Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 52/2025-30

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 19 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 2 289,97 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 19 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 2 289,97 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 17. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, vedla s žalovaným jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 19 000 Kč, a to dne 25. 12. 2022 převodem na jeho bankovní účet. Žalobkyně, která tuto pohledávku nabyla na základě smluv o postoupení pohledávek, žádá vrácení poskytnuté částky coby bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, požaduje žalobkyně též zákonný úrok z prodlení za období od 18. 9. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

4. Ze sdělení právnická osoba., ze dne 7. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. č. účtu a že na tento účet byla dne 25. 12. 2025 připsána částka ve výši 19 000 Kč od společnosti právnická osoba

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2024 mezi společností právnická osoba, a společnosti právnická osoba., a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 8. 2024 mezi společností právnická osoba., a žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně těmito postoupeními nabyla předmětnou pohledávku.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2024 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a uvedeného dne tuto výzvu zaslal žalovanému.

7. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

8. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 25. 12. 2022 žalovanému částku 19 000 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tuto částku žalovaný nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smluv o postoupení pohledávek. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní výzvu dne 7. 9. 2024.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZSÚ“).

10. I přesto, že žalobkyně podle svého tvrzení není schopna doložit úvěrovou smlouvu, je totiž zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému předmětné peněžní prostředky na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že žalobkyně, ačkoliv tvrdila, že není schopna smlouvu o úvěru doložit, k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu připojila nedatovanou a nepodepsanou u označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které byly vyplněny údaje o žalovaném a o podmínkách spotřebitelského úvěru.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Jak bylo již shora uvedeno, soud vycházel z toho, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena byla, a to i přesto, že ji žalobkyně podle svého tvrzení není schopna doložit (ačkoliv nedatovanou a nepodepsanou smlouvu připojila k žalobě). Současně je zřejmé, že pokud žalobkyně není schopna předložit podepsanou úvěrovou smlouvu, není schopna ani doložit, že její právní předchůdkyně dostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, tedy že dostatečným způsobem posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). Za takové situace vycházel soud z toho, že úvěruschopnost žalovaného nebyla náležitě zkoumána a že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému předmětné peněžní prostředky, je z toho důvodu neplatná.

19. Jelikož žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla mu povinnost podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud, který není vázán právním hodnocením ze strany účastníků, tak věc neposoudil podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, jak žalobkyně požadovala, nýbrž podle uvedené speciální úpravy obsažené v ZSÚ.

20. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů nevyplývá, že žalovaný z titulu neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru něčeho plnil, a takové plnění netvrdil ani žalovaný, který v řízení zůstal pasivní, vycházel soud z toho, že výši poskytnuté jistiny není možné ponížit o žádné plnění ze strany žalovaného. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč.

21. Ve zbývající části, tedy co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, nebylo možno žalobě vyhovět, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalovanému stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaný se tak doposud nemohl ocitnout v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , nebo např. rozsudek Krajského soudu v Hradci KrálovéAnonymizováno– pobočka v Pardubicích ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. ).

22. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do jistiny, naopak co požadovaného příslušenství (které ke dni rozhodnutí soudu činí cca 1 126 Kč) byla žaloba zamítnuta. Jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud podle náhradu nákladů poměrně snížil, a to tak, že s ohledem na uvedený poměr úspěchu a neúspěchu svědčí žalobkyni právo na náhradu pouze 89 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta, která za úkony učiněné do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci) činí podle . advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, celkem 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč, a za úkon učiněný po 1. 1. 2025 spočívající v podání žaloby podle . advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, částku 400 Kč. Podle advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, resp. podle advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tvoří dále náklady řízení paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, a podle i náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z posledních dvou položek ve výši 210 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 289,97 Kč (89 % z celkových nákladů ve výši 2 573Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

23. Co se týče lhůty k plnění, soud podle a s přihlédnutím k věta třetí ZSÚ určil, že žalovaný je povinen splnit povinnost stanovenou tímto rozsudkem, včetně povinnosti nahradit poměrnou část nákladů tohoto řízení, do 30 dnů od právní moci rozsudku. Soud si je vědom toho, že z věta třetí ZSÚ vyplývá, že spotřebitel je v případě neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu tohoto úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je ovšem skutečností, že vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení po celou dobu zcela nečinný a se soudem nekomunikoval, nemohl soud zjistit, jaké jsou jeho aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry a v jaké době by tedy měl být žalovaný reálně schopen dlužnou jistinu úvěru žalobkyni vrátit. Soud i přesto stanovil lhůtu k plnění v délce 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tedy lhůtu delší, než je základní třídenní lhůta předpokládaná zákonem. Tato prodloužená lhůta by žalovanému měla poskytnout dostatek času, aby mohl dostát povinnostem uloženým tímto rozsudkem.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.