Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 415/2024-45

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 22 902 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 600 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 302 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 863,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 438,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 906,79 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 306,79 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 600 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 521,70 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 600 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 302 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 863,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 438,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 906,79 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 306,79 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 600 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 521,70 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 12. 2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 609 Kč s úrokovou sazbou 8 % ročně, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a úhradu za hrazení splátek v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 160 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku ve výši 5 400 Kč. Jelikož nebyl úvěr původním věřitelem zesplatněn, splatnost úvěru nastala ke dni splatnosti poslední smluvené splátky, tj. 23. 2. 2024, přičemž od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 29. 5. 2024 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti žalovaného, který svou neúčast na jednání ani neomluvil.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., a žalovaný uzavřeli dne 23. 12. 2022 smlouvu č. hodnota, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 609 Kč s úrokovou sazbou 8 % ročně, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek v místě bydliště žalovaného ve výši 2 160 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. Pro případ prodlení se splácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 23. 12. 2022, informacemi o zpracování osobních údajů, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný dosud žalobkyni zaplatil částku 5 400 Kč (prokázáno tabulkou splácení úvěru).

6. Před uzavřením smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána žádost o úvěr s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V žádosti byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 20 489 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného měly činit částku 8 612 Kč, přičemž bylo uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů, kde jeho celkové náklady na bydlení včetně energií činí 2 000 Kč, má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti, jsou mu prováděny srážky ze mzdy, které spolu s platbami výživného činí 4 612 Kč měsíčně a na hrazení osobních potřeb mu postačuje částka 2 000 Kč měsíčně (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 23. 12. 2022). K tomu si žalobkyně od žalované vyžádala pracovní smlouvu a výplatní pásky, ze kterých zjistila, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do 31. 3. 2023 a jeho čistá mzda za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy činila 20 489 Kč, a po exekučních srážkách pouze 15 935 Kč měsíčně (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 1. 10. 2021, výplatními páskami).

7. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 29. 5. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný opakovaně vyzván, naposledy upomínkou před podáním žaloby (prokázáno upomínkami o zaplacení včetně vrácených obálek, předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2024 včetně podacího lístku).

8. Soud neprovedl důkaz rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97 a Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. -170, jak navrhovala žalobkyně, neboť uvedené rozsudky se týkaly jiné věci, se kterou projednávaný případ skutkově nesouvisí.

9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen „ “), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

10. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele ( ) a žalovaný v postavení spotřebitele ( ), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení a násl. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v , ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

14. Podle , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

16. Ze smlouvy se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné, přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci a nezamlčel nic, co by mohlo mít dopad na jeho schopnost splácet úvěr. Před uzavřením smlouvy byla vyplněna žádost o úvěr s uvedením příjmu žalovaného ze zaměstnání, který byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami. Věřitel je přitom dále povinen při uzavírání spotřebitelského úvěru zkoumat i výdajovou stránku spotřebitele. K tomu je třeba předeslat, že věřitel neprováděl lustraci žalovaného v příslušných rejstřících, zda je skutečně solventní osobou, a to přesto, že podle doložených výplatních pásek měly být žalovanému prováděny exekuční srážky ze mzdy. Ze smluvních dokumentů se také nepodává nic o tom, z jakých konkrétních informací o výdajích žalovaného věřitel vycházel a zda tato tvrzení spotřebitele skutečně ověřoval. Žalovaným uváděné měsíční výdaje jsou nereálně nízké (vzhledem k obvyklým cenám a životním nákladům roku 2022) a soud je přesvědčen, že jejich výše byla účelově uvedena tak, aby mohl být spotřebitelský úvěr žalovanému poskytnut. Věřitel měl v takovém případě k uváděným výdajům přistupovat s rezervou a od žalovaného skutečně vyžádat dokumenty prokazující alespoň výši výdajů na bydlení a jeho základní potřeby (výše nákladů na stravování a domácnost, telefon apod.), případně potvrzení rodičů žalovaného o tom, že jej „živí“ a životní náklady žalovaného ve větší míře hradí oni. Soud tak na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že původní věřitel vůbec nezjišťoval výdaje žalovaného, u kterých se spokojil pouze s nevěrohodně nízkými údaji, které mu sdělil sám žalovaný, aniž by si k tomu od žalovaného vyžádal jakékoliv doklady. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

17. Další případné uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny, k žalobě nebyly ani připojeny. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že původní věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně již další návrhů v řízení neměla.

18. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, OPR-Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej ).

19. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku a dalších poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny, kterou soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen v souladu s zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele (na základě postoupené pohledávky dle ) poskytnuté peněžní prostředky (12 000 Kč), jejichž výše je ponížena o část, kterou již žalovaný uhradil (5 400 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určené v předžalobní výzvě včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaný byl k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzván až právě v předžalobní výzvě. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z „jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. ). Po zohlednění těchto částek se podává, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, kterému žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.