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

7. Po právní stránce posoudil soud věc ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalovaný měl a nadále v době pokračujícího studia žalobkyně má vůči ní vyživovací povinnost, neboť žalobkyně není schopna sama se živit, když se kontinuálně připravují na výkon svého budoucího povolání. Vzhledem k nákladům na studium a bydlení žalobkyně a s přihlédnutím k příjmu žalovaného, který mohl i nadále žalovaný mít, když soud vycházel z toho, že se vzdal výhodnějšího zaměstnání bez vážného důvodu, věku žalobkyně odpovídá výše 14 % z příjmu žalovaného, když žalovaný má další 3 vyživovací povinnosti, přičemž sestra žalobkyně rovněž studuje vysokou školu, žalovaný na výživě žalobkyně se ničím nepodílí. Vyživovací povinnost k dítěti má přednost před jinými investicemi žalovaného, soud tedy nemohl přihlížet k jeho tvrzením ohledně nutných příspěvků na bydlení žalovaného a družky ve vlastním domě a nemohl přihlížet ani k darům a sociálnímu stipendiu žalobkyně, když tato plnění nejsou nároková a vyživovací povinnost má přednost před těmito „sociálními příspěvky“. Protože výživné bylo stanoveno od podání návrhu, vznikl žalovanému dluh, který soud umožnil žalovanému zaplatit v delší lhůtě, než je 3denní lhůta dle ustanovení , přičemž při výpočtu tohoto dluhu přihlédl rovněž k platbě žalovaného ve výši 1 000 Kč.

8. V tomto směru má soud za to, že jsou splněny podmínky pro úpravu výživného, a to konkrétně od podání návrhu, když s ohledem na zletilost žalobkyně není možno přiznat výživné zpětně.

9. S ohledem na tyto uvedené závěry, proto soud žalobě částečně vyhověl, a nad částku 2 500 Kč žalobu zamítnul, když tato výše neodpovídá možnostem a schopnostem žalovaného, zejména s přihlédnutím k počtu dalších vyživovacích povinností.

10. Soudem stanovená povinnost k plnění má přitom oporu v ust. ,

11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, která byla ve větší části úspěšná, se nákladů řízení vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.