Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 142/2024-50
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované
o 16 743 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 700 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6 743 Kč s žalovaným příslušenstvím, které nebylo přiznáno ve výroku I., ve zbývajícím rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 700 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 6 743 Kč s žalovaným příslušenstvím, které nebylo přiznáno ve výroku I., ve zbývajícím rozsahu zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 16 743 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) dne 25. 2. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splatit spolu s poplatkem ve výši 6 743 Kč (součet kapitalizovaných úroků 5 243 Kč, odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč) prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 1 396 Kč, což žalovaná nesplnila, neboť dosud nic neuhradila.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že předmětnou úvěrovou smlouvu s právnická osoba uzavírala a i podle ní obdržela na účet částku 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla dotazována na příjmy a výdaje a také pánovi, se kterým smlouvu sepisovala ukazovala výpisy ze svého účtu, kam jí přicházely platby z rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč měsíčně. V té době jiný příjem neměla. Své výdaje v době uzavření úvěru odhadla na částku cca 9 000 Kč měsíčně. Tato částka v sobě zahrnovala 4 000 Kč, které přispívala své matce na bydlení, a dále veškeré náklady na jídlo, ošacení, hygienické potřeby pro sebe i svého syna. Občas jí s náklady na jídlo finančně vypomáhala matka, nebo jiní členové rodiny, neboť se stávalo, že s penězi nevyšla. Žalovaná nezaplatila ani jednu splátku, protože na to neměla peníze. Žalovaná také navrhla, že pokud jí bude soudem uloženo něco zaplatit, aby jí soud povolil splátky ve výši 700 Kč měsíčně, neboť nedávno přišla kvůli úrazu v domácnosti o zaměstnání.
3. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 2. 2022 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 1 396 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 743 Kč. V zákaznické kartě – žádosti o úvěr ze dne 25. 2. 2022 žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má 1 vyživovací povinnosti a měsíční příjem 10 000 Kč z rodičovského příspěvku a další blíže nespecifikované příjmy domácnosti 2 000 Kč. U výdajů žalované nebylo uvedeno nic, přičemž žalovaná měla bankovní účet, na který ostatně byl i čerpán předmětný úvěr. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 (odeslaného dle podacího lístku dne 27. 10. 2023). Dopisem ze dne 28. 3. 2024 (odeslaným dle podacího lístku dne 2. 4. 2024) zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Dle tabulky umoření žalovaná dosud nic neuhradila.
4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru dne 25. 2. 2022 poskytla žalované částku 10 000 Kč, ze které žalovaná dosud nic nesplatila. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy nezkoumala přinejmenším výdaje a další závazky žalované.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, protože nedostatečným způsobem zkoumala a ověřovala především výdaje a další závazky žalované. Předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neřešila výdaje žalované, natož aby tyto výdaje zkoumala či ověřovala, přičemž žalovaná dle všeho měla výdaje, se kterými jí musela vypomáhat i rodina. Ostatně žalobkyně mohla a měla výdaje žalované ověřit výpisy z jejího účtu, což neučinila. Úvěruschopnost žalované tak nebyla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno absolutní neplatností (k tomu dále i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nebyla žalovaná smluvně zavázána ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalované byla vyplacena částka 10 000 Kč, ze které žalovaná nic nevrátila, takže jí vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu) ve výši 10 000 Kč, které je podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinna vydat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovanou řádně vyzývala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalované doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 12. 12. 2024, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 13. 12. 2024, se žalovaná dostala do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu z výše uvedených důvodů ve výroku II. rozsudku zamítl.
9. Přestože měla žalovaná (po kapitalizaci celého předmětu řízení ke dni rozhodnutí soudu) převažující úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila, resp. se případné náhrady výslovně vzdala.
10. Soud žalované povolil uložené povinnosti plnit v pravidelných splátkách po 700 Kč měsíčně, jejichž výší lze s ohledem na osobní poměry žalované považovat za přiměřenou, neboť ke splacení by mělo dojít cca do 1,5 roku. Možnost splácet dluh byla žalované povolena pod ztrátou výhody splátek s tím, neuhradí-li byť jedinou splátku, stane se dluh splatným v celé výši
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.