Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 8/2025-35

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 22 028 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum podala žalobkyně proti žalovanému žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni úrok v pevné výši částka. Dále se žalovaný ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši částka ve 14 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas, poslední příslušná splátka byla uhrazena dne datum ve výši částka. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky žalovaného právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na jistině částka a na dlužném poplatku částka. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku částka, sestávající z jistiny částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka, zákonného úroku z prodlení do datum ve výši částka, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle , a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota vzal za prokázané, že společnost právnická osoba., IČO IČO, podepsala dne datum smlouvu o úvěru s žalovaným na částku částka (jejíž převzetí žalovaný stvrdil svým podpisem) s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit společnosti poplatek v částce částka (součet poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka) ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši částka. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek). Žalovaný na daný úvěr uhradil celkem částku částka (z transakční historie). Právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávky a seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího archu). Žalovaný byl zaměstnaný od datum na plný pracovní úvazek (z pracovní smlouvy ze dne datum). Jeho příjem za měsíc srpen 2021 byl ve výši částka, za měsíc září 2021 ve výši částka (z předmětných výplatních pásek). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem je ze zaměstnání ve výši částka, pravidelné měsíční výdaje odhadl na částku částka (částka za bydlení, částka za dopravu, jídlo a osobní náklady), použitelný měsíční příjem je pak ve výši částka (ze žádosti o úvěr).

4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval , (dále jen „ “), dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. hodnota, podepsaná mezi žalobkyní a žalovaným dne datum je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána schopnost žalovaného daný úvěr splatit. K této neplatnosti přitom soud přihlédl z úřední povinnosti, jak vysvětleno níže v bodě č. hodnota.

12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že žalobkyní předložené y k poučení soudu podle (pracovní smlouva a výplatní pásky) jsou ve smyslu rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečné a řádné zkoumání úvěruschopnosti z nich nelze dovodit, a to přinejmenším z důvodu, že nebyly zkoumány žádné výdaje žalovaného. S ohledem na jeho příjem (okolo částka) se nabízelo další zkoumání jeho finanční situace, kterou ovšem právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR Anonymizováno], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

13. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení včetně ustálené judikatury na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému reálně částku částka dne datum, a to na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru a nutnost zkoumání této (ne)platnosti z úřední povinnosti přitom vyplývá též z rozhodnutí Anonymizováno (rozhodnutí Anonymizováno „Anonymizováno“ ze dne datum, věc Anonymizováno), a v tomto případě tedy spočívá v okolnosti, že žalobkyně ani po poučení soudu neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Soud reflektuje, že výklad ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů v souvislosti s povinností zde jim ukládanou. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze ovšem přehlížet, že v daném směru toto posouzení není možné bez skutečného zjištění nejen příjmů či dosavadního dluhového zatížení klienta ve fázi vymáhání, ale taktéž alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele zásadně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení a výdaje na jiné dluhy, které nebyly v dané věci zkoumány vůbec. Tím bylo zřejmě dovozeno, že žalovanému zbývá dostatečné množství volných prostředků na úvěr. Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost je třeba vždy hodnotit s ohledem na individuální okolnosti věci. V souzeném případě shora popsaná zjištění, z nichž je zřejmá úplná absence ověření výdajů žalovaného při jeho příjmu okolo částka, vedou k závěru, že prověření úvěruschopnosti bylo pouze účelové, aniž by byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace žalovaného, když jeho zjištěný příjem byl nadprůměrný a jeho výdajová stránka nebyla vůbec prověřena např. výpisy z účtů, z nichž mnohdy vyplynou zásadní důvody, proč dotyčný nevychází z penězi (žalovaný si půjčil částka za podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, když měl měsíčně volné prostředky, které tuto částku přesahovaly); tyto důvody zpravidla umožňují učinit závěr o neúvěruschopnosti dlužníka.

14. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Jelikož však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný na danou smlouvu uhradil částku částka (z transakční historie), bezdůvodné obohacení již zcela vydal před podáním žaloby, a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.