Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 216/2023-33

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci

manžela: Jméno manžela A, narozený Datum narození manžela A, bytem Adresa manžela A,

zastoupený Jméno manžela B, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Tachov,

Jméno advokáta, narozený Datum narození advokáta, naposledy bytem Adresa advokáta, t. č. neznámého pobytu,

zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem se sídlem Anonymizováno, Tachov,

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství účastníků, uzavřené dne datum před Okresním Národním výborem jméno FO, adresa, kraj jméno FO ve Vietnamské republice, zaregistrované pod číslem hodnota, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství účastníků, uzavřené dne , datum, před Okresním Národním výborem , jméno FO, , , adresa, , kraj , jméno FO, ve Vietnamské republice, zaregistrované pod číslem , hodnota, , se rozvádí.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se žalobou, podanou dne datum, domáhala rozvodu manželství výše identifikovaného. Uvedla, že Oba účastníci jsou občany Vietnamské socialistické republiky, nemají žádný společný majetek. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Okresním Národním výborem jméno FO, kraj jméno FO, Vietnamská socialistická republika. Uzavřeno bylo po předcházející známosti z důvodu vzájemné citové náklonnosti. Vztahy mezi účastníky v manželství byly po nějakou dobu po uzavření sňatku v pořádku, poté se však začaly projevovat rozpory, pramenící „zejména z rozdílnosti povah a rozdílných názorů účastníků na důležité otázky společného života“. Účastníci měli odlišné představy o prioritách, postupně se zcela odcizili, přestali si rozumět a v souvislosti s tím mezi nimi vymizely i citové vazby. Manželé se hádali, když častým důvodem hádek „byla neochota manžela pracovat“. Cca rok a čtvrt spolu účastníci nežijí, nevedou společnou domácnost a nijak se nestýkají, protože manžel ze společné domácnosti odstěhoval a manželce není známo, kde se nachází. S ohledem na uvedené skutečnosti se manželka rozhodla, že tento stav je naprosto nevyhovující, a že je zapotřebí, nyní pouze formální, manželství ukončit.

2. Protože bylo zjištěno, že oba účastníci jsou státními občany Vietnamské republiky, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc věc projednat, a jakého práva bude v řízení po-užito. To posuzoval dle smlouvy mezi ČSSR a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanskoprávních ze dne 12. října 1982, která vstoupila v platnost dne 16. 4. 1984. Dle ust. čl. 20 smlouvy rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. K řízení o rozvodu dle odst. 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. V případě uvedeném v odst. 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné orgány obou smluvních stran.

3. Účastníci jsou státními občany Vietnamu, v době podání návrhu měli bydliště na území ČR. Je tedy dána pravomoc i příslušnost soudu ČR. Právním řádem rozhodným pro posouzení této věci je pak právní řád Vietnamu, jmenovitě pak zákon č. 52/2014/QH 13, o rodině.

4. Soud neúspěšně pátral po pobytu manželky. Pobyt manžela se nepodařilo zjistit prostřednictvím Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky, Okresní správy sociálního zabezpečení v Anonymizováno nebo Městské policie adresa. Soud proto dospěl k závěru, že je manžel neznámého pobytu, usnesením ze dne datum proto ustanovil manželce opatrovníkem k zastupování v tomto řízení tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem nám. adresa a návrh projednal bez účasti manžela.

5. Z oddacího listu vyplynulo, že mezi účastníky bylo dne datum v jméno FO manželství, z manželství se dle dostupných informací nenarodily žádné děti.

Při jednání právní zástupce manželky v plném rozsahu odkázal na návrh s tím, že na něm trvá. Při výslechu uvedla, že důvodem pro podání návrhu na rozvod manželství je z jejího pohledu to, že přes 4 roky s ní manžel není v kontaktu. Před 4 lety odletěl do Vietnamu, řekl jí, že jede na dovolenou, z dovolené se už nevrátil. Po příletu ji 1 krát telefonicky kontaktoval, od té doby ji už nekontaktoval vůbec. Ani manželce se nepodařilo navázat kontakt s ním a kontakt nezískala ani na jeho příbuzné. Před manželovým odletem manželství v zásadě fungovalo, rozhodně se na ní manžel nedopouštěl domácího násilí a ani příliš neporušoval její práva. Pravdou, ale je, že již před manželovým odletem prakticky nefungovalo manželské intimní soužití. Vzali se v roce 2017, zhruba po měsíci se manžel vrátil do Čech a zpět za ní přijel po 10 měsících. Zhruba 2 měsíce byli spolu ve Vietnamu, pak, na konci roku 2018, se odstěhovala do Čech. Manžel pracoval vždycky v hernách, herny hlídal a dělal zde barmana. Proč manžel odletěl a proč se neozývá, neví, ale neví také ani, že by snad byl prohlášen za nezvěstného. Manželství v této podobě pro ni nemá význam a má za to, že je na místě ho ukončit rozvodem. Manžel se od ní odstěhoval přímo do Vietnamu, odděleně v Čechách nežili. Potvrdila, že kromě věkového rozdílu je důvodem návrhu na rozvod i manželova neochota pracovat. Manžel byl poněkud líný a nechtělo se mu pracovat. Na závěr navrhla manželství rozvést, právo na náhradu nákladů řízení nežádala.

Opatrovník manžela v závěrečném návrhu zpochybnil, zda v nepřítomnosti manžela lze o návrhu vůbec rozhodnout. K dispozici je pouze stanovisko manželky, důvody pro vzdálení se manžela zůstaly utajeny. Otázkou je, jakým způsobem by byla řešena situace, kdy by se manžel vrátil a dožadoval se pokračování v manželství. Vyjádřil srozumění s tím, že pravděpodobně soud dlouhodobé odloučení manžela od manželky a zejména jeho nedostatečnou komunikaci s ní vyhodnotí jako znaky rozvratu manželství, žádal však, aby závažnost tohoto stavu a vliv této závažnosti na trvalost a nezvratnost rozvratu byly soudem řádně zohledněny. Zopakoval, že není zřejmé, zda se manžel vzdálil dobrovolně či nikoli a zda jsou tak vůbec dány důvody pro meritorní rozhodnutí o návrhu.

6. Účastníci navrhli, aby soud učinil vyšetřovací pokus a zprostředkoval účastníkům, tlumočníkovi a zástupcům účastníků cestu do Saigonu za účelem vyhledání a zjištění osobního stanoviska manžela k podanému návrhu na rozvod manželství. Tento návrh na provedení pátrání pobytu manžela a zjištění jeho stanoviska k návrhu soud posoudil a zamítl. Vyšel při tom z toho, že provádění jakýchkoli soudních úkonů na území cizího státu (Vietnamu) by, pokud by vůbec bylo umožněno, podléhalo souhlasu nejvyšších orgánů Vietnamské socialistické republiky, a muselo by proběhnout minimálně pod dohledem, velmi pravděpodobně však prostřednictvím, justičních orgánů státu. O zprostředkování takového dokazování by muselo být požádáno prostřednictvím ústředních orgánů, v daném případě tedy Ministerstva spravedlnosti ČR, Ministerstva zahraničích věcí ČR, Ministerstva zahraničních věcí Vietnamu a Ministerstva spravedlnosti Vietnamu, o místních justičních orgánech a institucích nemluvě. Takové dokazování by bylo časově i finančně nákladné, jeho očekávaný výsledek (vypátrání pobytu manžela a jeho výslech k předmětu řízení) sporný, celkově by tak bylo v rozporu se zásadou ekonomiky řízení. S ohledem na to, že se manžel manželce po více než 4 roky fakticky neozval, lze vycházet z toho, že o pokračování v manželství s ní patrně velký zájem nemá, rozvod manželství mu tak velmi pravděpodobně významnou újmu nezpůsobí, a to ani v případě, že by s ním nesouhlasil. Naopak nelze po manželce spravedlivě požadovat, aby takto dlouhou, nikterak nevysvětlenou, odluku, spojenou navíc s porušením povinností vzájemného respektu, pomoci a řádné péče, uvedených v čl. 2 odst. 3 zákona č. 52/2014/QH 13 (o rodině), tolerovala a na případný, nikterak zaručený, návrat manžela k ní čekala.

7. Dle kapitoly IV., čl. 51 odst. 1, odst. 3 zákona č. 52/2014/QH 13 manželka, manžel nebo oba dva manželé současně mají právo žádat soud o rozvedení manželství. V případě, že je manželka těhotná, právě porodila dítě nebo se stará o dítě mladší dvanácti měsíců, nemá manžel právo o rozvod žádat. Dle čl. 52 téhož zákona stát a společnost vybídnou manžela či manželku, kteří žádají o rozvod, ke smíru. Pokus o smír se provede podle zákonných ustanovení o smíru. Dle téhož zákona po zapsání žádosti o rozvod do soudního rejstříku soud provede pokus o smír podle zákonných ustanovení . Dle zákona v případě, že manželé společně žádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodli na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud. Dle téhož zákona jestliže o rozvod požádat pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, a soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouští domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. Dle zákona v manželství jsou si oba manželé rovni, mají stejná práva je povinností při řešení rodinných záležitostí i při výkonu občanských práv a povinností dley a ustanovení tohoto zákona a ostatních příslušných zákonných norem. Dle (odst. 1) manželé jsou povinni být si věrni, projevovat si lásku, pomáhat si, vzájemně o sebe pečovat a naslouchat si a společně se podílel na chodu rodiny. (odst. 2) a manželé mají povinnost žít spolu, nedohodnou-li se jinak, či jim v tom brání pracovní či studijní povinnosti, účastní-li se politického a společenského života, provozují podnikatelskou aktivitu nebo je k tomu vede jiný závažný důvod. Dle a manželé jsou povinni se navzájem respektovat, prokazovat si úctu a dbát na zachování dobré pověsti a důstojnosti.

V posuzovaném případě dospěl soud k přesvědčení, že jsou splněny podmínky čl. 56 odst. 1 citovaného zákona, a že je manželství účastníků možno rozvést, i na základě žádosti pouze jednoho z manželů. Je totiž přesvědčen, že manžel závažným způsobem porušuje manželská práva a povinnosti, a že manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, a že manželství neplní svůj účel. Manžel porušil povinnosti, uvedené v čl. 19 zákona o rodině Vietnamu, konkrétně povinnost projevovat manželce lásku, pomáhat jí, pečovat o ni a naslouchat jí a společně s ní se podílet na chodu rodiny, dále povinnost žít s manželkou, neboť se na jiném režimu s ní nedohodl a velmi pravděpodobně mu v tom nebránily ani pracovní či studijní povinnosti, účast na politickém a společenském životě či provozování podnikatelské aktivity ani jiný závažný důvod. Svým odchodem a vystavením manželky nutnosti vést život bez jeho pomoci pak manžel porušil i povinnost a manželů se navzájem respektovat, prokazovat si úctu, uvedenou v čl. 21 téhož zákona. Jelikož soud dospěl k přesvědčení, že manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život manželů již nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel, žalobě v celém rozsahu vyhověl a manželství rozvedl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci práva odvolání vzdali.

Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu ( , o občanských průkazech ve spojení s . tohoto zákona).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.