Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 157/2024-53

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 18 058,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem 3 568 Kč (poplatky za sjednání úvěru a za volitelné služby), jakož i v části, v níž se žalovaná domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 16 568 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, a dále smluvní pokuty 1 490,37 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 381,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem 3 568 Kč (poplatky za sjednání úvěru a za volitelné služby), jakož i v části, v níž se žalovaná domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 16 568 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, a dále smluvní pokuty 1 490,37 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 381,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedených částek společně se zákonným úrokem z prodlení a úhrady nákladů řízení, které vyčíslila na 8 640,80 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.Anonymizováno uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit dle sjednaných podmínek. Součástí ujednání byl i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Dále se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. V návrhu dále žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Vycházela zejména z tvrzení žalované před poskytnutím úvěru a z jí předložených podkladů. Osobu žalované rovněž lustrovala v relevantních databázích. Úvěr žalované poskytla bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu na jí uvedený účet, a to dne datum ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a dále si objednala zpoplatněné volitelné služby, konkrétně „Informační SMS servis“ (poplatek 58 Kč). Žalovaná jednou požádala o odklad splatnosti úvěru o 30 dní, splatnost tedy nastala dne datum. Na dluh žalovaná nic nezaplatila. Žalobkyně rovněž s odkazem na svůj sazebník požadovala po žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, protože žalovaná se dostala do prodlení. Smluvní pokutu 1 490,37 Kč požadovala za období od datum do datum. Žalobkyně dodala, že pokud soud nebude mít za prokázané, že žalovaná žalobkyni dluží uvedené částky z titulu sjednané úvěrové smlouvy, požaduje přiznání alespoň poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet žalobkyně jistinu dluhu převedla. Předžalobní výzvu žalobkyně zaslala žalované dne datum.

právnická osoba výzvě soudu žalobkyně doplnila, že posouzení úvěruschopnosti provedla dle své interní metodiky. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 15 562 Kč, což dle žalobkyně bylo dost na bezproblémové splácení úvěru. Příjmy žalované ověřovala žalobkyně z výpisu z běžného účtu žalované, který přiložila k vyjádření. Dále osobu žalované lustrovala v několika registrech (CEE, insolvenční rejstřík. registr neplatných dokladů apod.).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu , (dále jen „ “), za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu; zásilka jí byla doručena fikcí a následně byla vhozena do její domovní schránky.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanou soud vyzval, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s u žalované předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemá žádné námitky.

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota s postupným čerpáním, kterou žalobkyně žalované umožnila čerpat úvěrový rámec ve výši 13 000 Kč. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním, RPSN činilo 1732,08 % a jednorázová výše splátky při čerpání celého úvěrového limitu činila 16 539 Kč. Datum splatnosti bylo datum a výše poplatku za sjednání úvěru činila 3 510 Kč. V rámci volitelných služeb si žalovaná zvolila službu „Informační SMS servis“ po 29 Kč měsíčně. Úvěr ve výši 13 000 Kč žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě dne datum (smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním na č. l. 10-11, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru na č. l. 12, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli na č. l. 30). Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně (č. l. 13-14 a č. l. 19-20). Žalovaná se zavázala splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby a poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím přímého náhledu na její bankovní účet (autorizace ověření totožnosti na č. l. 26). Při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupuje žalobkyně dle předloženého interního dokumentu (obecné principy posuzování a filozofie společnosti na č. l. 23-24). Konkrétně při posuzování úvěruschopnosti v daném případě žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a zaznamenaných na výpisu o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 27), na ě nazvané identifikované příjmy (č. l. 28) a z výpisu z jejího účtu (č. l. 41-49); k tomu viz níže. Dne datum žalobkyně zaslala žalované doporučeně výzvu k úhradě před podáním žaloby (č. l. 31-32).

7. Žalobkyně podle soudu neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. K žalobě doložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a její identifikované příjmy, společně s výpisem z běžného bankovního účtu žalované. Z těchto listin však plynou pouze dále nijak neověřené a nedoložené informace, dle kterých žalovaná žije sama, výše jejích pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 1 050 Kč, výše výdajů na bydlení 4 200 Kč, neměla žádné další nezbytné výdaje a ostatní výdaje 3 000 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelkou byla 13 500 Kč, žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu 15 662 Kč (zjištěného z doloženého výpisu z účtu). Podle žalobkyně měla žalovaná disponovat příjmem 4 500 Kč, s rezervou pro výdaje 500 Kč a s minimálními výdaji 8 985 Kč. Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem zjišťovala či ověřovala výdaje žalované, ani jak konkrétně pracovala s výpisem z jejího bankovního účtu. Z něj očividně ověřila pouze její příjem, avšak už pominula, respektive nijak nezohlednila, že je na něm řada rizikových transakcí (hazard či sázky, příjemce sazka.cz), i půjček žalované u jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (např. půjčka 6 000 Kč u společnosti právnická osoba dne datum, 1 000 Kč u společnosti právnická osoba. dne datum nebo 8 000 Kč u společnosti právnická osoba dne datum).

8. Podle , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. V § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je dále stanoveno, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem k citovanému ustanovení je

14. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , „[o]becné soudy (…) by měly poskytovatele úvěrů vést (…) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

15. Právní posouzení věci:

16. Soud považuje za zjištěné a prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy řádně prověřila, zda je žalovaná schopná poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že zjišťovala rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry žalované, neuvedla, a především nedoložila k tomu však žádné další skutečnosti a důkazy [zejména zda skutečně došlo ke zjištění a ověření především výdajů žalované, případně dalších souvisejících skutečností (a s jakým výsledkem)]. Z předloženého výpisů z účtu žalované vyplynulo, že tato jednak pravidelně činila rizikové transakce, byť v menších částkách, ale zejména si v krátké době před uzavřením smlouvy s žalobkyní půjčila finanční prostředky i od několika dalších poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Zjevně tak řešila svou nepříznivou finanční situaci více půjčkami. Tuto okolnost žalobkyně zjevně nijak nezohlednila, ač ji měla vést k daleko větší aktivitě, důslednosti a opatrnosti. Dle názoru soudu se tak v daném případě nejednalo o řádné prověření schopnosti žalované úvěr splácet. Je zřejmé, že žalobkyně řádně neověřovala a nezjišťovala výdaje žalované a její skutečné majetkové poměry.

17. Za situace, při které žalobkyně neprokazuje, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalované, soud uzavírá, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-právnická osoba. v. GK, je jeho povinností zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení odpovídající následek – absolutní neplatnost smlouvy.

18. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), přičemž žalobkyně na jejím základě žalované poskytla 13 000 Kč, je žalovaná povinna žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatila. Jinými slovy je povinna žalobkyni vrátit to, co jí žalobkyně poskytla z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni 13 000 Kč, tj. jistinu poskytnuté částky (soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nevyvrátila, že žalovaná na dluh dosud ničeho neuhradila; viz výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemá žalobkyně na další plnění nárok (viz výrok II. tohoto rozsudku). Neplatným je tak ujednání o poplatku za sjednaný úvěr, o dalších poplatcích za sjednané volitelné služby, jakož i o smluvní pokutě za prodlení se splacením úvěru. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení totiž dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tuto lhůtu považuje soud za přiměřenou ve smyslu již zmiňovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při nečinnosti žalované neměl jak jinak zjistit, jaké jsou její možnosti. Takové okolnosti měla tvrdit a prokazovat žalovaná.

20. Výrok o nákladech řízení vychází z , protože žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu 57,78 % požadovaného plnění (celkem požadováno 22 497,68 Kč, tj. 13 000 Kč jistina dluhu, poplatky 3 568 Kč, smluvní pokuta 1 490,37 Kč a zákonný úrok z prodlení zkapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 4 439,31 Kč). Žalobkyně má tak nárok vůči žalované na náhradu nákladů řízení v rozsahu 15,56 %.

21. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění účinném do datum (dále jen „ “). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč dle advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Protože zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla by mu v souladu s přiznána též náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 252 Kč. Celkem by tedy plná náhrada nákladů řízení činila 2 452 Kč. Jelikož má však žalobkyně nárok pouze na 15,56 % těchto nákladů (viz výše), bylo jí na nákladech řízení přiznáno 381,53 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle (výrok III. tohoto rozsudku).

22. Soud nepřehlédl, že žalobkyně náklady řízení vyčíslila v jiné výši (viz odstavec 1 tohoto rozsudku), avšak postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu (tedy dle zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení, které jejich výši omezuje), neboť žalobkyně zahájila toto řízení na ustáleném vzoru, který používá opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech – z nedávné doby viz např. řízení vedená pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka nebo spisová značka, ve kterých šlo rovněž o uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru a v návrhu tak v zásadě dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů.

23. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.

24. Lhůta k plnění byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.