Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 329/2024-52

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 967,85 Kč, k rukám advokáta tituly před jménem do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 967,85 Kč, k rukám advokáta , tituly před jménem, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne 2. 6. 2024 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa uzavřel s žalovanou dne 20. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná převzala částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 9 730 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (4 550 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů za službu komfortní splácení (1 730 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 65 týdenních splátkách po 381 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila celkem částku 4 200 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaná poté již neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady částky ve výši 10 800 Kč z titulu bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15 000 Kč a uhrazenou částkou ze strany žalované ve výši 4 200 Kč. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 580,50 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z dlužné jistiny od 22. 5. 2023 do 27. 9. 2023), a běžící úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná na dlužnou částku před podáním žaloby ničeho nezaplatila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust.

3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 20. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 4 550 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a za službu komfortní splácení ve výši 1 730 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 65 týdenních splátek po 381 Kč. Žalovaná celkem uhradila předchůdci žalobce částku 4 200 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované sděleno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023.

4. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaná uzavřeli dne 20. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 65 týdenních splátkách po 381 Kč, přičemž žalovaná uhradila pouze 4 200 Kč.

12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce k této otázce v žalobě neuvedl žádná skutková tvrzení, a to ani při jednání soudu dne 30. 1. 2025. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

15. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

16. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

17. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).

18. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).

19. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

20. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

21. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 15 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalované zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 10 800 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci kromě celkové dlužné částky 10 800 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od 13. 4. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku (části úroku z prodlení) soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce měl ve věci plný úspěch (žaloba byla zamítnuta je v části zákonného úroku z prodlení), má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle b) vyhl. č. , jeden úkon právní služby advokáta ve věci po 1 540 Kč dle vyhl. č. , 1 režijní paušál po 450 Kč dle téže vyhl., cestovné k jednání z Kutné Hory do Kolína a zpět automobilem Škoda Fabia v celkové výši 104,50 Kč, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestami za 1 půlhodinu po 150 Kč dle vyh.č. (cestovné a náhrada za promeškaný čas byly účtovány ve výši jedné poloviny, neboť právní zástupce žalobce byl v týž den přítomen dvou jednání a náhrada byla rozdělena mezi tato řízení), 21% DPH advokáta ve výši 723,35 Kč dle a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 4 967,85 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle

23. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.