Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

49 C 230/2024-37

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem v Adresa žalobkyně,

zastoupená Jméno Zástupce,

advokátem se sídlem Anonymizováno,

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného,

bytem v Adresa žalovaného,

o 17.256,34 Kč s úroky a úroky z prodlení,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.032,58 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14.032,58 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3.223,76 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.553,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.898,73 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.730,95 Kč za dobu od 28. září 2023 do 22. února 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 698,37 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14.032,58 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 14.130,95 Kč za dobu od 28. září 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14.032,58 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14.032,58 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3.223,76 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.553,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.898,73 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.730,95 Kč za dobu od 28. září 2023 do 22. února 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 698,37 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14.032,58 Kč za dobu od 23. února 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 14.130,95 Kč za dobu od 28. září 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 17.256,34 Kč s úroky a úroky z prodlení ve výši, z částek a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřela společnost právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž žalovaný čerpal částku 15.000 Kč a tuto se zavázal spolu se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, které žalobce dále rozvedl, zaplatit. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze částku v celkové výši 967,42 Kč, jinak ničeho. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, žalovaný o tom byl písemně informován. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.

2. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – ve lhůtě mu k tomu soudem určené ani do dnešního dne nevyjádřil. K jednání soudu nařízenému na 7. 1. 2025, ač předvolán řádně a včas, se pak bez omluvy nedostavil, aniž soudu sdělil jakýkoli důvod, který by mu v účasti bránil. Za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (nadepsané „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru“) soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Jde o formulář bez data a jakékoli autorizace. Z ničeho (z žádné y předložené žalobcem, a to samostatně ani ve spojení s jinými listinami) nelze učinit závěr o tom, že žalovaný vyjádřil jakkoli svou vůli být vázán obsahem této y právě o tomto obsahu. Pozoruhodná na této ě je dále okolnost, že žalovaný je na ní nesprávně označen („Kulja“ namísto „Kulka“) a že na ě není uvedena úplná adresa žalovaného (u ulice chybí uvedení čísla popisného). Nutno dodat, že společnosti právnická osoba muselo skutečné příjmení i místo bydliště žalovaného být známo, když měl k dispozici kopii jeho občanského průkazu (srov. níže).

5. Z kopie občanského průkazu a fotografie žalovaného soud neučinil žádné zjištění určující pro rozhodnutí ve věci. Z těchto listin je evidentní pouze to, že je právnická osoba měl k dispozici. Bylo mu tak známo jak příjmení žalovaného, tak místo jeho trvalého pobytu (srov. shora).

6. Z potvrzení o provedení transakce soud vzal za prokázané, že dne datum žalovaný čerpal částku 15.000 Kč.

7. Ze souboru označeného žalobcem jako „výpis z účtu“ především nelze bez dalšího dovodit, že jde o výpis z účtu žalovaného. Jde o tabulkový přehled, u něhož chybí autorizace banky, chybí zde dokonce i uvedení toho, že by se mělo jednat o bankovní účet žalovaného. Nicméně, odhlédne-li soud od právě uvedeného, hned na první straně je zřejmé mj. čerpání několika nebankovních půjček či úvěrů v listopadu - prosinci 2021 v průběhu několika mála dní (dne 6. 12. 2021 půjčka 8.000 Kč od právnická osoba, dne 5. 12. 2021 půjčka 5.000 Kč od právnická osoba., dne 25. 11. 2021 půjčka 1.100 Kč od právnická osoba., další půjčky předchází). právnická osoba tak měl informaci o tom, že příjmy žalovaného (ať již byly jakékoli) nepostačovaly ani k pokrytí výdajů žalovaného (ať již rovněž byly jakékoli). Mohla a měl si tak učinit závěr, že stěží bude v silách žalovaného navýšit výdaje o další položku, totiž splátku další půjčky (úvěru).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci.

9. Z podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 soud nevzal za prokázané nic, není zřejmé, jaká měla být uvedeného dne žalovanému odeslána (žalobce nepředložil žádnou u ze dne 27. 10. 2023 či bezprostředně před tímto dnem).

10. Z výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 soud vzal za prokázané, že před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k zaplacení. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil ani neprokazoval, kdy byla výzva reálně žalovanému doručeno, vychází soud z domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 21. 2. 2024.

11. Z tabulkového přehledu („denní historie“) a „poslední výzvy k úhradě soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Jde-li o „poslední výzvu k úhradě“ ze dne 13. 6. 2022, z ničeho nelze dovodit, že tato byla žalovanému odeslána, tedy nelze dovodit, že mohla vůči žalovanému vyvolat jakékoli právní účinky.

12. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne datum právnická osoba poskytl žalovanému částku 15.000 Kč. Že by v této souvislosti byla uzavřena smlouva, případně jakého obsahu, soud za prokázané nevzal (srov. shora). Rovněž soud nemá za prokázané, že by právnická osoba před poskytnutím částky 15.000 Kč reálně zjišťoval a ověřoval schopnost žalovaného splácet další půjčku (úvěr). Vycházel-li právnická osoba z výpisu z účtu, který žalobce soudu předložil (jde-li tedy vůbec o výpis z účtu žalovaného), učinil z něj zcela neadekvátní závěry, když evidentně nevzal v úvahu zjevnou nedostatečnost příjmů žalovaného k pokrytí jeho výdajů a nutno čerpat opakovaně prostředky z nebankovních zdrojů (srov. shora). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci (srov. oznámení o postoupení pohledávky) a žalobce poprvé vyzval žalovaného k zaplacení výzvou odeslanou dne 16. 2. 2024 (že by byl žalovaný vyzván k zaplacení dříve, žalobce ani netvrdil, ani ničím nedokazoval).

13. Po právní stránce pak soud věc posoudil takto: Jak shora uvedeno, soud vůbec nemá za prokázané uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem. I kdyby však smlouva uzavřena byla, soud ji hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť právní předchůdce žalobce zjevně před uzavřením smlouvy nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, reálné výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Tím porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru v projednávané věci též zjevně narušují veřejný pořádek, a hodnotí je jako absolutně neplatné podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Právní předchůdce žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. ).

14. Ze všech shora uvedených důvodů soud smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum, byla-li vůbec uzavřena, hodnotí jako absolutně neplatnou, tedy z ní právo nelze přiznat. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení smluvního úroku či jiných plnění ze smlouvy.

15. Protože však žalovaný čerpal částku v celkové výši 15.000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen žalobci vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.

16. Vzhledem k tomu, že dosud mu zaplatil (podle tvrzení žalobce, jež žalovaný nijak nezpochybňoval) částku 967,42 Kč, zbývá vydat 14.032,58 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení přípisem odeslaným dne 16. 2. 2024. Žalobce netvrdil a neprokazoval, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.), tj. dne 21. 2. 2024. Dne 21. 2. 2024 byla středa, za dobu „bez zbytečného odkladu“, v níž je dlužník povinen splnit (srov. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.) za této situace soud považuje následující den, tj. čtvrtek dne 22. 2. 2024. Ke dni 22. 2. 2024 tedy podle názoru soudu nastala splatnost částky 14.032,58 Kč a od následujícího dne, tj. od 23. 2. 2024, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky. Soud proto shledal žalobu důvodnou v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 14.032,58 Kč s úroky z prodlení (k právu na zaplacení úroku z prodlení srov. ustanovení o. z., k výši úroku z prodlení srov. ) z této částky ode dne 23. 2. 2024 do zaplacení. O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení (výrok I.).

17. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , neboť podíly úspěchu obou účastníků jsou takřka shodné. Úspěch ve věci soud posuzoval nejenom ve vztahu k žalované jistině, ale též ve vztahu k příslušenství, které kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (srov. ustanovení ), výrok III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.