Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 218/2024-52

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Ivánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 11 870,28 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 870,28 Kč,

kapitalizovaný úrok ve výši 1 318,53 Kč,

úrok ve výši 15 % ročně z částky 9801,08 Kč od datum do zaplacení,

kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 365,96 Kč od datum do datum,

zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 870,28 Kč od datum do zaplacení,

a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, Anonymizováno. Anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 870,28 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 1 318,53 Kč,úrok ve výši 15 % ročně z částky 9801,08 Kč od , datum, do zaplacení,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 365,96 Kč od , datum, do , datum, ,zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 870,28 Kč od , datum, do zaplacení,a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži ve znění doplnění ze dne datum č. l. 41 (k posouzení úvěruschopnosti žalovaného) se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které právní žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky formou revolvingového úvěru. Sjednaný úvěrový rámec do částky 10 000 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. fikcí, jedná se o na adresu dle CEO. Dále na adresu dle smlouvy adresa (dřívější adresa dle CEO). Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku.

3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením , bez nařízení jednání.

4. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení , (dále jen „o. z.“), a rovněž dle , o spotřebitelském úvěru.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Skutková zjištění a právní závěry: Žalovaný v souladu s ustanovením a násl. , , uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Nedílnou součástí smlouvy se staly i úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila zprávu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Žalovaný byl v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr (dále jen „RÚ“), a to prostřednictvím Kreditní karty (dále jen „KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobce se tedy zavázal za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec byl ve výši 10 000 Kč.

8. Vzhledem ke shora uvedenému soud proto nejprve se zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. ve znění účinném do datum navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (znění citovaného zákona ve znění účinném do datum). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , „… soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne datum rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES. Na závěry Evropského soudního dvora ostatně reagoval i český zákonodárce, když novelou obsaženou v zákoně č. došlo s účinností od datum ke změně věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru tak, že dle nového znění tohoto ustanovení soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

9. Protože předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do 10 000 Kč, soud na základě provedeného předložených důkazů žalobkyně a jejích skutkových tvrzení má za prokázané, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru byla provedena dostatečným způsobem a s náležitou péčí, proto uzavřená smlouva o úvěru je platná. Žalobkyně na základě shora uvedené smlouvy tak umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky a žalovaný čerpal v souladu s uzavřenou smlouvu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem za dobu trvání smlouvy čerpal částku ve výši 12 418 Kč, avšak na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku ve výši 3 519 Kč. Žalovaný však porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v 7.1 ÚP, zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a současně vyzvala žalovaného ke splacení celého zbytku úvěru dopisem ze dne datum Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou, a to prostřednictvím právnická osoba. Žalovanému byla také v souladu s , , zaslána právním zástupcem žalobkyně, předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. Žalovaný na předžalobní výzvu žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 11 870,28 Kč, která se skládá z: 1/ neuhrazené jistiny ve výši 9 801,08 Kč (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil); 2/ poplatků ve výši 156 Kč; 3/ poplatků za pojištění ve výši 313,20 Kč; 4/ nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a 5/ smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč.

10. Vzhledem ke shora uvedenému proto soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno, když nárok žalobkyně je dán dle ustanovení , , včetně zákonného úroku z prodlení a úroku z úvěru. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ust. o. s. s. ř. když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Dále odměny právního zástupce dle ust. vyhl. č. , advokátního tarifu za jeden úkon á 300 Kč, celkem za 3 úkony (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvy), 3 x RP á 300 Kč. 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem náklady řízení ve výši 2 252 Kč.Výrok II. tohoto rozhodnutí.

12. Lhůta k plnění dle ust.

13. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce je v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.