Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 349/2024-26
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Janou Pravdovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 15 789 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 789 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 590 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 540,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 789 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá co do částky 5 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 590 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 540,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 15 789 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 6. 2023. Žalované byla vyplacena jistina 10 600 Kč a žalovaná se zavázala uhradit poplatek 2 990 Kč, uhradila toliko 811 Kč. Žalovaná částka představuje jistinu a poplatek ve výši 13 590 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za pět odeslaných výzev k plnění) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 10 600 Kč od 8. 9. 2023 do 18. 6. 2024 celkem ve výši 2 199 Kč (poníženou o úhradu žalované).
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Žalobkyně se omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.
5. Dne 17. 6. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, následně navýšená o 3 600 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit a zaplatit poplatek 2 990 Kč, přičemž celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit činila 13 590 Kč. Z potvrzení právnická osoba., ze 19. 12. 2024 se podává, že částka 10 600 Kč byla připsána na účet žalované dne 19. 6. 2023. Žalovaná řádně nehradila, dostala se do prodlení. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 24. 5. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne a dokladu o odeslání). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 811 Kč.
6. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná bezdůvodné obohacení nevrátila, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.
7. Žalobkyně přes výzvu soudu ze dne 20. 3. 2023 neoznačila důkazy k prokázání tvrzení, že posoudila schopnosti žalované poskytnutou zápůjčku splácet.
8. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a, pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu § 2390 o. z. uzavřena smlouva o zápůjčce. Nejprve se bylo třeba zabývat posouzením platnosti této smlouvy, a to zejména při zohlednění způsobu, jakým byla před uzavřením smlouvy posouzena úvěruschopnost žalované. Touto otázkou se soud zabýval z úřední povinnosti bez ohledu na to, že žalovaná v řízení námitku neplatnosti smlouvy nevznášela s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, kterým bylo rozhodnuto, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. V souladu se závěry tohoto rozsudku je třeba vykládat ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to v tom smyslu, že důsledkem porušení povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (a to i za účinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022).
13. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla posouzena v rámci schvalovacího procesu, na prokázání tohoto tvrzení však zcela rezignovala. Z uvedeného důvodu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by dostatečným způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované, předmětná smlouva proto musela být posouzena jako neplatná.
14. S ohledem na závěr o neplatnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy byla dle § 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru žalované uložena povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru při zohlednění částečné platby žalované ve 811 Kč, tedy částku 9 789 Kč.
15. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila, a ke svým majetkovým poměrům a svým možnostem úhrady pohledávky se nevyjádřila. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalované. Za uvedené situace při respektování zvýšené ochrany spotřebitele bylo žalované bylo umožněno plnění ve splátkách ve výši 500 Kč, když tyto nejsou dle názoru soudu v rozporu se spravedlivým uspořádáním práv a povinností účastníků.
16. Ve zbytku (5 189 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 590 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.) byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná v rozsahu 24 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 540,48 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 789 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkem tak náleží žalobkyni náhrada nákladů ve výši 540,48 Kč (24 % z celkové náhrady ve výši 2 252 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Prachaticích.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.