Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 534/2024-19
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 61 752,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 58 289,06 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 58 289,06 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 3 463,35 Kč, kapitalizovaný úrok 6 555,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 115,62 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 59 996,41 Kč od datum od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 463,35 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 595,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 58 289,06 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 58 289,06 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 3 463,35 Kč, kapitalizovaný úrok 6 555,74 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 115,62 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 59 996,41 Kč od , datum, od zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 463,35 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 595,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému byl dle Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne datum (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení úvěruschopnosti poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen měsíční splátkou splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a složenou z příslušné části čerpané jistiny, úroku z ní, pravidelných poplatků, zejm. za výpis a příp. nepravidelných poplatků, zejm. za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím smluvní povinnosti a žalobkyně tak dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Takto žalovaný celkem načerpal částku ve výši 65 372 Kč, z čehož následně uhradil 7 082,94 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky a jistinu úvěru. K zaplacení zbývá dlužná jistina úvěru 59 996,41 Kč, poplatky dle sazebníku 156 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, dále smluvní pokuty ujednané ve Smlouvě pro případ prodlení v uplatněné výši 1 000 Kč, úrok kapitalizovaný ke dni sepisu žaloby ve výši 6 555,74 Kč (26,28 % ročně z dlužné jistiny úvěru od datum do datum), úrok ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny úvěru od datum do zaplacení, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 746,88 Kč (12,75 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut shora od datum do datum) a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 61 752,41 Kč od datum do zaplacení. Z celkové částky 61 752,41 Kč (59 996,41 + 156 + 600 + 1 000) s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu danou usnesením nevyjádřil.
3. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne datum zcela vyčerpala, tvrzení, z jakých zjištění konkrétně dovodila, že je žalovaný „schopným splácet předmětný úvěr“ nikterak nedoplnila.
4. Po provedeném dokazování níže označenými listinnými důkazy má soud za prokázaná skutková tvrzení níže rovněž uvedená a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně, která dle Výpisu z obchodního rejstříku podniká mimo jiné poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, umožnila dle Smlouvy ze dne datum ve spojení s Úvěrovými podmínkami a Splátkovým kalendářem, žalovanému bezhotovostně čerpat peněžité částky až do výše 65 372 Kč, z čehož žalovaný postupně splatil 7 082,94 Kč. Žalovaný nad shora uvedené již ničeho dalšího žalobkyni neplnil a neučinil tak ani přes písemnou Výzvu ke splacení celého úvěru ze dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k plnění „do 14 dní od sepsání této výzvy“, předanou k doručení dle Podacího archu k ní dne datum. Marná byla též předžalobní výzva advokáta žalobkyně ze dne datum, předaná k doručení dle Podacího archu k ní dne datum.
5. Soud naopak nevzal za prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost posoudit ke dni uzavření každé ze Smluv schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. nejen jeho příjmovou, ale hlavně výdajovou stránku v kontextu osobních poměrů (rodiny) žalovaného, a to ani listinami označenými žalobkyní jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta (dle žalobkyně „Karta klienta“), Metodiky – posouzení úvěruschopnosti klienta, ani Úvěrovou zprávou s lustrací v NRKI (lustrace v BRKI provedena dle tvrzení žalobkyně nebyla). Žalobkyně se blíže nezabývala tím, zda žalovaný de facto nečerpá další a další následné úvěry, aby jimi splácel případné přecházející, do té doby nesplacené, nezkoumala dostatečně, zda je žalovaný schopen „ušetřit“ „použitelný příjem“, což se následně projevilo mimo jiné i tím, že žalovaný poté, co plnil necelou 1/8 z čerpané částky, přestal úvěr splácet. Nebyly posuzovány zejména doklady o tvrzeném druhu bydlení „u rodičů“, zejména výdaje rodiny žalovaného s bydlením spojené za vodné, stočné, topení, plyn, elektřinu a další služby s bydlením běžně spojené (např. SIPO, Předpisy záloh na energie, apod.), počet členů domácnosti závislých na příjmech domácnosti, míra spoluúčasti žalovaného na nákladech společného bydlení a hospodaření. Nebyl ověřován pracovní poměr žalovaného, zda je na dobu neurčitou, případně s běžící zkušební dobou. Nebyly vyžádány a posuzovány Výplatní pásky žalovaného za poslední měsíce, zvláště když takto lze ověřit zejména neexistenci exekucí a neexistenci vyživovací povinnosti. Nebyly posuzovány pohyby na účtu žalovaného za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru za situace, kdy žalovaný vlastnil bankovní účet na své jméno a kdy takto lze získat přehled o struktuře výdajů, z nichž by bylo lze usuzovat na případnou „náchylnost“ žadatele o úvěr k finanční „lehkovážnosti“ při hospodaření s finančními prostředky, nebyly posuzovány tvrzené „příjmy ostatních členů domácnosti“. Soud tedy v dané věci rekapituluje, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála.
6. Po právní posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v části 82 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), neboť mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, která dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen „ZoSÚ “), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ , je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně neověřoval žalovaným toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 5. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
7. U nároku žalobkyně uplatněného ze Smlouvy by tak s ohledem na shora uvedené platilo, že plnil-li by žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1 , 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrových smluv shora, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka). Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy částku 7 082,94 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 58 289,06 Kč (rozdíl mezi 65 372 Kč čerpaných a 7 082,94 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala ve středu dne datum, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „do 14 dní od sepsání této výzvy“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne datum) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy žalobkyně mohla poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měla za to, že nastalo prodlení dne datum; tedy ve výši 12,75 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
8. Ve zbývající části 18 % vč. příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smluv, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v nich.
9. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 76 762,19 Kč (61 752,41 Kč jistina a 15 009,78 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 62 911,06 Kč (58 289,06 Kč jistina a 4 622 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 82 %.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 82 % bylo přiznáno 64 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 471 Kč, z odměny za tři úkony právní služby učiněné nejpozději do datum po 3 580 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do datum (dále jen „AT “), z náhrady hotových výdajů za tři úkony učiněné do nejpozději do datum po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne datum. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne datum nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
11. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.