Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 373/2024-34
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta LL.M.
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A
bytem Adresa žalované A
o zaplacení částky 49 530,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 296 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 000 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalované zaplacení částky 13 234,63 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 051,24 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 684,85 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 47 684,48 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z částky 49 530,63 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 890 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 296 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 000 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalované zaplacení částky 13 234,63 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 051,24 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 684,85 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 47 684,48 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z částky 49 530,63 Kč od 20. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 890 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 49 530,63 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, kterou spolu účastníci uzavřeli dne datum. Úvěrový rámec byl sjednán na částku 49 000 Kč a žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr z kreditní karty a zavázala se jej splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná za trvání úvěrového vztahu načerpala celkem částku 61 792 Kč. Žalovaná přestala splátky hradit, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala ji k úhradě dluhu. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila toliko částku 25 496 Kč. Na dluh žalovaná neuhradila dále ničeho, ač k tomu byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby.
právnická osoba výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR s tím, že v registrech CEE a ISIR nebyla žalovaná nalezena, nebyl nalezen ani žádný závazek žalované po splatnosti. Žalobkyně komplexně vyhodnocuje tzv „MLS“ jak klienta, tak jeho domácnosti, přičemž vychází jak z údajů poskytnutých klientem, tak statistických údajů obsahujících součet životních minim členů domácnosti, očekávaných minimálních nákladech na bydlení založených na statistických datech ČSU a Mps. V daném případě vycházela z toho, že příjem žalované je 27 000 Kč měsíčně, od toho bylo odečteno životní minimum 4 470 Kč a předpokládaná výše splátky 1 960 Kč; dále normativní náklady na bydlení 14 197 Kč.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavila. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.
4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobkyně a žalovaná spolu dne datum uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta kreditní karta, z níž byla oprávněna opakovaně čerpat peněžní prostředky až do úvěrového limitu 49 000 Kč a úvěr se zavázala splácet v pravidelných splátkách ve výši 4% (min. 400 Kč) ke každému 20.dni v měsíci (formulář pro standardní informace, smlouva o úvěru). Žalovaná úvěr čerpala a splátky hradila až do února 2024; z karty vyčerpala celkem 61 792 Kč, na splátkách uhradila částku 25 496 Kč (výpis čerpání úvěru, splátek a úhrad od žalované). Poté přestala žalovaná splátky hradit a žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila (zesplatňující dopis). Následně žalovanou vyzvala prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby (předžalobní výzva, podací arch). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně v rámci své metodiky při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná, a dále ze statistických údajů; žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá děti, bydlí v podnájmu, je zaměstnána s příjmem 27 000 Kč měsíčně čistého. Výdaje domácnosti činí 4 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je rovněž 27 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR s tím, že v registrech CEE a ISIR nebyla žalovaná nalezena, nebyl nalezen ani žádný závazek žalované po splatnosti.
6. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradila více, než tvrdila a prokazovala žalobkyně.
7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Toto však žalobkyně neučinila. Žalobkyně neověřila nikterak ani příjmy žalované, ani její tvrzené výdaje, nevyžádala si od ní žádné listin y, jimiž by mohla tvrzení žalované ověřit. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil. Údaje o životním minimum a další statistické údaje, s nimiž žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti počítala, nenahrazují povinnost zjistit a ověřit skutečné příjmy a výdaje žadatele o úvěr, nebo´t nemohou vypovídat nic o konkrétní situaci konkrétního žadatele. Pokud jde o informace z registrů, SOLUS a BRKI, nelze se spoléhat toliko na to, že v nich nejsou o spotřebiteli žádné záznamy, neboť informace z nich vyplývající nemusí být kompletní; tyto registry poskytují informace toliko o spotřebitelích, kteří neplní své povinnosti vůči subjektům zapojeným do činnosti daného registru. Za jejich pomoci lze toliko ověřovat příjmy a výdaje nejen tvrzené, ale i doložené spotřebitelem. Bez toho, aniž by tedy poskytovatel úvěru zjistil a ověřil aktuální příjmy a výdaje spotřebitele, nelze dospět k závěru, že důkladně a s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele ověřil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
14. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná z úvěrové karty vyčerpala částku 61 792 Kč, uhradila na tento dluh dosud toliko částku 25 496 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 36 296 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
15. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 1 000 Kč, jež se mu jevila být splátkou přiměřenou s ohledem na tvrzené poměry žalované v době podání žádosti o úvěr, když ty skutečné majetkové poměry v dané chvíli soudu ani žalobkyni známy nejsou.
16. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 73% a náleží jí proto náhrada nákladů odpovídající výši jejího úspěchu ve věci, v rozsahu 46% (73%úspěch – 27%neúspěch). Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 982 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby provedené do podání žaloby po 500 Kč/úkon (převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka), dále 1 úkonem právní služby po podání žaloby (účast na jednání dne datum) za 3 060 Kč, náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby a náhradou hotových výdajů po 450 za jeden úkon právní služby a 21 % DPH. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud rozhodl v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyni tedy vznikly náklady ve výši 8 455,50 Kč a náleží jí jejich náhrada ve výši 3 890 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.