Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 244/2024-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 46 755,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 881,21 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 043,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 755,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 44 999,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 891 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 881,21 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 043,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 755,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 44 999,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 891 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 46 755,37 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 839,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 330,06 Kč za dobu od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024, s 14,75% úrokem z částky 44 999,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení s 12,75% úrokem z prodlení z částky 46 755,37 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 2. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V době trvání smluvního vztahu žalovaný načerpal částku 68 354,98 Kč a uhradil částku 31 473,77 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 6. 2024. Celková dlužná částka ve výši 46 755,37 Kč sestává z jistiny ve výši 44 999,37 Kč, poplatků za vedení účtu ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: úvěrové smlouvy – Anonymizováno č. hodnota ze dne 21. 2. 2023, výpisu čerpání, splátek a úhrad, předžalobní výzvy ze dne 9. 7. 2024 včetně podacího archu ze dne 10. 7. 2024, úvěrové zprávy, potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne 23. 9. 2024, výkladu k metodice posouzení úvěruschopnosti klienta, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 19. 6. 2024 včetně podacího archu ze dne 20. 6. 2024, úvěrových podmínek, snímku občanského průkazu žalovaného, dohledání informací o činnosti klienta a přehledu pohybu na účtech – č. účtu č. účtu. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 21. 2. 2023 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Úvěrující žalovanému poskytla bezúčelový revolvingový úvěr s výší rámce k čerpání 31 158 Kč. Měsíční splátka úvěru měla činit 4 % z aktuální dlužné částky. První čerpání ve výši 31 158 Kč bylo sjednáno na zakoupení zboží Apple iPhone 14 Pro a mělo být splaceno formou 24 měsíčních splátek po 1 632 Kč. Ve smlouvě žalovaný ke svým poměrům uvedl, že od října 2021 je zaměstnán u právnická osoba., jeho čistá mzda činí 15 518 Kč, dosahuje vedlejšího příjmu 35 000 Kč měsíčně, ostatní členové domácnosti mají příjem 40 000 Kč měsíčně. Smlouva sice nebyla žalovaným podepsána, ale soud má za prokázáno, že úvěrovaným byl skutečně žalovaný a že uzavření smlouvy bylo jeho právním jednáním. Žalobkyně má k dispozici snímek občanského průkazu žalovaného, který jí byl zaslán v souvislosti s uzavíráním smlouvy. Je tedy zřejmé, že žalovaný jednal s žalobkyní o uzavření smlouvy a lze tedy důvodně předpokládat, že k uzavření smlouvy došlo, pokud žalovaný důkazní listin y nijak nerozporoval a k čerpání úvěru v souladu se smlouvou prokazatelně došlo. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný úvěr vyčerpal celkem 68 354,98 Kč včetně prvního čerpání ve výši 31 158 Kč (označeného jako nákup na splátky czc.cz), a uhradil celkem 31 473,77 Kč. Z úvěrové zprávy vyplývá, že se jedná o listin u vyhotovenou v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. V registru NRKI bylo u žalovaného evidováno 15 odmítnutých žádostí o splátkový kontrakt a jeden existující osobní úvěr se zůstatkem 178 190 Kč, měsíční splátkou 5000 Kč a dobou splácení od 23. 6. 2022 do 12. 1. 2026. Z listin y však není patrná výše příjmů či výdajů žalovaného ani další skutečnosti týkající se jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného za období od 30. 11. 2022 (kdy byl účet založen) do 16. 2. 2023 bylo zjištěno následující: na účet došla mzda od Těšínské stavební ve výši 14 728 Kč a 15 371 Kč, dále byly přisány částky 10 000 Kč a 2 x 5 000 Kč od právnická osoba. Dále došly dvě platby (43 205,95 Kč a 41 993,70 Kč) s označením faktura. Z účtu paní jméno FO došla částka 39 500 Kč, naopak na její účet byly odeslány částky v celkové výši 6 900 Kč. Z bankomatu byla vybrána hotovost ve výši 121 500 Kč. Platby kartou u obchodníků činily 7 200 Kč. Účel dalších odchozích plateb nebylo možno z výpisu identifikovat. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne 23. 9. 2024 je patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalovaného na rejstříky JAP PUJCKA, NRKI a na centrální evidenci exekucí a dále, že žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaných údajů, tj. že je svobodný, bezdětný, bydlí u rodičů, je podnikatelem s příjmem 35 000 Kč, ostatní členové domácnosti dosahují příjmu 40 000 Kč a výdaje domácnosti činí 6 000 Kč. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.
6. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Listin Listina sice nebyla řádně podepsána žalovaným, ale soud má za to, že účastníci jednali o uzavření smlouvy, jelikož žalovaný zaslal žalobkyni snímek svého občanského průkazu. Žalovaný nenamítal, že by obsah smlouvy zachycený v žalobkyní předložené listin ě neodpovídal obsahu smlouvu, kterou si účastníci sjednali. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalobkyně doložila úvěrovou zprávu, ze které není patrné nic ohledně příjmů či pravidelných výdajů žalovaného, a dále potvrzení o provedení ověření bonity klienta, ze kterého je patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalovaného na registry dlužníků. Dle soudu měla žalobkyně pečlivěji zkoumat poměry žalovaného, pokud zjistila, že v registr NRKI eviduje 15 odmítnutých žádostí žalovaného o splátkový úvěr. Dále se měla více zaměřit na zjišťovaní příjmů žalovaného z podnikatelské činnosti za situace, kdy mzda žalovaného dosahovala výše přibližně 15 000 Kč měsíčně a současně žalovaný již splácel úvěr po 5 000 Kč měsíčně. Ze samotného výpisu z běžného účtu žalovaného nelze bez dalšího mít za doložený jeho pravidelný příjem z podnikání ve výši 35 000 Kč měsíčně. Na účet sice došly dvě platby za fakturu, ale nelze zjistit, zda se jednalo či nejednalo o dlouhodobou obchodní spolupráci, nabízelo se i zjišťování nákladů spojených s podnikáním, kdy žalobkyně ani netvrdila, v jakém oboru žalovaný podniká. Úvěrující by se měl zabývat i výši částek, které žalovaný prosázel v kurzových sázkách, pokud na výpisu z účtu jsou zaznamenány došlé platby od sázkové kanceláře a je pravděpodobné, že se jedná o výhry v sázkách. Za situace, kdy naprostá většina finančních prostředků došlých na účet, je vybírána z účtu v hotovosti, bylo na místě zjišťovat výši a strukturu pravidelných výdajů žalovaného jiným způsobem než pouhým nahlížením do výpisu z běžného účtu, ze kterého nejsou patrné mimo jiné ani náklady na bydlení a energie, které obvykle tvoří významnou část výdajů běžné tuzemské domácnosti. Vzhledem k nedostatečným zjištěním ohledně příjmů a pravidelných výdajů žalovaného má soud za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána řádně.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1 , věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný na základě neplatné smlouvy čerpal finanční prostředky ve výši 68 354,98 Kč a žalobkyni uhradil částku 31 473,77 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. 36 881,21 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 36 881,21 Kč podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 36 881,21 Kč, tj. 61 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 23 462,47 Kč, tj. 39 % předmětu řízení, kdy soud přihlédl i k výši uplatněného úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu 22 % nákladů řízení (61-39). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 4 049 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 871 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 500 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dle z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí 500 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle ust. § 14b advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 891 Kč, tj. 22 % z částky 4 049 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.