Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 80/2021-17
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupen advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 14 956,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku, v kapitalizovaném úroku ve výši částka a zákonném úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 %, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do zbytku, v kapitalizovaném úroku ve výši , částka, a zákonném úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 9,75 %, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky částka s úrokem (z úvěru) a s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce Ferratum Bank p.l.c. poskytl žalované na základě smlouvy ze dne datum uzavřené prostředky komunikace na dálku spotřebitelský revolvingový úvěr, přičemž žalovaná vyčerpala částku částka, v souvislosti s tím požaduje úhradu dosud nevrácené části jistiny částka a dalších částek spojených s poskytnutím úvěru - úrok, a prodlením žalované – úrok z prodlení. Pohledávku za žalovanou poskytovatel úvěru Ferratum Bank p.l.c. postoupil společnosti právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, tato postoupila pohledávku žalobci smlouvou ze dne datum.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvil a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.
4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o revolvingovém úvěru vyplývá, že dne datum mezi společností Ferratum Bank p.l.c. a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, aniž by společnost Ferratum Bank p.l.c. posoudila schopnost žalované příslušný úvěr splácet, když totožnost žalované a její vůli uzavřít předmětnou smlouvu ověřila z komunikace e-mailem a formou SMS. adresa 000 Kč byla žalované vyplacena dvěma platbami – dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka (potvrzení o provedení platby). Dílčí splátky žalované na poskytnutý úvěr soud zjistil z transakční historie. Na jistině zůstává dluh částka. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná upomínána předžalobní upomínkou z datum (dopis ze dne datum). Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, společnost právnická osoba postoupila pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, dopis oznamující postoupení). Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobci cokoliv zaplatil.
5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen „OZ “), ve spojení se zákonem č. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru , ve znění účinném ke dni datum (dále jen „o spotřebitelském úvěru “).
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatelem úvěru je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru , je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 419 OZ platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 586 OZ platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.
13. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 1958 odst. 2 OZ platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 1879 OZ může věřitel svou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).
17. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce jako právní předchůdce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a neurčitá
18. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Tak tomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. datum, sp. zn. IV. ÚS 627/2005 ). Odkaz žalobce na rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka není případný, když toto se týká situace, kdy soud rozhodoval bez nařízení jednání.
19. V dané situaci z § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že neplatnost smlouvy může namítat spotřebitel, přičemž k tomu, v dané situaci, kdy žalovaná (spotřebitel) je v předmětném řízení nekontaktní a neaktivní, nedošlo. Nicméně soud má za to, že jsou zde splněny podmínky pro aplikování § 588 OZ , neboť absence posouzení schopnosti splácet úvěr žalovanou ze strany žalobce (jeho právního předchůdce) lze jednoznačně kvalifikovat jako chování odporující zákonu o spotřebitelském úvěru , neboť tato povinnost je žalobci (jeho právnímu předchůdci) v daném zákoně jednoznačně uložena, a jako chování zjevně narušující veřejný pořádek. Zjevnost narušení veřejného pořádku soud spatřuje v té skutečnosti, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka – spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet“ (viz bod 16 a násl. nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z daného tak vyplývá, že výše uvedená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, z čehož vyplývá, že žalobci nárok na zaplacení jakékoliv jiné částky než nevrácené části jistiny částka nesvědčí.
20. Vzhledem k výše uvedenému tak došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, když jeho právní předchůdce zaslal na účet žalované částku celkem ve výši částka, a žalovaná po částečné úhradě části poskytnuté jistiny zbývající částku částka, o kterou se obohatila, žalobci nevydala, když aktivní procesní legitimace žalobce plyne ze smluv o postoupení pohledávky, přičemž vzhledem k tomu, že žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení nevyzval (ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ ), nemohla se žalovaná dostat ani do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
21. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaná se bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, přičemž žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že jeho právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, což vedlo soud k tomu, aby žalobu ve zbytku zamítl (výrok II.).
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci téměř zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, když dílčí neúspěch se týká pouze příslušenství. Žalobci v řízení vznikly náklady v celkové výši částka, kde částka představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, částka je odměna za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , zástupce žalobce učinil v řízení 3 úkony, proto odměna činí částka, dále přísluší 3 x režijní paušál částka podle § 14b odst. 2 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení (částka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému
soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li odvolání podáno včas a oprávněnou osobou, stává se tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.