Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 36/2024-91

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta, LL. M. se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného s pobytem náměstí Anonymizováno

o zaplacení 151 682,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 136 188,59 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 131 169 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části týkající se zaplacení 41 249,54 Kč, 15 % úroku z úvěru ročně z částky 148 955,27 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a 15 % úroku z prodlení ročně z částky 20 513,82 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 14 337,92 Kč k rukám Jméno advokáta, LL. M., advokáta se sídlem v adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 136 188,59 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 131 169 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V části týkající se zaplacení 41 249,54 Kč, 15 % úroku z úvěru ročně z částky 148 955,27 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení a 15 % úroku z prodlení ročně z částky 20 513,82 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 14 337,92 Kč k rukám , Jméno advokáta, , LL. M., advokáta se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 151 682,82 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vzniklý v důsledku neplnění povinností vyplývajících mu ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota uzavřené dne 14. 6. 2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil (a k žádosti žalobkyně odročil) jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně umožnila žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. hodnota, která měla být uzavřena dne 14. 6. 2022, opakovaně čerpat peněžní prostředky z poskytnutého úvěrového rámce ve výši 25 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vyčerpané prostředky vracet a platit úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Při uzavírání smlouvy žalovaný sdělil žalobkyni údaje o své osobě, o svém zaměstnavateli a příjmu svém a příjmu ostatních členů domácnosti. Žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy „čistý měsíční příjem“ z podnikání ve výši 80 000 Kč ovšem s tím, že je od ledna 2022 zaměstnán u právnická osoba, ale zároveň, že je důchodcem. Žalovaný také uvedl, že je svobodný, má dvě děti a žije u rodičů. Měsíční příjmy ostatních členů domácnosti by měly činit celkem 10 000 Kč a měsíční výdaje celé domácnosti 30 000 Kč. Dodatky k úvěrové smlouvě mělo docházet ke zvyšování úvěrového rámce až na částku 149 000 Kč. Žalovaný čerpal prostředky v celkové výši 158 210 Kč, přičemž na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 27 041 Kč. Žalovaný nesplácel vyčerpané peněžní prostředky řádně, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění poskytnutých prostředků. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 16. 6. 2023 výzvu k plnění.

5. Podle , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Při hodnocení aktivity právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud.

10. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba - i s ohledem na shora uvedené -dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše).

11. V projednávaném případě žalobkyně v žalobě obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru řádně prověřovala. K výzvě soudu učiněné při nařízení jednání pak toto své tvrzení konkretizovala, označila k jeho prokázání listinné důkazy a tyto soudu i předložila. Soud těmito listinami provedl dokazování, ale provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče jimi prokázáno nebylo. Postup, kdy se žalobkyně spolehla na kusé, protiřečící si či velmi nepravděpodobné údaje sdělené jí žalovaným, které nebyly nijak doloženy, je v rozporu s nosnými důvody již uvedených rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Nevyššího soudu a konečně také nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 ve věci vedené pod sp. zn. . Pro ilustraci lze uvést některé údaje poskytnuté žalovaným žalobkyni při uzavírání smlouvy o úvěru o jeho osobě, rodině a poměrech (vyplývají ze smlouvy a z potvrzení o prověření bonity klienta) - je svobodný, má dvě vyživované děti, základní vzdělání a bydlí u rodičů, sám dosahuje však čistého měsíčního příjmu 80 000 Kč, ale příjem všech ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč měsíčně! Má být zároveň podnikatelem, zaměstnancem i důchodcem! Veškeré výdaje celé domácnosti měly činit 30 000 Kč měsíčně! To vše v červnu roku 2022! Ze soudu předloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného pouze za období od 4. 5. 2022 do 31. 5. 2022 lze zjistit jedinou příchozí platbu, která by mohla být příjmem (z podnikání či zaměstnání?) ve výši 1 140 EUR, tedy přibližně 28 100 Kč!

12. Lze souhlasit s žalobkyní, že v určitých specifických případech je přiléhavější se při stanovení výdajů žadatele spolehnout na správně sestavený modelový výpočet. Ale aby to bylo možné, je třeba řádně zjistit vstupní údaje do takového výpočtu, což však žalobkyně v projednávaném případě neprokázala.

13. Již pouze na okraj soud dodává, že prověřování bonity žalovaného, které žalobkyně činí „ve svém vlastním zájmu“, nelze zaměňovat za prověřování úvěruschopnosti žalovaného, které měla řádně provést z důvodu ochrany žalovaného jako spotřebitele a společnosti jako celku (viz argumentace uvedená výše).

14. Za této situace byl soud připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení podle k označení důkazů potřebných k prokázání jejího tvrzení, že řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, což žalobkyně soudu neumožnila tím, že se k jednání nedostavila.

15. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je předmětná smlouva o úvěru neplatná, a na jejím základě tedy nemohly vzniknout nároky uplatněné žalobkyní v tomto řízení.

16. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle a násl. (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně částky 131 139 Kč a požadovaných úroků z prodlení z této částky, když uvedená částka představuje nevrácenou část žalovanému bez právního důvodu poskytnutých peněz (158 210 Kč - 27 041 Kč = 131 139 Kč).

17. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 136 188,59 Kč (součet částky 131 169 Kč a kapitalizované části úroků z prodlení ke dni 28. 8. 2023 ve výši 5 019,59 Kč) s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 131 169 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení.

18. Zbývající nároky však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle , neboť oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 136 188,59 Kč a úroku z prodlení z částky 131 169 Kč (ke dni rozhodnutí 14 317,98 Kč), naopak žalovaný byl úspěšný ohledně částky 41 249,54 Kč, úroku z úvěru (ke dni rozhodnutí 16 259,47 Kč) a úroku z prodlení z částky 20 513,82 Kč (ke dni rozhodnutí 2 239,22 Kč). Na základě uvedeného lze uzavřít, že žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně ze 71,58 % a žalovaný přibližně z 28,42 %. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 43,16 % svých nákladů řízení (po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu). Žalobkyni vznikly v řízení účelně vynaložené náklady ve výši 33 220,40 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 068 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 21 540 Kč (3 x 7 180 Kč) určenou dle bodu 5. , tři režijní paušály po 300 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 4 712,40 Kč přiznanou dle Na nákladech řízení přiznaná částka 14 337,92 Kč je finančním vyjádřením shora uvedeného poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve sporu.

20. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta ( ).

21. Je třeba dodat, že za účelně vynaložené nelze považovat náklady vzniklé v souvislosti s podáními žalobkyně ze dní 18. 4. 2024 a 16. 5. 2024, jimiž žalobkyně k výzvám soudu doplňovala neúplná či zcela absentující žalobní tvrzení. Stejně tak náklady spojené s dostavením se k jednání soudu, které se mělo konat dne 22. 4. 2024, ale z důvodů na straně žalobkyně se nekonalo a bylo k její žádosti odročeno.

22. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle věty před středníkem

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.

Nesplní-li povinný řádně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.