Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 493/2024-56
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 25 061 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 21.6.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 061 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 061 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 4.2.2024 do 20.6.2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 061 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 21.6.2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 473 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 21.6.2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 5 061 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 061 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 4.2.2024 do 20.6.2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 061 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 21.6.2024 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 473 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 13.11.2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 061 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit částku jistiny a smluvního úroku ve výši 4 241 Kč nejpozději do 3.2.2024. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje částku jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 241 Kč, smluvní pokutu ve výši 820 Kč dle smlouvy o úvěru a zákonný úrok z prodlení z částky 25 061 Kč ve výši 14,75 % ročně za dobu od 4.2.2024 do zaplacení. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) a žalovaná uzavřely dne 23.10.2023 smlouvu o úvěru č. hodnota (č.l. 14-15, k tomu výpis z běžného účtu na č.l. 25) a dodatky č. 1-8 (č.l. 16-23). Z předložené smlouvy o úvěru a jejích dodatků vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) se zavázala poskytnout žalované částku ve výši celkem 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit dále úrok 4 241 Kč. Dle ujednání (dodatku č. 8) činí úroková sazba 112,17 %, RPSN 942,20 %. Celkovou částku ve výši 24 241 Kč se žalovaná zavázala uhradit do 31.12.2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 23.10.2023 částku 5 000 Kč, dne 25.10.203 částku 5 000 Kč, dne 3.11.2023 částku 2 500 Kč, dne 4.11.2023 částku 2 500 Kč, dne 5.11.2023 částku 1 000 Kč a částku 1 500 Kč, dne 7.11.2023 částku 1 500 Kč a dne 8.11.2023 částku 1 000 Kč, tj. celkem 20 000 Kč (výpisy z běžného účtu na č.l. 9-13 a sdělení banky na č.l. 51). Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni neuhradila ničeho (žalovaná nic jiného netvrdila). Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 3.2.2024 vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky (č.l. 24). Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 29-39) a tabulky (č.l. 28) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 16.6.2024 (č.l. 26), dopisem ze dne 16.6.2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 27 a podací lístek na č.l. 8).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jehož základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit částku celkem ve výši 24 241 Kč, přičemž tato částka je nad rámec jistiny tvořena úrokem ve výši 4 241 Kč. Výši úroků považuje soud za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba 112,17 % je dle stanoviska soudu vysoká, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je nadto až 942,20 %.
10. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011 ). V dané věci byla smlouva uzavřena v říjnu roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v říjnu roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,37 % ročně; v listopadu pak 9,27 % ročně a v prosinci 9,29 % ročně (tj. v měsících, kdy byly uzavírány dodatky ke smlouvě). Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 112,17 % převyšuje běžnou úrokovou sazbu více jak 11násobně, roční procentní sazba nákladů 942,20 % je více jak 100násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.
11. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala žalované na bankovní účet ve výši 20 000 Kč její právní předchůdkyně bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Soud současně zamítl žalobu co do částky 4 241 Kč představující smluvní úrok a částky 820 Kč představující smluvní pokutu.
12. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 16.6.2024, který byl týž den odeslán. Soud dospěl k závěru, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu výzvou ze dne 16.6.2024 (neděle), která jí byla odeslána týž den; s ohledem na ustanovení § 573 o. z. má soud za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 19.6.2024 (středa). Dle § 1958 odst. 2 o. z. žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu. S ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měla žalovaná vydat bezdůvodné obohacení dne 20.6.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 21.6.2024, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ode dne 21.6.2024 do zaplacení z částky 20 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 20 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu smluvního úroku ve výši 4 241 Kč, smluvní pokuty ve výši 820 Kč a části úroku z prodlení, byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 80 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 20 %.
14. Soud tedy přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v částce 1 473 Kč představující 60 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalované v rozsahu 20 %) z jejich celkové výše 2 455 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 1 003 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč; soud konstatuje, že od 1.1.2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a to vyhláškou č. 258/2024 Sb. , dle jejího čl. II. „za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky“. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024, neboť úkony právní služby byly právním zástupcem žalobkyně učiněny do 31.12.2024;
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;
d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 252 Kč.
15. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.