Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 107/2024-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 12 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 12 % ročně od , datum, do , datum, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný však na úvěr neuhradil ničeho, a proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši částka. Žalobce má dle smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, tj. od datum do datum z částky částka smluvní pokuta činí částka. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou, na kterou nereagoval.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně sazebníku poplatků bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného bylo v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost žalovaného nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením dle sazebníku uvedeného ve smlouvě. Z potvrzení o provedené platbě a z potvrzení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum převodem na bankovní účet částku částka. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, žalobkyně získávala informace prostřednictvím databází příslušných rejstříků a dokladů o ověření úvěruschopnosti; z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že velkou část finančních prostředků posílá na „gambling“ (Anonymizováno, Anonymizováno aj.ú. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován oznámením o zesplatnění ze dne datum, které mu bylo zasláno téhož dne, jak vyplynulo z potvrzení o odeslání tohoto oznámení. Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.
4. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný dosud neuhradil žádnou částku. Žalobkyně žalovaného k úhradě vyzývala předžalobní upomínkou.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).
6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit resp. žalobkyně neprokázala, ale zároveň v žalobě ani netvrdila, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána a k jakým konkrétním zjištěním ohledně této otázky u žalovaného žalobkyně dospěla. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. adresa gramatický výklad dovozující pouhou relativní neplatnost uzavřené smlouvy by znamenal jednak popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a jednak by vedl k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé nyní jen na jeho vlastní aktivitě. To ovšem nepochybně nebylo záměrem zákonodárce. Uvedené přitom potvrzuje i důvodová zpráva k ZoSÚ, v níž je v souvislosti s úpravou posuzování úvěruschopnosti uvedeno: „[s]tanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.“ Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citované důvodové zprávě, smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly zmiňovány i ve shora citované judikatuře. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.) [ke všemu uvedenému srov. rozhodnutí SDEU ze dne datum, věc C-679/18].
15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud uzavřel, že ohledně úvěruschopnosti musela mít žalobkyně pochybnost s ohledem na jeho výpisy z bankovního účtu, dle nichž žalovaný vynakládal značné finanční prostředky na online gambling. Nadto nebyly zkoumány a doloženy výdaje žalovaného.
16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaný od žalobkyně obdržel a dosud neuhradil částku částka, a proto soud uložil žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť uplatněné nároky mají oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení z jistiny (požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná), smluvní pokuty a nákladů spojených s vymáháním pohledávky (opírají se rovněž o neplatnou smlouvu).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce částka, tedy v 89 % původně žalované částky, žalovaný byl úspěšný v částce částka, tedy v 11 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 78 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v účinném znění do datum, a představují odměnu za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), celkem částka, podle dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, celkem částka podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění do datum. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši částka. Úspěch žalobkyně je nutné ponížit o úspěch žalovaného. Žalobkyni tak náleží 78 % z částky částka, což činí částka po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).