Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 104/2024-53
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 52 498,68 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 788 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení částky 32 710,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 513,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 171,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 989,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 20,94 % ročně z částky 24 989,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 788 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do zaplacení částky 32 710,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 513,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 171,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 989,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 20,94 % ročně z částky 24 989,58 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 52 498,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 16. 6. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,94 % ročně. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně poplatek v celkové výši 36 303 Kč, jakožto součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 24 177 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností ke dni 27. 9. 2023. Od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem 10 212 Kč, později již ničeho neuhradila. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a rovněž byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr zejména na základě informací získaných od žalované o jejích rodinných, majetkových, pracovních a dalších poměrech, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny oproti dokladům, a to pracovní smlouvě a výplatních pásek za měsíce duben a květen roku 2020, dále prověřovala insolvenční rejstřík. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako operátor výroby ve společnosti právnická osoba adresa, její měsíční příjem činí 31 383 Kč, žije v nájmu, nemá jiný úvěr nebo zápůjčku. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná.
2. Žalovaná ve věci uvedla, že si předmětný úvěr skutečně vzala a chtěla by jej uhradit. Úvěr si vzala v době, kdy byla zaměstnána u společnosti právnická osoba adresa. Následně však o práci přišla, partner odešel od rodiny, vše se zhoršilo. Při uzavírání předmětné smlouvy byla dotazována na svoje příjmy, předkládala pracovní smlouvu a výplatní pásky. Na výdaje byla také dotazována, ale předchůdkyně žalobkyně tyto nijak neověřovala, pouze si je zaznamenala a vypočetla. Ke své současné majetkové situaci žalovaná uvedla, že její příjem činí přibližně 17 000 Kč měsíčně, jedná se o dávky z Úřadu práce, a to doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. K výdajům uvedla, že hradí nájemné ve výši 11 500 Kč měsíčně, splácí kauci po 500 Kč, hradí elektřinu ve výši 1 000 Kč měsíčně a internet ve výši 500 Kč měsíčně. Je jí vypláceno výživné na děti ve výši přibližně 110–120 €, má 3 děti ve věku 8, 11 a 18 let. Dále uvedla, že si našla práci venku, přihlásila se o ni na úřadu práce, aby si přivydělala, následkem však bylo snížení pobíraných dávek, její příjem se tak nezvýšil.
3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 16.6.2021 vč. smluvních podmínek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 66 303 Kč (včetně poplatku a pojištění), a to v 78týdenních splátkách po 851 Kč (výše poslední splátky 776 Kč). Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami.
4. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16.6.2021 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 30 000 Kč na neočekávané výdaje. Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, není majitelem vozu, je zaměstnána na plný úvazek jako operátor výroby s čistým měsíčním příjmem 15 488 Kč, což mělo být ověřeno ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy. Dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 895 Kč bez konkretizace. Měsíční výdaje žalovaná odhadla na 2 500 Kč bez konkretizace. Zákaznická karta je podepsaná.
5. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota ze dne 2.10.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované. Dne 16. 6. 2021 byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně postupně částku v celkové výši 10 212 Kč.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce číslo hodnota byla postoupena žalobkyni a zároveň žalovanou informovala o výši dluhu.
8. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.
9. Z Podacího lístku ze dne 27.10.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované dne 27. 10. 2023 zásilku.
10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15.2.2024 a podacího lístku ze dne 15.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
11. Z Výpisu z obchodního rejstříku spol. právnická osoba. ze dne 12.12.2022 byla zjištěna subjektivita žalobkyně ke dni pořízení výpisu.
12. Z Poštovní poukázky B ze dne 15.8.2024 bylo zjištěno, že dne 15. 8. 2024 byly žalované vyplaceny Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávky doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí za měsíc srpen 2024 v celkové výši 17 082 Kč.
13. Z Poštovní poukázky B ze dne 15.7.2024 bylo zjištěno, že dne 15. 7. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka příspěvek na živobytí za měsíc červenec 2024 ve výši 7 136 Kč.
14. Z Poštovní poukázky B ze dne 19.7.2024 bylo zjištěno, že dne 19. 7. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka doplatek na bydlení za měsíc červenec 2024 ve výši 9 946 Kč.
15. Z Poštovní poukázky B ze dne 20.5.2024 bylo zjištěno, že dne 20. 5. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka příspěvek na živobytí za měsíc duben 2024 ve výši 7 434 Kč.
16. Z Poštovní poukázky B ze dne 14.6.2024 bylo zjištěno, že dne 14. 6. 2024 byly žalované vyplaceny Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávky doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí za měsíc červen 2024 v celkové výši 16 697 Kč.
17. Z Poštovní poukázky B ze dne 27.5.2024 bylo zjištěno, že dne 27. 5. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka doplatek na bydlení za měsíc květen 2024 ve výši 9 263 Kč.
18. Z Poštovní poukázky B ze dne 22.5.2024 bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka doplatek na bydlení za měsíc duben 2024 ve výši 9 263 Kč.
19. Z Poštovní poukázky B ze dne 23.5.2024 bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2024 byla žalované vyplacena Úřadem práce ČR, KrP v Ústí nad Labem dávka příspěvek na živobytí ve výši 7 434 Kč.
20. Z Poštovní poukázky A ze dne 24.7.2024 bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2024 žalovaná zaplatila společnostiAnonymizovánoCC.Internet s.r.o. částku 500 Kč.
21. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 18.9.2024 (nájemné) bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne uhradila nájemné ve výši 11 500 Kč.
22. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 18.9.2024 (část kauce) bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne uhradila část kauce ve výši 500 Kč.
23. Z Potvrzení o vkladu na účet ČEZ Prodej a.s. ze dne 18. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne uhradila společnosti ČEZ Prodej a.s. částku ve výši 1 000 Kč.
24. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 31. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne uhradila nájemné ve výši 11 500 Kč.
25. Z Potvrzení o vkladu na účet ČEZ Prodej a.s. ze dne 23. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne uhradila společnosti ČEZ Prodej a.s. částku ve výši 1 000 Kč.
26. Z Exekučního příkazu ze dne 1. 10. 2024, č.j. spisová značka, bylo zjištěno, že Exekutorský úřad Litoměřice, soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, LL.M. vydal dne 1. 10. 2024 exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí z vymožení pohledávky společnosti AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, a.s. ve výši 69 959,52 Kč. Z přiložených dalších informací z exekučního řízení a zde uvedené ručně psané poznámky vyplývá dohoda o splácení vymáhané částky po 1 000 Kč měsíčně od října 2024.
27. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 16. 6. 2021 při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti částku 30 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v zákaznické kartě ze dne 16. 6. 2021. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 10 212 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání.
28. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
29. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
32. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
33. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
34. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
35. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.
36. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 16. 6. 2021 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 30 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalované, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně však nijak neprokázala, že by tvrzené skutečnosti jakkoli ověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. Žalovaná při jednání soudu uvedla, že při uzavírání smlouvy předkládala pracovní smlouvu a výplatní pásky, ohledně měsíčních výdajů nedokládala ničeho. V zákaznické kartě bylo zaznamenáno, že je žalovaná svobodná, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je zaměstnána na plný úvazek jako operátor výroby s čistým měsíčním příjmem 15 488 Kč, což mělo být ověřeno ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy, což také žalovaná potvrdila. Dále jsou v žádosti uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 895 Kč bez konkretizace, které nebyly nijak ověřovány. Lze tedy počítat pouze s čistým měsíčním příjmem 15 488 Kč, nikoli 31 383 Kč, jak uváděla žalobkyně. Úvěr měl být splácen v týdenních splátkách ve výši 851 Kč, což činí přibližně 3 404 Kč měsíčně po dobu více jak 6 let. Výdaje jsou uvedeny v odhadnuté výši 2 500 Kč měsíčně bez konkretizace. Tyto se však s ohledem na to, že žalovaná byla svobodná, bydlela v nájmu a měla dvě vyživovací povinnosti, a také vzhledem k běžné výši cen nájemného, energií, potravin atd. nejeví jako reálné. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.
37. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 30 000 Kč a žalovaná vrátila 10 212 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 19 788 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.
38. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.
39. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 19 788 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
40. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když měla žalovaná v řízení většinový úspěch (úspěch žalobkyně 28,53 %, úspěch žalované 71,47 %), avšak žádné náklady řízení neuplatnila, když na jednání konaném dne 6. 11. 2024 výslovně uvedla, že náhradu nákladů řízení nežádá.
41. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách s ohledem na sdělení žalované, že není v jejich možnostech poskytnutou jistinu vrátit hned v plné výši. Uvedla, že v současné době je nezaměstnána, snaží se přivydělat si, ale příjem se jí ani poté nezvýšil, je hlášena na úřadu práce a má exekuci. Svoje tvrzení prokázala shora uvedenými poštovními poukázkami, příjmovými doklady, potvrzeními o vkladu a exekučním příkazem. Z těchto důkazů bylo zjištěno, že v současné době má žalovaná měsíční příjem z dávek ve výši přibližně 17 082 Kč a měsíční výdaje na bydlení ve výši 13 500 Kč, po odečtení těchto částek a zohlednění splátky v rámci exekuce v částce 1 000 Kč, jí zbývá na živobytí pouhých 2 582 Kč, přičemž má dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Žalovaná uvedla, že jí žádné peníze nezbývají. I když žalované zbývá měsíčně velmi nízká částka, má soud za to, že by měla svůj dluh z bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit, avšak v delší době, než je obvyklé. Jako přiměřenou soud shledal výši měsíční splátky 100 Kč, a to s ohledem na reálné možnosti žalované předmětný dluh splácet. Soud také přihlédl k výši dlužné částky a skutečnosti, že povolení splátek k plnění uložené povinnosti ve výši 100 Kč nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalované na úkor žalobkyně, především žalobkyni nijak výrazně nezatíží. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaná opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka. Pokud se finanční situace žalované zlepší, nic nebrání tomu, aby svůj dluh vůči žalobkyni uhradila dříve, než je stanoveno tímto rozsudkem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.