Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
36 C 244/2024-42
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 50 182,16 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje, co do částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 40 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení.
II. Žaloba, kterou se žalobce dále po žalovaném domáhal zaplacení částky 9 246,48 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 49 246,48 Kč od 7. 12. 2023 do 28. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 246,48 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 384,53 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje, co do částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 40 000 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení.II. Žaloba, kterou se žalobce dále po žalovaném domáhal zaplacení částky 9 246,48 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 49 246,48 Kč od 7. 12. 2023 do 28. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 246,48 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 384,53 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 50 182,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne datum. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 250,40 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po částce 2 925,04 Kč. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, spolu dne datum uzavřeli další smlouvu o úvěru, jež byla dodatkem smlouvy první, na základě které byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru činila 54 446,48 Kč. Žalovaný se ji zavázal splácet formou 24 měsíčních splátek po částce 3 991,97 Kč a spolu s ní se zavázal uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 41 360,80 Kč. Poslední splátka úvěru byla splatná ke dni datum. Žalovaný ale úvěr nehradil řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně jej proto ke dni datum zesplatnila. Nesplacená jistina činila 49 246,48Kč, úrok 9 618,31 Kč, dále požadovala náklady na upomínání ve výši 150 Kč a protože dle smlouvy žalovanému vznikla i povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, požadovala dále smluvní pokutu ve výši 1 462,27 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena s účinností k datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k plnění dopisem z datum.
právnická osoba výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy nedoplnila žádná skutková tvrzení s tím, že žádnými důkazy ohledně posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet její právní předchůdkyní bohužel nedisponuje. Žalobu vzala zpět co do částky 10 703,99 Kč představující kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu; o tom rozhodl soud samostatným usnesením. Poté vzala žalobu částečně zpět i co do úvěrové jistiny ve výši 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od datum do zaplacení. Požadovala tak nakonec toliko úhradu částky 9 246,48 Kč s příslušenstvím. K výzvě soudu žalobkyně dále sdělila, že žalovaný uhradil původnímu věřiteli ve splátkách částku 59 428,91 Kč, dále za prodloužení splatnosti úvěru částku 2 788,66 Kč a žalobkyni poté dne datum uhradil částku 40 000 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které se konalo dne datum a dne datum se ani bez omluvy nedostavil. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Společnost právnická osoba a žalovaný spolu dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet č.ú.č. účtu téhož dne částka 20 000 Kč (smlouva o úvěru, potvrzení o platbě, verifikační platba z účtu žalovaného). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě v celkové výši 9 250,40 Kč splácet v 10 měsíčních splátkách od datum do datum po částce 2 925,04 Kč (smlouva o úvěru). Společnost právnická osoba a žalovaný spolu dále dne datum uzavřeli další smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet č.ú.č. účtu dne datum částka 12 500 Kč a dne datum částka 37 500 Kč (smlouva o úvěru, potvrzení o platbách, verifikační platba z účtu žalovaného). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě v celkové výši 41 360,80 Kč splácet v 24 měsíčních splátkách od datum do datum po částce 3 991,97 Kč (smlouva o úvěru). Žalovaný nesplácel úvěry řádně a včas, byl na dlužné splátky upomínán dopisem ze dne datum (upomínka). Nakonec jej uvedená společnost ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k jeho úhradě (předžalobní výzva). Tato pohledávka za žalovaným byla následně dne datum postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum), což bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Zda právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba před poskytnutím úvěrů žalovanému ověřovala jeho schopnost úvěry splácet, tvrzeno nebylo, stejně jako tvrzeno nebylo, jak při tom postupovala a z jakých údajů vycházela. Žádné důkazy k tomu ani žalobkyně nepředložila.
6. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na obě úvěrové smlouvy uhradil částku 102 217,57 Kč (z toho částku 40 000 Kč v průběhu tohoto řízení).
7. S ohledem na procesní úkon žalobkyně soud řízení ohledně částky 40 000 Kč podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil.
8. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více.
9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; žalobkyně k výzvě soudu nesdělila, jakým způsobem společnost při ověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala a z jakých údajů, nenavrhla k prokázání toho žádné důkazní prostředky a z jednání soudu se omluvila. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a proto dospěl k závěru, že jsou obě smlouvy o úvěru absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
16. Žalobkyni však v daném případě nevznikl ani nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě úvěrových smluv obdržel postupně částku 70 000 Kč, avšak v době podání žaloby měl již uhrazeno 62 217,57 Kč a poté v průběhu řízení žalobkyni uhradil ještě částku 40 000 Kč. Soud proto žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, ale žádné náklady mu v něm nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.