Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 13/2025-27
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kneřem ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A
proti
Jméno advokáta B, narozená dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B
o zaplacení 25 841 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč za období od 3. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 12 541 Kč, kapitalizovaného úroku 26 143,86 Kč, úroku 19,98 % ročně z částky 14 074,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 11 603,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 074,11 Kč od 28. 9. 2023 do 2. 11. 2023 a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 774,11 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 13 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč za období od 3. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 12 541 Kč, kapitalizovaného úroku 26 143,86 Kč, úroku 19,98 % ročně z částky 14 074,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 11 603,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 074,11 Kč od 28. 9. 2023 do 2. 11. 2023 a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 774,11 Kč od 3. 11. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1 Žalobou podanou dne 3. 9. 2024 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení 25 841 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 26 143,86 Kč, úroku ve výši 19,98% ročně z částky 14 074,11 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 603,46 Kč, a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z částky 14 074,11 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem právnická osoba dne 4. 6. 2013 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní půjčka 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek 12 541 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 460 Kč, celkem ve výši 27 541 Kč, kdy poslední splátka měla být zaplacena 29. 7. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední plnění z její strany bylo uhrazeno 16. 8. 2013. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem 1 700 Kč a k 17. 12. 2013 činila dlužná částka 25 841 Kč. Popsaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023, s účinností k 27. 9. 2023. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a vyzvána k úhradě dluhu, mimo výše uvedené dílčí plnění však na svůj dluh neuhradila ničeho.
2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3 Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalované.
4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:
5 Ze smlouvy o půjčce č. hodnota bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovanou jako dlužnicí dne 4. 6. 2013. Smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované půjčku 15 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč, tedy zaplatit celkem 27 541 Kč formou 60 týdenních splátek po 460 Kč (poslední splátka ve výši 401 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 9. 2023, přičemž dle připojeného seznamu postupovaných pohledávek byla předmětem postoupení i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota. Z přípisu původního věřitele ze dne 29. 9. 2023 bylo pak zjištěno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a vyzvána ke splnění dluhu postupníkovi, tedy žalobkyni. Dle podacího lístku bylo oznámení odesláno žalované dne 27. 10. 2023 na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě o půjčce.
6 Po právní stránce dopadá na vztah účastníků podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") právní úprava účinná v době uzavření smlouvy o půjčce, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“). Na řešenou věc dopadá dále zákon č. 321/2001 Sb. , neboť poskytnutou půjčku je v daném případě třeba jednoznačně považovat za spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 tohoto zákona. Podle úpravy smlouvy o půjčce obsažené v § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
7 Platnost smlouvy o půjčce je dále třeba posuzovat z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Soud proto přezkoumal soulad smlouvy s dobrými mravy, kdy parametry a podmínky poskytnutého úvěru byly zjištěny ze smlouvy, jak je uvedeno výše. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na dobu 60 týdnů, činí 12 541 Kč, přičemž celou tuto částku je třeba považovat za úrok z úvěru bez ohledu na to, že je ve smlouvě označena jako „poplatek“ a případně dále členěna. Formulaci smluvního textu v tom smyslu, že část poplatku představuje úplatu za administrativní činnost a službu spočívající v osobním inkasu splátek je třeba hodnotit jako účelový postup zastírající pravou podstatu tzv. „poplatku“, který představuje pouze formu úplaty za půjčení peněz, tedy úrok. Z uvedeného lze stanovit roční úrokovou sazbu ve výši 105,71% (viz např. kalkulátor na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator), kdy soud pro zjednodušení výpočtu vyšel ze souhrnné měsíční výše splátky 1 840 Kč a doby splácení 15 měsíců.
8 Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smlouvy obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností od 1 roku do 5 let 13,21%.
9 V posuzovaném případě, kdy úroková sazba bezmála osminásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů v dané době, nelze považovat za smlouvu za souladnou s dobrými mravy a tedy požívající právní ochrany. Lze konstatovat, že předmětná smlouva o půjče jako celek směřovala ke generování zcela nepřiměřeného zisku věřitele a tuto smlouvu tak je třeba hodnotit jako neplatnou podle § 39 obč. zák., a to v celém jejím rozsahu.
10 Vzhledem k uvedenému je na místě posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v § 451 a násl. obč. zák. Podle § 457 obč. zák. jsou účastníci neplatné smlouvy povinni vrátit si vše, co podle ní dostali. Žalovaná obdržela od původního věřitele částku 15 000 Kč a uhradila mu částku 1 700 Kč, tedy je povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 13 300 Kč.
11 Jak dovodil Nejvyšší soud, splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení - povinnost k plnění - nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení podle § 517 obč. zák. (viz. rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. 33 Odo 871/2005 . Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou k plnění spojenou s oznámením o postoupení pohledávky. Tato jí byla odeslána 27. 10. 2023. Zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla dle standardního způsobu doručování nejpozději třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla žalované upomínka doručena či uložena k vyzvednutí nejpozději dne 1. 11. 2023. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, vznikl dnem následujícím, tj. dnem 3. 11. 2023 žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože však žalobkyně, vycházejíc z jiného data splatnosti žalované částky, uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05% % ročně, byl soud v tomto směru jejím návrhem vázán a nemohl přiznat úrok ve vyšší sazbě, byť by žalobkyni náležela.
12 Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do částky 13 300 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky za dobu od 3. 11. 2023 do zaplacení. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
13 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tady i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení, jak ukládá mimo jiné i nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010. Z uvedeného hlediska byla ve sporu převážně procesně úspěšná strana žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.