Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 207/2024-60
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného
Chomutov
o 47 870,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. v části, ve které se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč, pro částečné zpětvzetí žaloby zastavuje.
II. Žaloba se ve zbývající části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 44 370,80 Kč s žalovaným příslušenstvím, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. v části, ve které se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč, pro částečné zpětvzetí žaloby zastavuje.II. Žaloba se ve zbývající části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 44 370,80 Kč s žalovaným příslušenstvím, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 47 870,80 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným dne 23. 7. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 42 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 53 445 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení, komfortní splácení a dalších administrativních poplatků) prostřednictvím 21 měsíčních splátek po 4 545 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když celkově splatil před podáním žaloby pouze 45 000 Kč. Po podání žaloby žalovaný uhradil částku 3 500 Kč, a proto žalobkyně vzala podanou žalobu ve stejném rozsahu zpět, a proto soud ve výroku I. rozhodl o částečném zastavení řízení dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se nedostavil.
3. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 7. 2021, č. hodnota, byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 42 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 21 měsíčních splátek po 4 545 Kč spolu s poplatkem ve výši 53 445 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 23. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný v době uzavření smlouvy bydlel v nájmu, vyživoval 1 osobu a byl zaměstnán jako zahradník s příjmem 16 982 Kč, přičemž celkové měsíční příjmy žalovaného a jeho domácnosti měly bez bližší specifikace činit 40 794 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty na 4 500 Kč a k tomu externí splátky (dalších úvěrů) ve výši 5 000 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný před podáním žaloby uhradil splátky v celkové výši 45 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2024. Dopisem ze dne 22. 5. 2024 odeslaným téhož dne právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k plnění před podáním žaloby.
4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně dne 23. 7. 2021 poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy částku 42 000 Kč. Za prokázané soud nepovažuje komplexní zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr ze strany předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný uhradil na svůj dluh žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, celkovou částku 48 500 Kč (45 000 Kč před zahájením řízení a 3 500 Kč po zahájení).
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následující o. z., na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 42 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, protože nedostatečným způsobem zkoumala zejména jak příjmy domácnosti žalovaného, tak i jeho výdaje. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalovaného o tom, že příjmy jeho domácnosti sestávají z příjmu žalovaného 16 982 Kč a dalších neověřených příjmů, které v souhrnu měly činit 40 794 Kč. Vedle toho předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalovaného, spokojila se pouze s tvrzením, že výdaje jsou při jedné vyživovací povinnosti žalovaného a jeho nájemním bydlení jen ve výši 4 500 Kč, což je zjevně nepřiměřeně nízká částka. Rozhodně tak nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena úplně a tedy i řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno absolutní neplatností (k tomu dále nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. Žalovanému byla prokazatelně poskytnuta částka 42 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil (plněním z neplatného právního důvodu) a toto obohacení byl podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinen vydat. Žalovaný dosud uhradil 48 500 Kč, z toho 45 000 Kč před zahájením řízení a 3 500 Kč po jeho zahájení, tj. částku vyšší, než jakou byl povinen žalobkyni vydat. Pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení proto byla uhrazena ještě před zahájením tohoto řízení. Soud proto s odkazem na shora uvedené podanou žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
9. Přestože měl žalovaný plný úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení ve výroku III. přiznáno žádnému z účastníků, neboť žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu nevyplývá, že by mu nějaké vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.