Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 233/2024-54
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Klečkovou Kutišovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
pro zaplacení 74 411 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 218 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 950 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 842,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 991,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 652 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 652 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a částky 14 243 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 837,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 136,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 623,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 623,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 218 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 950 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 842,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 991,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 652 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 652 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a částky 14 243 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 837,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 136,48 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 17 623,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 623,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 43 602 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 238180716 uzavřené dne 23.9.2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným a dále zaplacení částky 30 809 Kč s příslušenstvím jako pohledávky vzniklé z titulu smlouvy o úvěru č. 238129366 uzavřené dne 3.9.2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, se sídlem adresa jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným.
Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238180716 ze dne 23.9.2021 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 29 293 Kč (smluvní úrok 21,39% z úvěru ve výši 19 806 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 278 Kč + pojištění) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 2 348 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 23.6.2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 15.10.2021; na dluh tak byla uhrazena toliko částka ve výši 2 348 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 43 602 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 652 Kč a poplatků ve výši 25 950 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 991,20 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 842,46 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 652 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 652 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě.
Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238129366 ze dne 3.9.2021 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, jehož převzetí v místě bydliště žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy a který se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 16 049 Kč (smluvní úrok 21,39% z úvěru ve výši 9 026 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 814 Kč + pojištění) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 1 717 Kč s tím, že splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 3.6.2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka úvěru byla uhrazena dne 15.10.2021; na dluh tak byla uhrazena toliko částka ve výši 3 434 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Změna v osobě věřitele byla žalovanému řádně oznámena. Žalovaný byl žalobkyní v souladu s § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě pohledávky z titulu úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, domáhá se žalobkyně v tomto řízení z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 30.809,00 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 623,72 Kč a poplatků ve výši 13 185,28 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 136,48 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 837,91 Kč, úroků ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 623,72 Kč od 28.9.2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 623,72 Kč od 28.09.2023 do zaplacení. K procesu ověřování úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalovaného a následně zaznamenány do zákaznické karty žalovaného, přičemž mezi doklady uvedené v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“ patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný mj. potvrdil úplnost a pravdivost údajů; právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný.
3. K jednání nařízenému na den 23.1.2025 se žalovaný nedostavil, ač mu bylo předvolání spolu s žalobou a doplněním žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou postupem dle ustanovení § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16.12.2024. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodnul v nepřítomnosti žalovaného.
4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobkyní, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
Ze smlouvy o úvěru č. 238180716 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 23.9.2021 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti v místě jeho bydliště poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 29 293 Kč (smluvní úrok z úvěru ve výši 19 806 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 278 Kč + pojištění 2 709 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 2 348 Kč a poslední splátce ve výši 2 333 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně, RPSN bylo sjednáno ve výši 14 651 % ročně.
Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 238180716 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako skladník u společnosti Anonymizováno právnická osoba. s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 13 806 Kč; odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou 1 000 Kč, interní splátky u právnická osoba částkou 1 717 Kč a externí splátky částkou 0 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je vyučen, svobodný a bydlí v nájmu.
Z tabulky umoření ke smlouvě o úvěru č. 238180716 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradil celkem částku 2 348 Kč.
Ze smlouvy o úvěru č. 238129366 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že dne 3.9.2021 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému v hotovosti v místě jeho bydliště poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky v celkové výši 16 049 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši 9 026 Kč + poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč + poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 814 Kč + pojištění ve výši 2 709 Kč) v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 1 717 Kča poslední splátce ve výši 1 709 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 44 % ročně, RPSN bylo sjednáno ve výši 6 409 % ročně.
Z žádosti o úvěr ke smlouvě o úvěru č. 238129366 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy deklaroval, že je zaměstnán jako skladník u společnosti Anonymizováno právnická osoba. s průměrným čistým měsíčním příjmem v částce 13 806 Kč; odhadované měsíční výdaje žalovaného byly deklarovány částkou 2 000 Kč, interní splátky u právnická osoba částkou 0 Kč a externí splátky částkou 0 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je vyučen, svobodný a bydlí v nájmu.
Z tabulky umoření ke smlouvě o úvěru č. 238129366 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný na dluh z titulu uvedené smlouvy uhradil celkem částku 3 434 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 21.9.2023 vč. seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že věřitelem pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. 238180716 a smlouvy o úvěru č. 238129366 se stala žalobkyně.
Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn a současně mu byly oznámeny nové platební údaje k úhradě dluhu a výše dluhu ke dni oznámení.
Z předžalobní výzvy ze dne 28.3.2024 bylo zjištěno a v řízení prokázáno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.
V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně splnila povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nejenže neuvedla k jakým konkrétním závěrům ohledně majetkové situace žalovaného a jeho schopnosti úvěr splácet došla, nadto v tomto směru neunesla břemeno důkazní, když soudu ani po procesním poučení nepředložila žádné relevantní dokumenty, z nichž měly být před uzavřením úvěrové smlouvy ověřeny pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného.
Východiskem pro rozhodování a právní posouzení je tedy následující v řízení zjištěný skutkový stav věci. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 238180716 byl žalovanému dne 23.6.2021 poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč; tento se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu se sjednanými poplatky v celkové výši 29 293 Kč ve sjednaných 21 měsíčních splátkách. Žalovaný deklaroval v době uzavření úvěrové smlouvy pravidelný měsíční příjem ve výši 13 806 Kč, měsíční náklady v částce 1 000 Kč, splátky u Provident v částce 1 717 Kč a nulové externí splátky. Žalovaný na dluh uhradil toliko částku 2 348 Kč, k úhradě byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou ze dne 28.3.2024. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy č. 238129366 byl žalovanému dne 3.6.2021 poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč; tento se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu se sjednanými poplatky v celkové výši 16 049 Kč ve sjednaných 21 měsíčních splátkách. Žalovaný deklaroval v době uzavření úvěrové smlouvy pravidelný měsíční příjem ve výši 13 806 Kč, měsíční náklady v částce 2 000 Kč, nulové splátky u Provident a nulové externí splátky. Žalovaný na dluh uhradil toliko částku 3 434 Kč, k úhradě byl naposledy upomenut předžalobní upomínkou ze dne 28.3.2024.. Pohledávky za žalovaným z titulu uvedených úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni jako nového věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 s účinností ke dni 27.9.2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 29.9.2023.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (o. z.) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ZSÚ). Soud vycházel rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k problematice posuzování úvěruschopnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i problematice splatnosti a výše bezdůvodného obohacení v případě nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti.
Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Dle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Dle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 odst. 1, o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, rozsudek sp.zn. 33 Cdo 656/2024 ze dne 31.7.2024) se má za to, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Požadavek posuzování úvěruschopnosti dlužníka předpokládá ověření údajů, které věřitel získal od dlužníka, přičemž je povinností věřitele zjišťovat a verifikovat nejen pravidelné měsíční příjmy, ale rovněž pravidelné měsíční výdaje a nepostačí toliko „fiktivní“ výdaje dovozované ze statistických modelů a publikovaných údajů o životním minimu.
Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 je třeba úvěruschopnost zkoumat v závislosti na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu a prohlášení spotřebitele nutno podepřít doklady. Podle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váží jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy), je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.
Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Obě úvěrové smlouvy soud posoudil jako smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zejména s ohledem na povahu subjektů, které do smluvního vztahu vstupovaly a rovněž s ohledem na obsah ujednaných závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně, vědoma si toho, že splnění zákonem dané povinnosti ověřit před uzavřením obou úvěrových smluv schopnost žalovaného úvěr splácet je podmínkou platnosti smluv o spotřebitelském úvěru, vycházela při hodnocení majetkové situace žalovaného z údajů žalovaným toliko deklarovaných. Právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla na prohlášení žalovaného o výši jeho příjmů, které však nebyly žádným hodnověrným způsobem ověřeny, včetně ověření jejich pravidelnosti. Totéž platí ohledně výdajů, které nebyly ověřeny z žádného hmatatelného podkladu a nebyla tak zjištěna jejich reálná výše, pravidelnost, skladba. V této souvislosti je třeba uvést, že deklarovaná výše měsíčních výdajů (částka 2 000 Kč resp. 1 000 Kč), z níž právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech vycházela, je absolutně nereálná, která nedosahuje ani částky životního minima jednotlivce stanoveného právními předpisy platnými v době uzavření úvěrových smluv. Je tedy nanejvýš zjevné, že právní předchůdkyně žalobkyně si neučinila dostatečně komplexní obraz o majetkové situaci žalovaného. Žalobkyně na výzvu soudu nepředložila žádné doklady a listiny, z nichž byly ověřeny pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalovaného, není tedy zřejmé, z jakých podkladů vycházela a její tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti tak nebylo prokázáno. Ze shora uvedených důvodů tedy nelze považovat povinnost právní předchůdkyně žalobkyně danou ustanovením § 86 ZSÚ za řádně splněnou, obě úvěrové smlouvy jsou tak neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Plnění, které si strany z titulu takto neplatných smluv poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.
Nadto je třeba konstatovat, že hodnota plnění, k němuž se žalovaný zavázal na základě úvěrové smlouvy č. č. 238180716 ze dne 23.6.2021 je v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytnutých na základě téhož smluvního ujednání právní předchůdkyní žalobkyně. Tato zjevná disproporce vzájemných smluvních práv a povinností dosahuje intenzity zjevného rozporu s dobrými mravy, který je způsobilý založit rovněž neplatnost smlouvy podle ustanovení § 580, § 588 občanského zákoníku.
Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 20 000 Kč, z níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil resp. vrátil toliko částku 2 348 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 17 652 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni jako novému věřiteli vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně dále poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání – bez právního důvodu částku 20 000 Kč, z níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil resp. vrátil toliko částku 3 434 Kč a co do zbývající nevrácené částky ve výši 16 566 Kč tak na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni jako novému věřiteli vydat.
7. Žaloba je tedy důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhá vrácení toho, co bylo žalovanému z titulu neplatných smluv o úvěru poskytnuto a žalovaným doposud nevráceno (17 652 Kč + 16 566 Kč), přičemž v uvedeném rozsahu žalobě výrokem I. vyhověl. Ve zbývající části jistiny a co do požadovaného úroku z úvěru soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítnul, neboť jde o plnění vyplývající z neplatně sjednané smlouvy, jichž se žalobkyně nemůže platně domáhat. V této souvislosti soud dále s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 shledal, že nárok na zákonný úrok z prodlení byl uplatněn předčasně, neboť se žalovaný doposud neocitnul v prodlení, když nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Vzhledem k tomu byla žaloba výrokem II. zamítnuta rovněž ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení.
8. O nákladech řízení účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná (40 193 Kč) než úspěšná (34 218 Kč), na straně více úspěšného žalovaného dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Z uvedeného důvodu bylo proto o nákladech řízení rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.
9. Lhůty k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na procesní pasivitu žalovaného a s tím související nemožnost posouzení aktuálních majetkových poměrů žalovaného neshledal důvod pro odchýlení se od zákonné pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.