Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Co 379/2024-88

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 35 428,80 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26. 9. 2024, č. j. – 55,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto:

- Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 428, 80 Kč spolu s se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

- Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady za řízení před okresním soudem 8 935 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 8 826 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto:- Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 428, 80 Kč spolu s se zákonnými úroky z prodlení ve výši 14,75 % od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.- Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady za řízení před okresním soudem 8 935 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 8 826 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 35 428,80 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 58 084 Kč od datum do datum. V předcházejícím řízení bylo rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, žalobci přiznáno právo na zaplacení smluvní pokuty v částce 19 430 Kč, a to za dobu do datum. Jelikož žalovaný na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslal mu žalobce předžalobní výzvu dne datum, v níž jej vyzval k zaplacení smluvní pokuty, a následně podal žalobu.

3. Okresní soud věc projednal bez přítomnosti žalovaného (který se k jednání nedostavil) a ve svém rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a z v řízení provedených důkazů. Věc posoudil dle příslušných ustanovení ve znění pozdějších předpisů (o spotřebitelském úvěru), zejména ust. § , 168 odst. 1 a přechodných ustanovení k novele zákona o spotřebitelském úvěru č. , a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Ačkoliv žalobce trval na svém přesvědčení, že limitace dle ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru se v posuzované věci neuplatní, neboť u fyzických osob, podnikatelů se vztahuje na smlouvy uzavřené od datum a dále na smlouvy uzavřené před datum, pakliže u nich prodlení dlužníka nastalo od datum a v případě, že dlužník byl u smlouvy historicky v prodlení, nelze tuto limitaci na uvedený typ smlouvy o úvěru použít (neboť v případě, že by se do limitu započítávaly i smluvní pokuty, na které vzniklo právo před datum, jednalo by se tak fakticky o pravou retroaktivitu, která je v právním řádu České republiky zakázána), okresní soud dospěl k závěru odlišnému.

5. Podle okresního soudu novelou č. , účinnou od datum byly do ust. zákona o spotřebitelském úvěru vloženy odstavce 4 a 5. Pro posuzovanou věc je podstatný odstavec 5, podle kterého se odst. 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

6. Podle okresního soudu je v dané věci zásadní určit pojem prodlení, se kterým operuje ust. § 122 odst. 4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru i přechodná ustanovení. Pojem prodlení nelze podle okresního soudu vykládat jako jakékoliv prodlení s plněním splátek, nýbrž jako prodlení dlouhodobé, které vyústí v zesplatnění úvěru či zápůjčky. Datum prodlení proto okresní soud ztotožnil s datem zesplatnění úvěru či zápůjčky. Od tohoto data je pak nepochybné, že dlužník neplní podmínky smlouvy a od tohoto data také lze jednoznačně určovat i výši případných úroků ve smyslu ust. § 122 odst. 4 zákona. Byla-li by považována za prodlení jakákoliv opožděná platba splátky, vzniká problém, od kdy posuzovat lhůtu 90 dnů pro určení výše úroku. Okresní soud proto vyšel z toho, že prodlením, které má na mysli bod 1. přechodných ustanovení i § 122 odst. 5 zákona, je v poměrech posuzované věci nutno chápat dobu po zesplatnění úvěru. V dané věci tak došlo k zesplatnění zápůjčky dne datum, jak uvedl sám žalobce v předchozím řízení. Jelikož k zesplatnění/prodlení došlo datum, tedy 2 dny po účinnosti novely č. , tak se i na tento případ smlouvy uzavřené sice přede dnem nabytí účinnosti ustanovení novely č. (dne datum) použijí ust. a 5 zákona. Tedy i pro žalovaného jako osobu samostatně výdělečně činnou platí omezení smluvních pokut dle ust. zákona, když souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky.

7. Protože celková výše smluvních pokut přiznaných rozsudkem ve věci spisová značka činila 36 883 Kč a peněžitá zápůjčka představovala částku 55 000 Kč, tak přiznané smluvní pokuty již převýšily součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky. Okresní soud proto žalobu shledal nedůvodnou, tudíž ji zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

8. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.

9. Okresnímu soudu vytýkal především tu skutečnost, že nárok žalobce nesprávně posoudil optikou ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce v odůvodnění rozsudku vyložený právní názor okresního soudu nesdílí. Podle přesvědčení žalobce se okresní soud dopouští analogie zákona, avšak na místě, kde žádná mezera v právu neexistuje. Podle přesvědčení žalobce novela zákona o spotřebitelském úvěru č. s pojmem prodlení pracuje zcela jednoznačně a tento pojem není třeba jakkoliv blíže určovat. Článek II novely, tedy přechodné ustanovení, jasně stanoví, že ust. a 5 zákona o spotřebitelském úvěru se použijí i v případě, kdy smlouva byla uzavřena před účinností novely, avšak prodlení žalovaného s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě peněžité zápůjčce úvěru nebo obdobné finanční službě nastalo po dni nabytí účinnosti novely.

10. Jak žalobce uvedl, žalovaný uhradil splátku č. 1 dne datum, splátku č. 2 splatnou dne datum uhradil až datum, což byla současně jeho poslední platba do zesplatnění zápůjčky, ke kterému došlo datum. Je tedy patrné, že prodlení žalovaného s úhradou splátky č. 2 trvalo více než 1 měsíc. I pokud by takovéto období nebylo možné vykládat jako „prodlení dlouhodobé“ ve smyslu závěru okresního soudu, lze mít za takovéto dlouhodobé prodlení nepochybně prodlení žalovaného s úhradou splátky č. 3 splatné dne datum, které trvalo do zesplatnění zápůjčky více jak 2 měsíce (a trvalo dále až do konce roku 2022). I přestože tedy se závěrem okresního soudu žalobce nesouhlasí, je toho názoru, že s ohledem na výše uvedené žalovaný v prodlení byl, a to ještě před účinností předmětné novely zákona o spotřebitelském úvěru. Tedy přede dnem datum. Je zjevné, že takovéto dlouhodobé prodlení žalovaného skutečně vyústilo v zesplatnění zápůjčky a nelze přičítat k tíži žalobce to, že zesplatnění zápůjčky bylo vázáno na prodlení trvající v délce 60 dnů dle smluvních ujednání. Jinými slovy nelze tvrdit, že prodlení žalovaného, které počtu těchto dnů nedosahuje, nelze případně chápat jako prodlení dlouhodobé.

11. Závěr, k němuž okresní soud dospěl, je tudíž podle žalobce nesprávný a v rozporu s ust. . Žalobce v řízení prokázal, že prodlení žalovaného se splněním povinností z předmětné smlouvy nastalo několik měsíců před účinností novely a nelze tedy na nyní posuzovanou věc aplikovat zákonné limity uvedené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru tak, jak činí okresní soud. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil, žalobě vyhověl a žalobci přiznal náklady za řízení před soudy obou stupňů.

12. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo ( , 212a ), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

13. Okresní soud žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizované smluvní pokuty s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, zamítl vycházeje z dikce ust. a , ve znění pozdějších předpisů (o spotřebitelském úvěru) a přechodných ustanovení k novele zákona o spotřebitelském úvěru č. Okresní soud uzavřel, že za prodlení podle a 5 zákona o spotřebitelském úvěru a přechodných ustanovení nelze považovat jakékoliv prodlení s plněním splátek, ale pouze prodlení dlouhodobé, které vyústí v zesplatnění úvěru či zápůjčky, resp. podle okresního soudu datum prodlení je nutno v tomto případě chápat (ztotožnit) s datem zesplatnění úvěru či zápůjčky. To v poměrech posuzované věci podle okresního soudu nutně vyústilo v aplikaci ust. a 5 na posuzovanou věc, a to proto, že k prodlení (zesplatnění) zápůjčky uzavřené mezi účastníky došlo dne datum, tedy dva dny po účinnosti novely č. , která byla účinná od datum. Na základě tohoto právního závěru okresní soud žalobu zcela zamítl, neboť celková výše žalobci dosud přiznaných smluvních pokut (v řízení vedeném před Okresním soudem ve Svitavách pod sp. zn. spisová značka) činí 36 883 Kč a okresním soudem přiznané smluvní pokuty tudíž převyšují součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky (viz zákona o spotřebitelském úvěru).

14. Odvolací soud tento výklad předmětných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru učiněný okresním soudem nepovažuje za zcela přiléhavý a zejména odpovídající dikci okresním soudem citovaných ustanovení zákona.

15. Ve skutkových poměrech posuzované věci se podle přesvědčení odvolacího soudu naopak lze ztotožnit s argumentací žalobce poukazujícího na skutečnost, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil první splátku zápůjčky splatnou dne datum, druhou splátku splatnou o měsíc později (datum) však uhradil teprve dne datum, tedy s prodlením více než 30 dnů, kdy současně šlo o poslední splátku zápůjčky do jejího zesplatnění, k němuž skutečně došlo dne datum, jak okresní soud uvádí. Z výše uvedeného je zjevné a nelze pominout, že prodlení žalovaného s úhradou druhé splátky trvalo více než jeden měsíc, což lze nepochybně vnímat jako dlouhodobé prodlení a současně je zjevné, že prodlení s úhradou splátky č. 3 splatné dne datum trvalo až do zesplatnění zápůjčky, k němuž došlo dne datum. S ohledem na výše uvedené nelze podle odvolacího soudu než uzavřít, že žalovaný byl dlouhodobě v prodlení se zaplacením smluvně sjednaných splátek zápůjčky, a tedy s tímto splácením byl v prodlení ještě před účinností novely č. Právě důsledkem tohoto dlouhodobého prodlení žalovaného bylo zesplatnění zápůjčky, k níž skutečně došlo dne datum, tedy po účinnosti novely zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně skutečnost zesplatnění zápůjčky nelze ztotožňovat s okamžikem prodlení žalovaného.

16. Ačkoliv zesplatnění zápůjčky je smluvně vázáno na prodlení trvající v délce 60 dnů, jak plyne ze smlouvy o zápůjčce, nelze podle přesvědčení odvolacího soudu uzavřít, že prodlení nedosahující počtu těchto dnů nelze chápat jako prodlení dlouhodobé. Je zjevné, že prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek nastalo několik měsíců před účinností zmiňované novely, přičemž znění článku II. přechodných ustanovení novely jednoznačně stanoví, že ust. § 122 odst. 4 a 5 zákona o spotřebitelském úvěru se použijí i v případě, kdy smlouva byla uzavřena před účinností novely, avšak k prodlení žalovaného s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce úvěru nebo obdobné finanční službě nastalo po dni nabytí účinnosti novely. Výklad provedený okresním soudem jde nad rámec znění zákona, přičemž ani za pomoci interpretačních výkladových pravidel přicházejících v dané věci v úvahu nelze uzavřít, že v zákoně zmíněné „prodlení s plněním povinností“ je nutno vnímat jako prodlení dlouhodobé v řádu mnoha dnů, mnoha měsíců apod. Prodlení dlužníka (mora debitoris) tak, jak je definováno v ust. , ve znění pozdějších předpisů ( ) znamená situaci, kdy dlužník svůj dluh řádně a včas neplní. Jedná se tudíž o porušení závazku, které nastává v případě, že závazek není řádně a včas (v termínu splatnosti) splněn. Nelze tudíž dovodit, že prodlení nastává nikoliv prvním dnem po splatnosti závazku (splátky atp.), ale až po uplynutí jakési (na libovůli soudu ponechané) lhůty, kdy teprve jejím uplynutím lze hovořit o prodlení dlužníka. To samozřejmě v právních poměrech před účinností novely zákona o spotřebitelském úvěru (č. ). Krajský soud je přesvědčen, že takový (účelový) výklad ust. zákona o spotřebitelském úvěru vede k neopodstatněné nerovnosti účastníků řízení a tudíž je nepřípustný.

17. Odvolací soud proto vycházeje ze shora rozvedených úvah rozsudek okresního soudu změnil ( ) tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci nárokovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.

18. O nákladech řízení, a to s ohledem na změnu rozsudku i o nákladech za řízení před okresním soudem, rozhodl krajský soud podle ust. a v řízení před okresním soudem úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady za řízení před okresním soudem jsou na straně žalobce tvořeny odměnou právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 500 Kč ( vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do datum), a to za převzetí věci a přípravu, sepis žaloby a sepis výzvy k úhradě dlužné částky, k ní přináležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč ( vyhl. č. ), dále náklady řízení tvoří odměna za účast zástupce žalobce při jednání okresního soudu v částce 2 540 Kč ( , , vyhl. č. ), k ní náležející paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč ( vyhl. č. ), cestovné osobním automobilem advokáta žalobce na trase adresa a zpět v částce 974 Kč a náhradou za ztrátu času za celkem 6 půlhodin po 100 Kč ( vyhl. č. ). K součtu uvedených částek je nutno připočíst i 21% DPH ( ) a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 417 Kč. Celkem tak náklady na straně žalobce za řízení před okresním soudem dosáhly 8 935 Kč. Uvedenou částku je žalovaný povinen nahradit žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce ( , ).

19. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. a a v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, přičemž náklady odvolacího řízení jsou tvořeny odměnou zástupce žalobce za dva úkony právní služby po 2 540 Kč ( , , vyhl. č. ) za odvolání proti rozsudku okresního soudu a účast při jednání odvolacího soudu, k nim náležejícími dvěma paušálními náhradami hotových výdajů v částce 300, resp. 450 Kč ( vyhl. č. ve znění účinném od datum), kdy k součtu uvedených částek je nutno připočíst i 21% DPH ( ) a žalobcem zaplacený soudní poplatek v částce 1 772 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobce dosáhly 8 826 Kč. Uvedenou částku je žalovaný povinen nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v a podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).