Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 20/2025-35
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
pro 10 888 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. ohledně nároku na zaplacení nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1500 Kč, částky 4 388 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku, tj. ohledně nároku na zaplacení nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1500 Kč, částky 4 388 Kč, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 888 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne 26.9.2016.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání.
4. Soud provedl důkaz Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 26.9.2016, předsmluvními informacemi, výpisem z účtu žalobkyně, předžalobní výzvou, na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
5. Dne 26.9.2016 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a s jednorázovým poplatkem ve výši 4388 Kč (v případě řádného splacení půjčky ve zlevněné výši 888 Kč) ve lhůtě 21 dnů. RPSN pro případ řádného splacení činila 2278 %, v opačném případě 7,00E+ 06%. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl žalobkyní o vrácení dluhu upomenut.
6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku ve výši 39 % ročně a jednorázového poplatku vrátit do 21 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobkyni ničeho neuhradil. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
12. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel v citovaných rozhodnutích, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou).
13. V daném případě si účastníci sjednali úrok 39 %, dále souhrnný poplatek ve výši 94 % jistiny dluhu, RPSN činí 7,00E+ 0,06%, v případě řádného splácení 2278 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů) a pouze 21 denní lhůtu splatnosti. Za daných okolností lze u posuzované smlouvy dovodit řadu shodných znaků s případy posuzovaným Ústavním soudem, zejména to, že celková dlužná částka převyšuje částku skutečně půjčenou, a proto je třeba uvedenou smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, v rozporu s dobrými mravy. Takovou smlouvu je dle názoru soudu nutno posoudit dle ust. § 580 občanského zákoníku posoudit jako celek za neplatnou.
14. Bez ohledu na shora uvedené je však zřejmé, že se žalovanému dostalo plnění, byť v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 občanského zákoníku . Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení jistiny ve výši 5000 Kč, ve zbývajícím rozsahu, tj. co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1500 Kč a jednorázového poplatku ve výši 4 338 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl. Insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 51 INS 14099/2018 , pro které bylo řízení přerušeno, bylo skončeno rozhodnutím z 30.8.2024.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech.
Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.