Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 241/2024-55

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, IČO IČO žalovaného bytem a sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení 84 268,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 4. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 84 238,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 3. 2024 do zaplacení jako (jen) smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně podle podrobného rozpisu na s. 3 žaloby ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne 17. 4. 2019, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka výši 75 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce ze dne 17. 4. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 207 432 Kč, ve 36 splátkách ve výši 5 762 Kč měsíčně.

4. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku (na č. l. 51 spisu) vzal soud za prokázané, že v době uzavření smlouvy byl žalovaný držitelem živnostenského oprávnění s předmětem podnikání služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

5. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

6. Podle , , (dále jen „obč. zák.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském, nikoli podnikatelském úvěru, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně je poskytovatelkou spotřebitelských úvěrů, a smlouva vykazuje pravidelné znaky spotřebitelského úvěru, jako jsou netransparentní, adhezní podmínky nebo vysoká roční procentní sazba nákladů. Žalobkyně ani netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, z nichž bylo lze na uzavření smlouvy v rámci podnikatelské činnosti žalovaného usuzovat, přestože k tomu byla soudem vyzvána; okolnost, že žalovaný byl držitelem živnostenského oprávnění, nebo že smlouva je označená jako podnikatelská a žalovaný je označený jako podnikatel a ve smlouvě se opakují různé tvary a odvozeniny od slova „podnikatel“ takovými skutečnostmi samy o sobě nejsou, neboť o okolnostech a vlastním účelu uzavření smlouvy nevypovídají ničeho (jde toliko o jevovou stránku věci, nikoli o podstatu věci).

11. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku, neboť následkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě (ujednání o smluvní pokutě je neplatné).

12. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že Ústavní soud neomezil povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale vymezil ji jako výchozí zásadu a obecný princip, kterým by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

13. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.

Poučení:

Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.