Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 350/2024-17

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená datum bytem adresa

o zaplacení 20 116 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 200 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 916 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32 727 Kč od 18. 8. 2021 do 17. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 515 Kč od 18. 9. 2021 do 25. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 303 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 613 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 200 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 916 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32 727 Kč od 18. 8. 2021 do 17. 9. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 515 Kč od 18. 9. 2021 do 25. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 303 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 613 Kč od 17. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 19 916 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a souvisejících služeb.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

5. Zy nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky“,y nadepsané „Všeobecné obchodní podmínky“ ay nadepsané „Ceník 2016“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne datum písemně dohodly, že předchůdkyně žalobkyně bude dodávat do odběrného místa na adrese adresa, (dále jen „“), elektřinu a zajišťovat s tímto dodáním související služby, kdy žalovaná za odběr této elektřiny a s tím souvisejících poskytnutých služeb (za v této dohodě sjednaných podmínek) uhradí cenu stanovenou v cenících předchůdkyně žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada této ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování předchůdkyně žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání této dohody byla sjednána na dva roky s možností jejího automatického prodloužení.

6. Z listin nadepsaných „Řádné vyúčtování elektřiny“, „Konečné vyúčtování elektřiny“ a „Ceník 2016“ soud zjistil, že do odběrného místa bylo za období od 29. 7. 2020 do 29. 7. 2021 dodáno 18,84100 MWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) po odečtení uhrazených záloh ve výši 32 727 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 17. 8. 2021. Dále bylo do odběrného místa za období od 30. 7. 2021 do 13. 10. 2021 dodáno 3,62100 MWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) po odečtení uhrazených záloh ve výši 3 613 Kč, přičemž k úhradě této ceny byla žalovaná vyzvána do 16. 11. 2021. Z ničeho nevyplynulo, že by na uvedené ceny žalovaná uhradila více než žalobkyní tvrzených 8 212 Kč provedených dne 17. 9. 2021 a 25. 10. 2021.

7. Zy nadepsané „FAKTURA – daňový doklad“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala ke dni 4. 1. 2022 žalovanou k úhradě částky 200 Kč.

8. Zy nadepsané „Věc: Oznámení o postoupení pohledávek“, „Smlouva o postoupení pohledávek“, „Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka“ a „Podací arch“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby převedla právo požadovat na žalované úhradu výše specifikovaných cen dodávek elektřiny (včetně souvisejících služeb) na žalobkyni, přičemž k úhradě těchto peněžních prostředků žalovanou před podáním žaloby rovněž vyzvala.

9. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná na žalobou vznesený nárok do dne vyhlášení rozsudku cokoliv uhradila.

10. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.

11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

12. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [ , , (dále jen „o. z.“) ve spojení s , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „“)]. V rámci předmětných závazků vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a plynem a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatického prodloužení. Uzavřenou smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa elektřinu (a zajistit dodání souvisejících služeb) a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou související služby zaplatit řádně a včas předchůdkyní žalobkyně a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu, a to ve lhůtě splatnosti uvedené v konkrétních vyúčtováních dodaných sdružených služeb dodávky elektřiny či přehledu záloh ( o. z.). Předchůdkyně žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu (a zajistila s jejich dodávkou související služby) do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny včetně souvisejících služeb. Naopak žalovaná svoji základní povinnosti vyplývající pro ni z předmětného smluvního vztahu, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny cenu ve výši 32 727 Kč se splatností do 17. 8. 2021 a cenu ve výši 3 613 Kč se splatností do 16. 11. 2021 do zaplacení nesplnila. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla postoupena projednávaná pohledávka předchůdkyně žalobkyně ( o. z.), soud na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v popsaném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalobou nárokované částky včetně úroku z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku ( o. z., o. z.).

13. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu peněžních prostředků ve výši 200 Kč jako poplatku za upomínku soud uvádí, že povinnost hradit uvedený poplatek nebyla v textu předmětné smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalované zaplatit předmětný poplatek byla uvedena pouze v obchodních podmínkách žalobkyně tak, že „Zákazník je povinen zaplatit Dodavateli smluvní poplatek dle platného Ceníku poplatků v souvislosti s vystavenými písemnými upomínkami a/nebo upomínkami zasílanými prostřednictvím datových schránek“. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětného poplatku, kdy výše tohoto poplatku byla paušalizována v Ceníků poplatků předchůdkyně žalobkyně, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvě, nemůže obstát.

14. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů za upomínku a jejího nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že v tomto případě předmětný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.). Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. ) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. ).

15. Dále je třeba připomenout, že žalovaná se v předmětném smluvním vztahu nacházela v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (§ 1751 o. z.). Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

16. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. ). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. ).

17. V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedyy, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávané věci.

18. Předmětná smlouva uzavřená mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně vyjma drobným písmem výše uvedené stručné informace neobsahovala žádnou konkrétní specifikaci poplatku spojeného s prodlením žalované hradit cenu předchůdkyní žalobkyně poskytnutého plnění řádně a včas, jeho výši či specifikaci konkrétního úkonu předchůdkyně žalobkyně, se kterým by měl být tento poplatek spojen. V uzavřené smlouvě absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu smlouvy navíc nevyplývá, zda se ujednání o předmětném poplatku nachází na jednom či více místech obchodních podmínek či dalších obdobných dokumentů (Ceník poplatků). V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatku za vyhotovení a zaslání upomínky je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnout (§ 580 o. z., § 588 o. z. s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

19. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal v řízení převážně procesně úspěšné žalobkyni (přičemž úspěch žalované byl nepatrný) nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.