Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 335/2024-27

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A

o zaplacení 773 635,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 665 708 Kč se zákonným úrokem z této částky ve výši 14,75% ročně od 2.6.2024 do zaplacení.

II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 107 927,50 Kč, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 771 535,50 Kč od 2.11.2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 771 535,50 Kč za období od 2.11.2023 do 1.6.2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 107 927,50 Kč za období od 2.6.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 177 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 665 708 Kč se zákonným úrokem z této částky ve výši 14,75% ročně od 2.6.2024 do zaplacení.II. V části, ve které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 107 927,50 Kč, úroku ve výši 8,99 % ročně z částky 771 535,50 Kč od 2.11.2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 771 535,50 Kč za období od 2.11.2023 do 1.6.2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 107 927,50 Kč za období od 2.6.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 177 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel dne 12.7.2022 s žalobcem. Na jejím základě žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 781 116 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 100,- Kč. Žalovaný doposud zaplatil částku 115 408 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.

3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný doposud zaplatil částku 115 408 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).

5. Z kopie listin: Smlouva o úvěru ze dne 12.7.2022, Dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 19.4.2023 a Dodatel ke smlouvě o úvěru z 2.5.2023, okresní soud zjistil, že dne 12.7.2022 poskytovatel úvěru uzavřel s žalovaným smlouva o úvěru, na jejímž základě se zavázal uhradit za žalovaného 2 stávající úvěry, a to u 2 u právnická osoba ve výši 26 250 Kč a jiný úvěr u právnická osoba., ve výši 647 870 Kč. Na konsolidace stávajících úvěrů tedy byla zaplacena částka 674 120 Kč (26 250 + 647 870 = 674 120). Nadto mu byl poskytnut další úvěr ve výši zbývající částky, tj. 106 996 Kč (781 116 - 674 120 = 106 996), kterou žalovaný mohl použít prakticky libovolně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 9 997 Kč (poslední splátka měla činit 4 533 Kč)‚ celkem tedy měl zaplatit částku 1 194 176 Kč.

6. Z kopie listin: Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 24.7.2023, Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 2.8.2023, Opakovaná výzva k úhradě dluhu ze dne 29.8.2023, Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29.9.2023, Výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 7.5.2024 včetně dodejky, okresní soud zjistil, že dne 24.7.2023, 2.8.2023, 29.8.2023, 29.9.2023 a dne 7.5.2024 vyhotovil žalobce řadu výzev k úhradě dlužné částky, jejich odeslání žalovanému však v řízení nikterak neprokazuje.

7. Z kopie listin: Výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne 17.5.2024 adresovaná na adresu adresa, včetně dodejky, okresní soud zjistil, že dne 17.5.2024 žalobce vyhotovil výzvu k zaplacení před podáním žaloby a odeslal ji žalovanému na poslední známou adresu, tj. adresa, která vyplývá z předkládané smlouvy o úvěru. V této výzvě k zaplacení žalobce žalovaného vyzval k zaplacení nejpozději do 1.6.2024.

8. Z kopie y: Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu z 1.11.2023 okresní soud zjistil, že dne 1.11.2023 poskytovatel úvěru vyhotovil u nazvanou: „Rozhodnutí o okamžité splatnosti“, její odeslání žalovanému však neprokazuje.

9. Z kopie listin: Výpis z úvěrového účtu za období od 13.7.2022 do 31.12.2022 č. č. účtu a výpis z úvěrového účtu za období 12.1.2022 až 15.7.2022 č. účtu č. účtu okresní soud zjistil, že dne 18.7.2022 poskytovatel úvěru uhradil za žalovaného jeho úvěr u právnická osoba ve výši 26 250 Kč, dne 13.7.2022 jiný úvěr u právnická osoba., ve výši 641 738,80 Kč.

10. Z kopie y: Výpis z účtu za období od 1.7.2022 do 31.7.2022 č. účtu č. účtu okresní soud zjistil, že dne 13.7.2022 žalovaný čerpal úvěr ve výši 113 127,20 Kč na svém účtu č. č. účtu u právnická osoba.

11. Z kopie listin: výpis z účtu právnická osoba za období od 1.1.2022 do 31.1.2022 a dále za období od 1.2.2022 až 28.2.2022, dále za období březen 2022, duben 2022, květen 2022, červen 2022 a červenec 2022, okresní soud zjistil, že výdaje žalovaného dosahovaly částky 77 931,63 Kč (1/2022), 181 108,05 Kč (2/2022), 44 654,57 Kč (3/2022), 60 834,99 Kč (4/2022), 92 883,05 Kč (5/2022), resp. 87 078,37 Kč (6/2022), tedy v průměru 90 749 Kč měsíčně (za období 6 měsíců před poskytnutím úvěru).

12. Z kopie y: ceník pro soukromou klientelu okresní soud zjistil, že nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil u nazvanou: „ceník pro soukromou klientelu“.

13. Z kopie y: Posouzení úvěruschopnosti klienta okresní soud zjistil, že poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti uvažoval o příjmu ve výši 18 598 Kč (na základě údajů poskytnutých žadatelem o úvěr). Žadatel o úvěr v žádosti o úvěr dále uvedl, že jeho měsíční výdaje představují 0 Kč, výše splátek činí taktéž 0 Kč. Banka zjistila, že žadatel o úvěr splácí 2 úvěry s měsíčními splátkami 750 Kč a 10 180 Kč. Nové splátkové zatížení představuje částku 9 997 Kč (předchozí úvěry byly zkonsolidovány). Poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti uvažoval o výdajích žalovaného v částce 7 292 Kč (dle ekonomického modelu) a dle banku po odečtení nového splátkové zatížení (9 997 Kč) zbývá žadateli o úvěr měsíčně částka 8 601 Kč.

14. Z kopie y: poštovní podací arch z 4.10.2023 okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc (písemnost nebyla odesílána na poslední známou adresu, tj. adresa). To je však nepodstatné, jestliže žalobce v řízení prokázal odeslání identické výzvy dne 17.5.2024 na adresu adresa (poslední známá adresa, která vyplývá z předkládané smlouvy o úvěru).

15. Z kopie listin: „Podklady pre súdne konanie“, „Zoznam splátok úveru, spl. Pohľadávok“, nazvaná Datum exportu 11.3.2024 (dvakrát), tabulka nenadepsaná, nepodepsaná označená jako ‘‘sestava‘‘, okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc. Jedná se o nepodepsanou u, u které není zřejmé, jakým způsobem vznikla. Může se jednat o výtisk z interní databáze poskytovatele úvěru či žalobce, zrovna tak ale mohla vzniknout v libovolném textovém editoru či tabulkovém procesoru (a poté byla vytištěna na papír). Z toho důvodu nemá předkládaná pro soud prakticky žádnou důkazní hodnotu.

16. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. , a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

17. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 12.7.2022 poskytovatel úvěru uzavřel s žalovaným smlouva o úvěru, na jejímž základě se zavázal uhradit za žalovaného 2 stávající úvěry, a to u 2 u právnická osoba ve výši 26 250 Kč a jiný úvěr u právnická osoba., ve výši 647 870 Kč. Na konsolidace stávajících úvěrů tedy byla zaplacena částka 674 120 Kč (26 250 + 647 870 = 674 120). Nadto mu byl poskytnut další úvěr ve výši zbývající částky, tj. 106 996 Kč (781 116 - 674 120 = 106 996), kterou žalovaný mohl použít prakticky libovolně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 9 997 Kč (poslední splátka měla činit 4 533 Kč)‚ celkem tedy měl zaplatit částku 1 194 176 Kč. Poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti uvažoval o příjmu ve výši 18 598 Kč (na základě údajů poskytnutých žadatelem o úvěr). Žadatel o úvěr v žádosti o úvěr dále uvedl, že jeho měsíční výdaje představují 0 Kč, výše splátek činí taktéž 0 Kč. Banka zjistila, že žadatel o úvěr splácí 2 úvěry s měsíčními splátkami 750 Kč a 10 180 Kč. Nové splátkové zatížení představuje částku 9 997 Kč (předchozí úvěry byly zkonsolidovány). Poskytovatel úvěru při posuzování úvěruschopnosti uvažoval o výdajích žalovaného v částce 7 292 Kč (dle ekonomického modelu) a dle banku po odečtení nového splátkové zatížení (9 997 Kč) zbývá žadateli o úvěr měsíčně částka 8 601 Kč. Výdaje žalovaného za období 6 měsíců před poskytnutím úvěru dosahovaly ve skutečnosti částky 77 931,63 Kč (1/2022), 181 108,05 Kč (2/2022), 44 654,57 Kč (3/2022), 60 834,99 Kč (4/2022), 92 883,05 Kč (5/2022), resp. 87 078,37 Kč (6/2022), tedy v průměru 90 749 Kč měsíčně. Dne 18.7.2022 poskytovatel úvěru uhradil za žalovaného jeho úvěr u právnická osoba ve výši 26 250 Kč, dne 13.7.2022 jiný úvěr u právnická osoba., ve výši 641 738,80 Kč. Dne 13.7.2022 žalovaný čerpal úvěr ve výši 113 127,20 Kč na svém účtu č. č. účtu u právnická osoba. Nezjištěného dne poskytovatel úvěru vyhotovil u nazvanou: „ceník pro soukromou klientelu“. Dne 24.7.2023, 2.8.2023, 29.8.2023, 29.9.2023 a dne 7.5.2024 vyhotovil žalobce řadu výzev k úhradě dlužné částky, žalovanému je však neodeslal. Dne 17.5.2024 žalobce vyhotovil výzvu k zaplacení před podáním žaloby a odeslal ji žalovanému na poslední známou adresu, tj. adresa, která vyplývá z předkládané smlouvy o úvěru. V této výzvě k zaplacení žalobce žalovaného vyzval k zaplacení nejpozději do 1.6.2024. Žalovaný doposud zaplatil částku 115 408 Kč.

18. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu posoudil dle ust. a násl. (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1968 věta prvá obč. zák., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem ( , o spotřebitelském úvěru).

23. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. - 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudní dvůr vyvodil povinnost věřitele posoudit před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může popřípadě zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. Porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost úvěrujícího spotřebitele vede k neplatnosti úvěrové smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost, ke které přihlíží soud z úřední povinnosti. Jen takový výklad ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je výkladem eurokonformním (viz rozhodnutí Soudního dvora /EU/ z 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 18. prosince 2014 ve věci CA Consumer Finance,C449/13 a ze dne 10. června 2021 ve věci Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg), C303/20).). Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dostatečnými informacemi dokládajícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. S porušením uvedené povinnosti poskytovatele úvěru je spojena neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (někdy též označovaná jako absolutní), tak tomu bylo i za právní úpravy obsažené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, účinné do 30. 11. 2016, u které byla tato neplatnost dovozována (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

24. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že poskytovatel úvěru řádně nezjišťoval úvěruschopnost žalovaného, nezabýval se ověřováním jeho skutečných výdajů, jestliže výši skutečných výdajů žalovaného ani nezjišťoval, namísto jeho výdajů dosadil údaj dle ekonomického modelu (7 292 Kč). Z předkládaných výpisů z účtu u právnická osoba., za období od 1.1.2022 do července 2022, lze snadno zjistit, že odchozí platby žalovaného v období 6 měsíců před poskytnutím úvěru (1/2022 – 6/2022) dosahovaly v průměru částky 90 749 Kč měsíčně. Je zřejmé, že na účet žalovaného přicházely i jiné platby než příjem v tvrzené výši 18 598 Kč, při neznalosti dalších informací ohledně příchozích a zejména odchozích plateb (jejichž vysvětlení měl poskytovatel úvěru požadovat od žadatele o úvěr před poskytnutím úvěru) však nelze učinit závěr, že by výdaje žalovaného v období před poskytnutím úvěru činily pouze 7 292 Kč (dle ekonomického modelu).

25. Po právní stránce soud věc tedy posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

26. V případě spotřebitelského úvěru je při posuzování bezdůvodného obohacení nutné přihlížet i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

27. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaný ani netvrdil (a neprokazoval), že by zaplatil žalobci více, než je uvedeno v žalobě. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 781 116 Kč. Žalovaný dle žalobkyně doposud splatil celkovou částku 115 408 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tudíž činí 665 708 Kč.

28. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

30. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanoví zvláštní splatnost (hmotněprávní splatnost, nikoliv pariční lhůtu) nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého absolutně neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru v důsledku porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Do prodlení s povinností vrátit jistinu spotřebitelského úvěru se spotřebitel dostane tehdy, pokud nevrací jistinu v době přiměřené jeho možnostem a schopnostem. Břemeno tvrzení a důkazní, že není v jeho možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu ihned, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud je v řízení pasivní a netvrdí žádné skutečnosti, z nichž by se podávalo, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu, pak neunáší břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti (třeba i proto, že se nedostaví k jednání a nemůže být soudem o svém břemeni řádně poučen podle ust. ), důsledkem čehož je závěr, že byl schopen vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Výše uvedené není v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , neboť v něm dovolací soud řešil skutkově odlišný případ, kdy soudy odvozovaly splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení rovnou od výzvy věřitele, aniž by se zabývaly možnostmi a schopnostmi spotřebitele jistinu vracet, přestože aktivní spotřebitel se jednání řádně účastnil a v tomto směru i řádně tvrdil.

31. V přezkoumávaném případě je spotřebitel procesně neaktivní, ničeho o svých poměrech a možnostech a schopnostech nevrátit jistinu bez zbytečného odkladu netvrdí. Pokud tedy žalovaný netvrdil a neprokázal, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech dlužnou jistinu vrátit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele ze dne 17.5.2024, která mu byla řádně odeslána doporučeně téhož dne a doručena nejpozději dne 20.5.2024 (§ 573 obč. zák.), dne 1.6.2024 marně uplynula lhůta, která byla žalovanému ke splnění jeho dluhu poskytnuta, dostal se dne 2.6.2024 s jeho zaplacením do prodlení. Žalobkyně se proto domáhá zákonných úroků z prodlení od 2.6.2024 do zaplacení oprávněně (výrok ad I.).

32. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. odst 2 , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Účastník má ve věci plný úspěch tehdy, když soud vyhoví jeho žalobě (popřípadě všem žalobám společně projednávaným a rozhodnutým) v plném rozsahu. Tam, kde má být náhrada nákladů rozdělena ( ), je třeba určit poměr úspěchu obou účastníků (obou stran) ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník (druhá strana) nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, strana 651 a násl.). Soud přihlédl k tomu, že ohledně částky 107 927,50 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, ohledně částky 665 708 Kč bylo žalobě vyhověno. Žalobce měl úspěch 86,05 %, neúspěch 13,95 %. Odečteme-li od úspěchu neúspěch, pak žalovaný má nárok na 72,10 % nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. Náklady nezastoupeného účastníka sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 30 946 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze 4 úkonů dle uvedené vyhlášky. Celkem tedy náklady nezastoupeného účastníka představují částku 32 146 Kč s tím, že 72,10 % z této částky představuje po zaokrouhlení částku 23 177 Kč (výrok ad III.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).