Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 212/2024-41

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 14,75 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, 18,17 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení a 15 % úroku z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta se sídlem v Praze.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 14,75 % úrokem z prodlení ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , 18,17 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 15 % úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem v Praze.

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu adresa-venkov dne datum, ve znění doplnění žaloby ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se je zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách ve výši částka, a to společně s úrokem ve výši 70,40 % ročně (částka částka), poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši částka, poplatkem za službu komfortní splácení ve výši částka a poplatkem za doplňkové pojištění ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka. Žalobkyně uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení, neuhradil žádnou splátku. Dále tvrdila, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, úroku ve výši 18,17 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do datum ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, 18,17 % úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částka od datum do zaplacení. Závěrem tvrdila, že žalovaný svůj závazek neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z údajů, které jí byly žalovaným poskytnuty před uzavřením úvěrové smlouvy a které zaznamenala do zákaznické karty, když příjmy žalovaného byly ověřeny z výplatních pásek a dále z veřejně dostupných databází ISIR, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací, SOLUS. Dále prověřovala centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti finanční částku částka a žalovaný se zavázal částku splatit v 45 týdenních splátkách ve výši částka, a to společně s úrokem ve výši 70,40 % ročně (částka částka), poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši částka, poplatkem za službu komfortní splácení ve výši částka a doplňkovým pojištěním ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka (částka + částka).

5. Z y nazvané Zákaznická karta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl měsíční příjem ze zaměstnání ve výši částka, své výdaje odhadl na částku částka. Uvedené informace byly ověřeny výplatními páskami žalovaného za období 3, 4 roku 2022. Dále bylo z karty zákazníka zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, je majitelem auta a pracuje na dohodu o provedení činnosti.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum.

7. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne datum.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 45 týdenních splátkách ve výši částka, a to společně s úrokem ve výši 70,40% ročně (částka částka), poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši částka a poplatkem za službu komfortní splácení ve výši částka. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.

12. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena dne datum, tedy za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru č. , zejména znění , žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty a byly zaznamenány v kartě zákazníka, když současně nahlédla do veřejně přístupných registrů. Příjem žalovaného byl ověřen z předloženého dokladu (výplatní pásky). Měsíční výdaje žalovaný uvedl ve výši částka.

14. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně (její právní předchůdkyně) nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na této skutečnosti nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Soud je toho názoru, že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze právnická osoba a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl výši svých odhadovaných měsíčních nákladů ve výši částka, tento údaj právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala a úvěr byl žalovanému poskytnut téhož dne (v den sepisu karty zákazníka a smlouvy o úvěru, tzn. dne datum).

15. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že si je vědom změny právní úpravy , o spotřebitelském úvěru oproti původnímu zákonu č , o spotřebitelském úvěru (jeho znění ), avšak soud má za to, že nezjištění schopnosti spotřebitele splácet úvěr, a to s odbornou péčí poskytovatele úvěru, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a v takovém případě jde bezpochyby o takovou ochranu zájmů, na níž je třeba bezvýhradně trvat, neboť zájmy chráněné spotřebitelským zákonem představují ochranu spotřebitele před přijetím nepřiměřených závazků, ochranu předchozích věřitelů před znehodnocením jejich pohledávek a ochranu společnosti před nežádoucími důsledky insolvencí.

16. Nadto soud podotýká, že zákonná úprava znění , o spotřebitelském úvěru, není zcela souladná s judikaturou SD EU, podle níž nelze efektivně spotřebitele chránit, hodnotil-li by vnitrostátní soud ochranu spotřebitele nikoli z moci úřední.

17. Soud tedy shrnuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve.

18. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) jako poskytovatel úvěru nedostála povinnosti stanovené jí náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je předmětná smlouva o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou, absolutně neplatná, neboť odporuje o. z., a k této neplatnosti soud přihlédl ze zákona. Pokud tedy žalovaný předmět úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu o. z.

19. Dále soud předmětnou úvěrovou smlouvu hodnotil také z hlediska § 1813 o. z., podle něhož se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě uzavřené dne datum zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka s tím, že celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka, společně s úrokem ve výši částka (ve výši 70,40 % ročně), úhradou za zpracování úvěru ve výši částka, úhradou za komfortní a flexibilní splácení ve výši částka a doplňkové pojištění ve výši částka. Soud shledal ujednání účastníků této smlouvy o povinnosti žalovaného zaplatit současně s poskytnutou jistinou i shora uvedené poplatky, včetně úroku, absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. K tomuto závěru soud dospěl po porovnání výše půjčené částky (částka) a celkové výše poplatků a úroku (částka). Sjednané poplatky tak v daném případě tvoří 59,30 % z půjčené částky. Žalobkyni tak při poskytnutí částky částka měl plynout zisk ve výši 59,30 % ze skutečně poskytnuté částky. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy dospěl soud k závěru, že takto nepřiměřeně vysoký sjednaný zisk se příčí dobrým mravům.

20. Soud konstatuje, že shora uvedený závěr nemůže změnit ani skutečnost, že poplatky představují příjem plynoucí právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutých prostředků žalovanému, a tudíž je jeho ekonomická funkce totožná s funkcí úroků. Soud konstatuje, že , ani jiné právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat výši zisku (ať už je nazvána jako poplatek, úrok či jinak), avšak z této skutečnosti nelze dovozovat, že by její výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by nepodléhala žádnému omezení. Soud vycházel rovněž z toho, že souladné s dobrými mravy je takové ujednání, jež vymezuje práva a povinnosti účastníků smlouvy vyváženě.

21. Za tohoto stavu věci shledal soud úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou i z tohoto aspektu, a protože ze smlouvy bylo zjištěno, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky částka a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/12013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, kterým je první den následující po uplynutí lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě ze dne datum (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 82 % a procesní úspěch žalovaného 18 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 64 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši částka. Tato částka se skládá ze soudního poplatku částka a z náhrady za právní zastoupení ve výši částka. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkonu právní služby po částka, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast u jednání soudu dne datum ( advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (4 úkony) pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši částka ( advokátního tarifu). Dále byla zástupci žalobkyně přiznána požadovaná náhrada cestovného k soudnímu jednání v částce částka. Cestovné bylo přiznáno za použití vlastního osobního automobilu na trase adresa a zpět při ujetí celkem hodnota km (2 x 35 km). Bylo vycházeno z toho, že automobil měl průměrnou spotřebu 6,9 l BA na 100 km a z vyhláškové ceny BA na 1 litr ve výši částka na 1 l. Účtovaná částka je v souladu s Výpočet cestovného představuje náhradu za použití vozidla k jednání soudu dne datum v částce částka (70 km x částka) a náhradu za pohonné hmoty v celkové částce částka (70 km x 0,069 x 38,20). Dále mezi náklady právního zastoupení náleží náhrada za ztrátu času v souvislosti s jednáním, které proběhlo mimo sídlo zástupce žalobkyně, ve výši částka (2 x půlhodin po částka – , 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce částka (částka + 576,50 +200) navýšeny o 21 % DPH (v částce částka) na částku částka ( ). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku částka (tj. 64 % z částky částka).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.