Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 422/2024-28
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 717,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 499 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z této částky od 16. 3. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 4 218,43 Kč, úrok 13,5 % ročně z částky 29 498,88 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, úrok 2 688,09 Kč, úrok z prodlení 181,41 Kč a úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky 2 999,88 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 934,08 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 499 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z této částky od 16. 3. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 4 218,43 Kč, úrok 13,5 % ročně z částky 29 498,88 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, úrok 2 688,09 Kč, úrok z prodlení 181,41 Kč a úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky 2 999,88 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 934,08 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 17. 10. 2022 na základě žádosti žalovaného o úvěr č. 99037477618 uzavřely strany poté, co žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, smlouvu o úvěru, na jímž základě žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se předmětnou částku zavázal žalobci vrátit spolu s úrokem 13,5 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 516 Kč. Žalovaný však dluh nesplácel, takže žalobce předmětný dluh zesplatnil ke dni 28. 2. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podal proti žalovanému 5 dalších žalob vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 262/2024 , 18 C 175/2024 , 22 C 330/2024 , 35 C 346/2024 a 48 C 147/2024 , přičemž ve všech těchto věcech je předmětem řízení spor o úvěr poskytnutý ve stejném roce. Nyní projednávaná smlouva o úvěru pak byla ve stejném roce uzavřena jako pátá v pořadí. Soud o této skutečnosti žalobce informoval a při hodnocení věci z těchto skutečností dle § 121 o. s. ř. o. s. ř. vycházel.
4. Žalobce dle svých tvrzení zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit na základě jeho poměrů, které zjistil z jeho čestného prohlášení, tedy že má základní vzdělání, příjem ze závislé činnosti 50 000 Kč měsíčně čistého, příjem z podnikání 550 000 Kč čistého ročně (asi 45 000 Kč čistého měsíčně) a v domácnosti je další příjem 20 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje žalovaného činí 24 000 Kč (z toho 22 000 Kč jsou výdaje na bydlení). Žalovaný pak má základní vzdělání, bydlí v nájmu a nemá žádná negativní hodnocení v registrech (prokázáno reportem o schvalování, výpisem z registru a návrhem na poskytnutí úvěru). Na základě takto zjištěné schopnosti dluh splnit, žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat částku 30 000 Kč. Žalovaný se předmětnou částku zavázal žalobci vrátit spolu s úrokem 13,5 % ročně a poplatky v 96 měsíčních splátkách po 516 Kč (prokázáno smlouvou včetně všech podmínek a sazebníkem). Žalobce žalovanému prostředky poskytl, ale žalovaný je řádně nesplácel, takže byl dluh ke dni 28. 2. 2024 zesplatněn (prokázáno bilancí spolu s dopisem o zesplatnění). Přes výzvu žalovaný dluh uhradil jen částečně, a to v rozsahu částky 3 501 Kč (prokázáno předžalobní výzvou a bilancí).
5. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon “). Soud se ve smyslu § 84 –89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018 ).
6. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobce nedostál své povinnosti zkoumat schopnost žalovaného dluh splnit řádně, když toliko vyšel z jeho čestného prohlášení, které nikterak neověřoval. Žalovaný žalobci deklaroval čistý příjem kolem cca 95 000 Kč měsíčně. To je obecně vysoce nadstandardní příjem, který se pohybuje okolo dvojnásobku průměrné měsíční mzdy. Rozložení příjmů obyvatelstva se při tom pohybuje na křivce rozdělení chí-kvadrát, tedy cca 60 % populace nedosahuje ani průměrného příjmu. Žalovaný v době poskytnutí úvěru podle své žádosti nevykazoval znaky vysokopříjmové skupiny, přičemž žalobci bylo známo, že v poměrně krátké době mu poskytl úvěry opakovaně. Nelze sice obecně vyloučit, že žalovaný v době poskytnutí úvěru uvedené příjmy měl, ale za těchto okolností měl žalobce dostatečně relevantní důvod k ověření příjmové situace žalovaného minimálně na úrovni příjmu ze závislé činnosti (zaměstnání). Pokud tak neučinil, zatížil své zkoumání majetkové situace žalovaného vadou, která způsobila, že v uvedeném případě nezkoumal schopnost žalovaného dluh splnit s náležitou odborností.
7. Soud za této situace uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná a přiznal žalobci poskytnuté prostředky ponížené o již vrácenou část dluhu z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., a to spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. počínaje datem splatnosti dluhu dle výzvy o zesplatnění. Výši úroku z prodlení určil soud dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovanému uložil takto zjištěné prostředky uhradit ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
8. Následně soud zamítl žalobu, pokud jde o již vrácenou jistinu a neplatně sjednané další požadované platby (úroky, poplatky) včetně úroků z prodlení z těchto plateb, jakož i úroky z prodlení, které žalobce požadoval za dobu, kdy žalovaný nebyl v prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 934,08 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 229 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 717,43 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 590 Kč ve výši 963,90 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.