Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 197/2024-26
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o určení vlastnického práva
takto:
I. Určuje se, že žalovaný Jméno žalovaného je vlastníkem osobního automobilu BMW 765 IBAN, VIN: VIN kód, RZ: SPZ, a to ode dne 26. 6. 2024.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Určuje se, že žalovaný , Jméno žalovaného, je vlastníkem osobního automobilu BMW 765 , IBAN, , VIN: , VIN kód, , RZ: , SPZ, , a to ode dne 26. 6. 2024.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí o určení ve smyslu výrokové části rozsudku. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedla, že na podkladě kupní smlouvy ze dne 26.6.2024 pozbyla její vlastnické právo k motorovému vozidlu zn. BMW 765, RZ SPZ, které tímto nabyl do vlastnictví žalovaný jako kupující. Ten měl rovněž zajistit přepis předmětného vozidla v evidenci vozidel, což ani po opakovaných výzvách dosud neučinil.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.
Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:
Z kupní smlouvy datované dnem 26.6.2024 soud zjistil, že na jejím podkladě žalobkyně jako prodávající převedla na žalovaného jako kupujícího za sjednanou kupní cenu vlastnické právo k osobnímu automobilu zn. BMW 765, VIN VIN kód.
V řízení není sporu o tom, že výše uzavření uvedené kupní smlouvy dosud pro nečinnost žalovaného nebylo promítnuto v příslušné evidenci vozidel.
Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (ustanovení § 80 občanského soudního řádu v platném znění).
Jak plyne z výše uvedené citace zákonného ustanovení, při rozhodování o určovacích žalobách je prvotním úkolem soudu, který musí vyřešit předtím, než se žalobou začne zabývat skutkově, posoudit, zda žalobce má na žádaném určení zájem, a to zájem právní a naléhavý. Existence tohoto naléhavého právního zájmu je nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo vůbec možné meritorně návrhu vyhovět, resp. takové vyhovující rozhodnutí zvažovat. Přitom je nezbytné, aby naléhavý právní zájem zde byl především v době, kdy je o návrhu rozhodováno (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu ). Žalobkyně má právní zájem na žádaném určení zásadně tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo její právo nebo právní vztah, na kterém je účastna, nebo jestliže by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Obecně se potom vychází z toho, že tam, kde žalobce může žalovat na plnění, resp. kde svoje nároky může uplatňovat žalobou negatorní, nelze naléhavý právní zájem dovodit, byť existují případy, kdy lze žalovat i na plnění, případně se svých práv domáhat žalobou negatorní, neboť k narušení práva již došlo, ale přesto úspěšné uplatnění takové žaloby nemusí znamenat takové vyjasnění právních vztahů a právního postavení účastníků, jak by si existující stav vyžadoval. U takových určovacích žalob je pak nutné zkoumat hledisko praktického efektu, tedy to, jakým způsobem uplatnění práva lépe vyhovuje praktickému životu. Naléhavý právní zájem na určení takto bude dán především vždy i tam, kde má být rozhodnutí soudu podkladem pro změny v evidenci nemovitostí.
V projednávaném případě se žalobkyně domáhá zohlednění nynějšího právního stavu předmětného vozidla po uzavření kupní smlouvy v zákonné evidenci vozidel, přičemž je zcela zřejmé, že podání žaloby je při nesoučinnosti žalovaného jediným možným způsobem, jak se žalobkyně na podkladě dosažení této shody může zprostit závazků, k nimž ji formální vlastnictví vozidla zavazuje. Žalobkyně tak na požadovaném určení naléhavý právní zájem nepochybně má. V řízení přitom doložila, že k převodu vlastnického práva k projednávanému vozu skutečně došlo, a to výše citovanou kupní smlouvou, o jejíž platnosti soud neshledal důvodu pochybovat a ani ze strany žalované v tomto ohledu v řízení nebyly vzneseny žádné formální či věcné výhrady.
Soud proto přistoupil k vyhovění žalobě, což promítnul do výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3x 2 500 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva),
3. 3x 300,- Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).