Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 48/2024-56

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o zaplacení 128 063,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 116 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 116 460 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky ve výši 11 603,08 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 13. 9. 2023 do 11. 10. 2023, zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 453,03 Kč za den 17. 11. 2023, zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 993,03 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 6 260,61 Kč od 13. 6. 2023 do 12. 9. 2023, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 548,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 116 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 116 460 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky ve výši 11 603,08 Kč, úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 13. 9. 2023 do 11. 10. 2023, zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 453,03 Kč za den 17. 11. 2023, zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 993,03 Kč od 18. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 6 260,61 Kč od 13. 6. 2023 do 12. 9. 2023, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 548,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhá zaplacení částky 128 063,08 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o hotovostním úvěru č. hodnota ze dne 13. 3. 2023 (dále jen „Smlouva“). Tvrdila, že na základě smlouvy žalovanému poskytla částku 125 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 500 Kč a sjednaný úrok ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet ve splátkách po 2 680 Kč vždy ke 13. dni v měsíci. Žalovaný na úvěr zaplatil toliko splátky od 13. 4. 2023 do 13. 6. 2023. Jelikož žalovaný opakovaným prodlením závažně porušil své smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého smlouvou předpokládaného práva a úvěr zesplatnila ke dni 13. 9. 2023. Nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 124 453,03 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 6 260,61 Kč (za období od 13.6.2023 do 12. 9. 2023), smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč (za každou jednotlivou opožděnou splátku po 500 Kč), pojistné ve výši 657 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 953,05 Kč. Požaduje také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 124 453,03 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení od a smluvního úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 124 453,03 Kč od 13.9.2023 do 11. 10. 2023 a od 12. 10. 2023 ve výši 15 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, když získala vybrané relevantní údaje o výši měsíčních příjmů žalovaného, jeho výdajích, rodinném stavu a počtu vyživovaných dětí. Tyto údaje pak ověřovala výpisy z bankovního účtu žalovaného, dále lustrovala žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, zjištěné skutečnosti poměřovala s normativními náklady.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek , (dále jen „“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobkyně se žalovaným jednala o uzavření smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2023. Od žalovaného získala vybrané informace o jeho poměrech, přičemž pracovala s tím, že žalovaný je zaměstnán, dosahuje čistého měsíčního příjmu 35 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků a jeho celkové měsíční výdaje na domácnost včetně splátek úvěru činí 3 000 Kč. Dále žalobkyně zjistila v úvěrovém registru, že žalovaný má aktivní spotřebitelský úvěr z data 13. 1. 2023 se zbývající jistinou ve výši 800 306 Kč, který je splácen po 11 158 Kč měsíčně (prokázáno kartou úvěruschopnosti). Žalovaného ztotožnila žalobkyně prostřednictvím zaslané fotografie platného občanského průkazu (prokázáno fotografií občanského průkazu). Žalobkyně ověřovala poměry žalovaného nahlédnutím do výpisu z jeho účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba. pro období od 1. 12. 2022 do 13. 3. 2023, z něhož je mimo jiné patrné, že žalovaný měsíčně vynakládá částku 2 148 – 3 238 Kč na O2 Internet, 199 Kč – 259 Kč na streamovací službu Netflix. Jeho konečný disponibilní zůstatek činil dle výpisu z účtu 1 863 Kč. Ve výpise jsou patrné platby ve prospěch sázkové společnosti tipsport.cz., a to ve výši 3 000 Kč ze dne 10. 2. 2023, 4 000 Kč ze dne 11. 2. 2023, 2 600 Kč ze dne 13. 2. 2023, 861 Kč ze dne 11. 3. 2023 a 500 Kč ze dne 13. 3. 2023. Z účtu naopak není zřejmé, že by žalovaný splácel další splátky úvěru (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za předmětné období). Žalobkyně měla dále k dispozici úvěrovou zprávu na základě lustrace žalovaného v nebankovním registru klientských informací. Ze zprávy bylo zjistitelné, že žalovaný měl evidován existující úvěr na částku 800 000 Kč, který měl být splácen ve splátkách po 11 158 Kč do roku 2032 (prokázáno úvěrovou zprávou). Žalobkyně následně žádost žalovaného o úvěr schválila a vyhotovila smlouvu o úvěru ze dne 13. 3. 2023, kterou podepsal její zástupce a žalovaný prostřednictvím jedinečného SMS kódu stanoveného pro tento účel. Dle Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 125 000 Kč oproti zaplacení ceny za službu 2 500 Kč. Úvěr měl být splácen při roční úrokové sazbě 19,99 % splátkami po 2 680 Kč, kdy splatnost první splátky nastávala 13.4.2023 a celkový počet splátek činil 120. Dále bylo sjednáno pojištění oproti měsíční úhradě 219 Kč. Smlouva předpokládá, že v případě opoždění splátky nebo jiné platby může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou platbu. Smlouva předpokládá, že její nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky podezřelý výraz (prokázáno Smlouvou). Úvěrové podmínky podezřelý výraz stanovují v čl. 6.2, že žalobkyně může zesplatnit úvěr v případě, že její klient je v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či poplatků či příslušenství úvěru (prokázáno úvěrovými podmínkami). Žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 125 000 Kč na účet č. tel. číslo dne 13.3.2023 (prokázáno potvrzením o vyplacení úvěru). Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 8 540 Kč, od 13. 7. 2024 nehradil ničeho (prokázáno Splátkovým kalendářem). Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 7. 11. 2023, odeslaným téhož dne, oznámila, že uplatňuje své právo na zesplatnění dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2023 a požaduje zaplacení celé dlužné částky do 10 dnů (prokázáno výzvou ze dne 7. 11. 2023, podacím archem).

6. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.

7. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po právní stránce soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.

16. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

17. V řešeném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostatečně nesplnila povinnost prošetřit úvěruschopnost žalovaného plynoucí z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud však konstatuje, že způsob ověřování byl v daném případě zjevně nedostatečný a nedůsledný.

18. Žalobkyně tvrdila, že provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, které ověřovala oproti relevantním dokladům, zejména výpisům z účtu. Kdyby však žalobkyně načerpaným informacím věnovala náležitou pozornost a tyto kriticky zhodnotila, nemohla by na základě těchto údajů dospět k závěru o dostatečné bonitě žalovaného. V této souvislosti soud předně odkazuje na žalovaným deklarované výdaje ve výši 3 000 Kč, které má měsíčně vynakládat. Již při běžném nahlédnutí do výpisu z účtu, který měla žalobkyně k dispozici, je zřejmé, že tento údaj o výdajích neodpovídá skutečnosti (žalovaný vynakládal měsíčně částku převyšující 3 000 Kč byť jen na úhradu internetu a streamovacích služeb). Je očividné, že tato částka nemůže pokrývat jeho další výdaje na jídlo, ošacení, dopravu a další běžné potřeby. Výdaje ve výši 3 000 Kč nedosahují ani výše životního minima jednotlivce (= minimálně společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb; 4 860 Kč pro rok 2023). Navíc při detailním pohledu na účet žalovaného je zjevné, že žalovaný nehospodařil po výdajové stránce způsobem přiměřeným jeho příjmům ve výši do 35 000 Kč. Takto si nelze nepovšimnout například několika nemalých plateb ve prospěch sázkové společnosti Tipsport, jejichž výše v měsíci únoru 2023 dosahovala více než dvojnásobku žalovaným deklarovaných výdajů. Již tato zjištěná skutečnost o nehospodárném chování žalovaného měla vést žalobkyni ke zvýšené obezřetnosti. Lze proto konstatovat, že žalovaným deklarované výdaje byly zjevně podhodnocené a neodpovídaly skutečnosti. Následná úvaha žalobkyně o výši disponibilních prostředků žalovaného tak vycházela z chybných závěrů. Zároveň si soud nemohl nepovšimnout, že ve výpisech z účtu není patrná žádná úhrada odpovídající měsíční splátce předchozího úvěru ve výši 11 158 Kč, o jehož existenci žalobkyně věděla. Tato skutečnost byla dalším alarmujícím zjištěním, které měla žalobkyně lépe hodnotit. Svědčí totiž o tom, že žalovaný buď řádně nesplácel své předchozí závazky, nebo zamlčel existenci dalšího účtu, který nebyl zkoumán.

19. Žalobkyně měla také brát v potaz právě onu skutečnost, že žalovaný byl před uzavřením Smlouvy již významně úvěrově zatížen spotřebitelským úvěrem na částku 800 000 Kč. Ten měl být splácen ve splátkách ve výši 11 158 Kč po dlouhou dobu téměř 10 let. Přistoupí-li k tomu splátky nově poskytovaného úvěru ze Smlouvy, žalovaný by měl minimálně do roku 2032 splácet 13 838 Kč, což tvoří nezanedbatelnou část jeho měsíčních příjmů. V tomto kontextu se poskytnutí nového úvěru jevilo jako vysoce rizikové.

20. Pakliže žalobkyně všechny výše uvedené skutečnosti pominula, nezohlednila předchozí úvěrové zatížení žalovaného a blíže nepátrala po skutečné výši jeho zkresleně deklarovaných výdajů, nelze její posouzení úvěruschopnosti považovat za řádné.

21. S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že Smlouva o úvěru je ve smyslu a o. z. absolutně neplatná, neboť žalobkyně se nezabývala konkrétní a individuální situací žalovaného a posouzení úvěruschopnosti bylo tedy podle názoru soudu učiněno pouze formalisticky a nesplňuje požadavky stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. února 2019, sp. zn. ).

22. Žalobkyně tak nemá právo na žádné smluvní úroky ani smluvní poplatky a platby, které vycházejí z neplatné smlouvy. Žalovaný je povinen žalobkyni vrátit pouze skutečně poskytnuté a nesplacené peněžní prostředky v režimu bezdůvodného obohacení (dle § 2991 a násl. o.z.) ve výši 116 460 Kč (poskytnutých 125 000 Kč – zaplacených 8 540 Kč). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády ( o. z., ), tedy zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z přiznané částky 116 460 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě dle předžalobní výzvy, tj. od 18. 11. 2023, neboť splatnost bezdůvodného obohacení se odvíjí od výzvy k plnění (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.)

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 548,18 Kč, přičemž tato částka představuje 49,74 % z jejich celkové výše ( rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,87 % a neúspěchu žalobce v rozsahu 25,13 % vztaženo k částce jistiny a příslušenství k datu vyhlášení rozsudku ). Plné náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 123 Kč.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.