Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 128/2024-52
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce,
advokát se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného,
trvale bytem Adresa žalovaného,Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno
o zaplacení částky 16 403,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve 519,45 Kč za období od 26. 5. 2023 do 1. 11. 2023, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 900 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 253,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 405,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 423,99 Kč a částky ve výši 2 250,37 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve 519,45 Kč za období od 26. 5. 2023 do 1. 11. 2023, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 900 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 253,24 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 405,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 423,99 Kč a částky ve výši 2 250,37 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku 16 403,61 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba., (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v 14 měsíčních splátkách do 25. 5. 2023. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas. Původnímu věřiteli zaplatil částku 12 100 Kč. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, je povinen uhradit dle bodu 4. odst 1. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Tato smluvní pokuta pak za období od 26. 5. 2023 do 1. 11. 2023 dosáhla částky 2 250,37 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbývajících dlužných částek. Žalovaný již ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho.
2. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 3. 2022 a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 3. 2022 uzavřena smlouva č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 17 184 Kč sestávající z úroku ve výši 1 014 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu v částce 2 770 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného v částce 3 600 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 37 184 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 272,44 %, úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když uhradil za období od 25. 3. 2022 do 25. 5. 2023 pouze částku 12 100 Kč. Od 26. 5. 2023 byl v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Dle Smluvních podmínek mohl věřitel v případě prodlení dlužníka požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále poplatky za zaslanou upomínku v částce 1 500 Kč.
3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
4. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem dne 25. 3. 2022 částka 20 000 Kč, přičemž vrátit měl částku 37 184 Kč a z této částky úroky činili pouze částku 1 014 Kč a poplatky 16 170 Kč, tedy téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovaným a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí – jen za poskytnutí úvěru si žalobce vyúčtoval částku 9 800 KčAnonymizovánoa za formální administraci se žalovaný zavázal zaplatit částku 2 770 Kč. Dále se zavázal zaplatit poplatek ve výši 3 600 Kč za inkasní službu v místě bydliště žalovaného. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která s největší pravděpodobností dle názoru žalobkyně je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smlouvy vyjádřena u RPSN ve výši 272,44 % ročně, je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.
5. Nevyváženost smlouvy v neprospěch žalované jako dlužníka dále vyniká v případě jejího prodlení se splácením, kdy dlužná neuhrazená částka je ode dne následujícího po datu splatnosti sjednané splátky postižena smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně, tedy 36,5 % ročně. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřené smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
6. Nároky žalobkyně tak bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč. Jelikož však žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 100 Kč, má tak soud za prokázané, že bezdůvodné obohacení na straně žalovaného vzniklo pouze v částce 7 900 Kč, a tudíž soud žalobu v rozsahu zbylé jistiny, úroků, poplatků a smluvní pokuty, jako nedůvodnou, zamítl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť žalovaný byl v řízení úspěšnější. Soud však náhradu nákladů řízení žalovanému nepřiznal, neboť tento se řízení nijak neúčastnil, a tudíž mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.