Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

245 C 29/2017-160

Zmenené rozhodnutím 17 Co 185/2023-196
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: [[Jméno žalobce A]]., IČO: [[IČO žalobce A]] se sídlem [[Adresa žalobce A]] zastoupený [[Jméno žalobce B]], advokátem se sídlem [[adresa]] proti žalovanému: [[právnická osoba]] se sídlem [[adresa]] zastoupený [[Jméno žalovaného]], advokátem se sídlem [[adresa]] o [[částka]], o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2023, č. j. 245 C 29/2017-160, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce 51 304 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [[Jméno žalovaného]], advokáta se sídlem v [[adresa]]. III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 25 652 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [[Jméno žalovaného]], advokáta se sídlem v [[adresa]]."

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému:Anonymizováno

sídlem Anonymizováno

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o 491 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 491 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 491 450 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 99 704 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 491 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 491 450 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 99 704 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou soudu doručenou dne 23. 6. 2017 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 491 450 Kč s příslušenstvím představující škodu způsobenou na vybavení prodejny žalobkyně a na stavebních úpravách provedených před škodnou událostí této prodejny na adrese adresa, kterou měla žalobkyně od žalovaného pronajatou z titulu nájemní smlouvy ze dne 28. 4. 2004, způsobenou dne 25. 6. 2013 protržením střešní konstrukce a zatečením do této prodejny v důsledku zanedbávání údržby objektu žalovaným. Žalobkyni v důsledku škodní události vznikla škoda v celkové výši 864 942 Kč, částku 373 492 Kč jí uhradila pojišťovna žalovaného. Nic dalšího jí žalovaný neuhradil.

2. Nárok žalobkyně žalovaný ani z části neuznal, neboť je promlčen. Vedle pojistného plnění žalovaný žalobkyni škodu kompenzoval slevou z nájmu ve výši 160 078 Kč a částkou 5 000 Kč v rámci spoluúčasti.

3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že promlčecí doba se v projednávané věci řídí obchodním zákoníkem a je čtyřletá. S tím žalovaný nesouhlasil, neboť předmětný vztah se ze strany žalovaného netýkal zabezpečování veřejných potřeb.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne 28. 4. 2004 žalovaný, jako pronajímatel, a žalobkyně, jako nájemce, uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor – čtyř místností o velikosti 121,5 m2 nacházejících se v přízemí domu na adrese adresa, jak se z této smlouvy podává. Jednalo se o místnost prodejny, skladu, šatny a WC, jak se podává z výpočtového listu. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím společnosti právnická osoba., správce nemovitostí, upozorňovala na havarijní stav střechy tohoto objektu a na skutečnost, že do pronajímaných prostor zatéká, čímž dochází k poškozování jejího zboží a jí zrekonstruovaných prostor, jak je zřejmé z přípisu ze dne 28. 4. 2010. V noci ze dne 25. na 26. 6. 2013 došlo důsledkem silného deště k protržení střechy předmětného domu, a k poškození majetku žalobkyně, jak se podává z jejího přípisu ze dne 27. 6. 2013. Havarijní stav střechy v době jejího protržení je zřejmý ze stavebně-technického posouzení tituly před jménem jméno FO ze dne 23. 7. 2013. Rozsah poškození je zřejmý ze zápisu o prohlídce škodní události ze dne 11. 7. 2013 a z povedené fotodokumentace. Z důvodu předmětné škody Anonymizováno, jako pojistitel žalovaného žalobkyni vyplatila částku 373 492 Kč, jak se podává z oznámení o ukončení likvidace pojistné události ze dne 12. 12. 2014, když původně odmítla škodní událost likvidovat, jak se podává z jejího přípisu ze dne 17. 9. 2014. Z přípisu ze dne 17. 12. 2014 se podává, že jím žalobkyně u žalobce z důvodu předmětné škodní události uplatnila nárok na náhradu způsobené škody ve výši 500 685 Kč, když její škoda činila 874 177 Kč, od které odečetla poskytnuté pojistné plnění ve výši 373 492 Kč. Na tento přípis reagoval žalovaný dne 5. 1. 2015 s tím, že žalobkyni poskytl slevu z nájmu ve výši 160 078 Kč, a ohledně dalších jejích nároků bude jednáno v samosprávných orgánech městské části.

5. Z důvodu níže uvedeného právního hodnocení soud z programu a z usnesení Anonymizováno. schůze Rady městské části adresa, z faktur předložených žalobkyní týkajících se jí provedených rekonstrukcí a jejího vybavení prodejny (č. l. 76 až 90) ani ze znaleckého posudku stavebního u Anonymizováno č. hodnota neučinil žádná skutková zjištění. Ze stejného důvodu soud k důkazu neprováděl žalobkyní navrhovaný výslech jednatelky žalobkyně, likvidátora, fotografie a dokumentaci pojišťovny, výslech svědků jméno FO, jméno FO ani jméno FO, kteréžto měly prokázat rozsah škod, ani žalovaným navrhovanou u prokazující uhrazení spoluúčasti žalovaného ve výši 5 000 Kč.

6. Soud v projednávané věci s ohledem na ustanovení , ve znění pozdějších předpisů aplikoval , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”). Dle ustanovení právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené ( až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle ustanovení právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Dle ustanovení nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Předmětná škoda vznikla při protržení střechy v noci ze dne 25. na 26. 6. 2013, objektivní tříletá promlčecí doba tedy uplynula nejpozději 26. 6. 2016, pokud tedy žaloba byla podána dne 23. 6. 2017, byla podána po uplynutí této doby, a protože žalovaný promlčení předmětného nároku namítl, nebylo lze jej žalobkyni přiznat. Ohledně subjektivní dvouleté promlčecí doby je třeba uvést, že tato rovněž uplynula před podáním žaloby, když z přípisu ze dne 17. 12. 2014, kterým žalobkyně u žalovaného předmětný nárok uplatnila, je zřejmé, že nejpozději toho dne věděla, že jí vznikla škoda, v jakém rozsahu i kdo za ni odpovídá. Je ale zřejmé, že tyto znalosti měla už v době, kdy se dozvěděla o škodné události, resp. o tom, jaké věci jí byly poškozeny, když jejich cenu znala z doby jejich pořízení, a kdo za škodu odpovídá rovněž věděla, když na havarijní stav střechy žalovaného upozorňovala. Nelze se ztotožnit s názorem žalobkyně, že promlčení předmětného práva by se mělo řídit , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”), neboť dle ustanovení se náhrada škody řídí obchodním zákoníkem pouze v případě porušení povinnosti z obchodního závazkového vztahu nebo jiné povinnosti stanovené tímto zákonem (ustanovení ). V projednávané věci se ale nejednalo o obchodněprávní vztah, když k tomu by dle ustanovení bylo třeba, aby se jednalo o závazkový vztah mezi samosprávnou územní jednotkou a podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti, jestliže by se týkal zabezpečování veřejných potřeb. V projednávané věci ale žalovaný předmětnou nájemní smlouvu neuzavíral za účelem zabezpečení veřejných potřeb, ale jako projev soukromoprávní dispozice se svým majetkem, jak je zřejmé z jejího obsahu. Strany svůj smluvní vztah ani nepodřídili obchodnímu zákoníku ve smyslu ustanovení , jak je z nájemní smlouvy rovněž zřejmé. Z tohoto důvodu nebylo lze ve věci aplikovat ani ustanovení . Ani jiná povinnost žalovanému uložená obchodním zákoníkem ve smyslu ustanovení nebyla porušena, když tento měl porušit obecnou prevenční povinnost uloženou mu ustanovením . S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť předmětné právo bylo promlčeno, a nebylo ho tedy lze žalobkyni přiznat.

7. Procesně plně úspěšnému žalovanému soud přiznal dle právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 41 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 10 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 13. 4. 2023 a účast při jednání soudu dne 8. 6. 2023) stanovenou podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), paušální náhradou nákladů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč podle advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč, náhradou nákladů mediace ve výši 6 050 Kč, náhradou nákladů na vypracování znaleckého posudku č. hodnota ve výši 42 350 Kč, a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalovaného plátcem, počítané z odměny advokáta a paušální náhrady nákladů podle ve výši 8 904 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalobkyně povinna žalovanému zaplatit činí 99 704 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle , dle k rukám zástupce žalovaného. Pokud žalovaný požadoval nahradit mu i odměnu advokáta za účast na mediačních jednáních, soud uvádí, že se nejedná o výdaj placený v bezprostřední souvislosti se soudním řízením (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ), přičemž účast zástupce při takovém jednání je dobrovolná (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ), a nebylo lze mu tedy tuto náhradu přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).