Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 2/2025-28
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 11 109 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení a částky 1 309 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 637,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení a částky 1 309 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 637,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 12. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 109 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 24. 11. 2023. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru na dobu neurčitou a její úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. Dle smlouvy byl žalovaný povinen splácet úrok úvěru každý měsíc, a to nejpozději k 24. dni v měsíci, jistina mohla být splacena zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru. Stran ověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný jí k ověření příjmu před uzavřením smlouvy poskytl výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalobkyně žalovaného rovněž lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě provedeného šetření žalobkyně neměla důvodné pochyby ohledně platební schopnosti žalovaného a žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru proto byla schválena. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, z tohoto důvodu žalobkyně úvěr ke dni 28. 3. 2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 2. 10. 2024. Dlužná částka činí 9 800 Kč a sestává z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 0,1% denně od 29. 3. 2024 do 10. 2. 2024 v kapitalizované výši 1 309 Kč. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení.
2. Usnesením ze dne 6. 1. 2025 č. j. 11 C 6/2025 -24, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.
3. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 24. 11. 2023 mezi žalobkyní coby úvěrující a žalovaným coby úvěrovaným, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, a to tak, že úrok bude hrazen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s plněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byl v prodlení.
7. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala jeho totožnost.
8. Z výplatní pásky za měsíc srpen 2023 soud zjistil, že v tomto měsíci byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 35 923 Kč.
9. Z výplatní pásky za měsíc září 2023 soud zjistil, že v tomto měsíci byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 36 942 Kč.
10. Z výplatní pásky za měsíc říjen 2023 soud zjistil, že v tomto měsíci byla žalovanému vyplacena mzda ve výši 33 389 Kč.
11. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 24. 11. 2023 platební bránou ThePay soud zjistil, že téhož dne byla z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného zaslána částka 7 000 Kč.
12. Z dopisu označeného jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 22 117 Kč.
13. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 24 001,16 Kč vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy a nákladů jejího právního zastoupení ve výši 8 566 Kč.
14. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že mezi účastníky byla dne 24. 11. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalované čerpat revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 20 000 Kč. Žalovaný takto vyčerpal téhož dne 7 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že vyčerpané prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí úrok ve výši 40 % měsíčně, a to v pravidelných splátkách sjednaných ve smlouvě. Dopisem ze dne 25. 3. 2024 žalobkyně jednorázově zesplatnila poskytnutý úvěr a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 22 117 Kč.
15. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).
16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
22. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.
23. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, která se řídí režimem daným zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle § 86 odst. 1 ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z následujícího odstavce § 86 ZSÚ, byla oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála, když při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela toliko z předložených výplatních pásek a z lustrací ve veřejně dostupných databázích. Takový postup se jeví být nedostatečný, neboť žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud přitom vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně na tuto výzvu však nereagovala a další doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soudu nepředložila. Z toho soud usuzuje, že žádnými dalšími listinami žalobkyně nedisponuje.
24. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 24. 11. 2023 je dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalované právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 7 000 Kč. Pokud žalovaný svůj dluh žalobkyni z části nebo zcela splatil, bylo na něm, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že na předmětnou úvěrovou smlouvu žalovaný neuhradil ničeho.
25. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 2 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení, a dále co do částky 1 309 Kč, žalobu výrokem II. zamítl.
26. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 63 %, žalovaný byl úspěšný z 37 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 26 % (§142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 1 452 Kč, které představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby. Sazba za jeden úkon právní služby byla určena podle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif). Soud pak žalobkyni přiznal náklady řízení spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) á 300 Kč. K takto přiznaným úkonům přísluší v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 252 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 800 Kč a jeho doplatku ve výši 200 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 26 % činí celkovou částku 637,52 Kč (výrok III.).
27. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok IV.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.
Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111000225.
V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.