Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 250/2024-24
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 56.284,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56.284,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.208,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.306,59 Kč, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 53.616,18 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53.616,18 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15.610,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56.284,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.208,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.306,59 Kč, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 53.616,18 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53.616,18 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15.610,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 8. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 56.284,18 Kč s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 2.208,40 Kč za období od 21. 5. 2021 do 1. 7. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.306,59 Kč za období od 21. 5. 2021 do 1. 7. 2024 a s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 53.616,18 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z této částky za stejné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které banka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 63.023 Kč a žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 13,99 % ročně a dále poplatky dle ceníku. Smlouvou bylo dohodnuto připisování úroků k úroku z prodlení a poplatků k jistině. Žalovaný měl úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách, této své povinnosti však nedostál a ocitl se v prodlení s více než dvěma splátkami a banka proto využila svého oprávnění daného smlouvou a úvěr ke dni 17. 3. 2024 prohlásila za okamžitě splatný. Dnem následujícím se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Právní předchůdce žalobkyně při schvalování údajů vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, tyto pak byly hodnoceny individuálně. V rámci posouzení úvěruschopnosti byly kontrolovány veškeré dostupné informace z interních i externích databází a z bankovních i nebankovních registrů a v insolvenčním rejstříku. Při zkoumání úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěná žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Proto banka žádosti žalovaného vyhověla. Žalovaný tak dluží na jistině 53.616,18 Kč, na poplatcích 2.668 Kč, na dlužném smluvím úroku 2.208,40 Kč, na zákonném úroku z prodlení 2.306,59 Kč a běžící úroky a úroky z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba dne datum poté, co na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena z právnická osoba. na společnost právnická osoba.
2. Podáním ze dne 23. 12. 2024 žalobkyně upřesnila, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Byl vyhodnocen příjem žalovaného za období od února do dubna 2021, kdy banka znala všechny tři předchozí příjmy. Žalovaný byl také dlouhodobým klientem banky a měl u ní veden běžný účet, proto banka měla dobrý přehled o finanční situaci žalovaného. Z výpisu z tohoto účtu je pak zřejmé, že žalovaný měl před uzavřením úvěrové smlouvy dlouhodobě kladné konečné zůstatky na běžném účtu. Údaje sdělené žalovaným i zjištěné bankou pak byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 24. 1. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.
5. Z posouzení úvěruschopnosti, z výpisu z běžného účtu žalovaného, ze smlouvy o úvěru, z všeobecných obchodních podmínek, z ceníku, z výpisů úvěrového účtu, z upomínek, z zesplatnění, z smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek a z předžalobní upomínky včetně dokladů o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. Žalovaný požádal o úvěr, přičemž ke své osobě uvedl, že má příjem ve výši 15.739 Kč, což bylo ověřeno ve výpisu z jeho běžného účtu. Dále bylo zjištěno, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyl v insolvenčním řízení, byla ověřena jeho předchozí splátková morálka a nebyly zjištěny žádné relevantní negativní informace v interní evidenci klientů. V žádosti žalovaný neuvedl žádné výdaje. Banka proto využila údajů o životních nákladech a normativních nákladech za bydlení stanovených v částce 5.944 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že nemá žádné splátky. Banka však věděla, že má kontokorentní úvěr s limitem 5.000 Kč a orientační splátkou 50 Kč, dále že má u něj i revolvingový úvěr s limitem 5.000 Kč a orientační splátku 250 Kč, dále že má hotovostní úvěr s měsíční splátkou 1.400 Kč, který byl tímto úvěrem konsolidován a také úvěr se splátkou 349 Kč, který byl taktéž konsolidován, dále že má kreditní kartu mimo právnická osoba s limitem 35.000 Kč a orientační splátku 1.005 Kč a kreditní splátkovou kartu mimo právnická osoba s limitem 10.000 Kč a splátkou 300 Kč. Splátka nového úvěru činila 1.111 Kč, proto zatížení splátkami činilo u žalovaného 2.861 Kč. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Původní splátkové zatížení žalovaného činilo 4.249 Kč. Konečný i počáteční zůstatek běžného účtu žalovaného v únoru 2021 činil 6.000 Kč. Z výpisu dále plyne, že žalovaný splácel úvěr ve výši 1.400 Kč, dále k němu pojištění ve výši 133 Kč, dále splácel úvěr ve výši 250 Kč a 349 Kč, zřetelná je odchozí minimální částka s poznámkou cena za využití účtu – peníze na klik. Příjem žalovaného za leden 2021 činil 19.159 Kč. V březnu 2021 znovu počáteční i konečný stav vykazoval částku přesahující 5.000 Kč. Z výpisu nejsou viditelné markantní výdaje s výjimkou splátek k úvěru již zmíněných, běžných nákupů, a naopak příjmová stránka je tvořena pouze příjmem ze zaměstnání, který v březnu 2021 činil 16.814 Kč. I v dubnu 2021 vykazoval účet žalovaného kladný zůstatek a to přesto, že žalovaný měl sjednaný kontokorent ve výši 5.000 Kč, tento však nečerpal. Z výpisu za duben 2021 pak znovu plynou platby zmiňovaných splátek úvěrů i příchozí platba mzdy ve výši 15.873 Kč.
7. K uzavření smlouvy o úvěru pak došlo dne datum na pobočce banky, přičemž na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 63.023 Kč, který měl být vrácen nejpozději do 25. 3. 2029 splátkami ve výši 1.111 Kč při úrokové sazbě 13,99 % ročně a RPSN 15,51 %. Úvěr byl poskytnut za účelem konsolidace dvou úvěrů vedených u právnická osoba, a to v částce 17.649 Kč a 15.374 Kč, tedy celkem 33.023 Kč bylo použito na tyto dva úvěry, ve zbývající části byl úvěr bezúčelový. Splátky byly vždy splatné do 5. dne v měsíci. Šlo o celkem 94 splátek. Smlouvou bylo výslovně sjednáno připisování úroků z úvěru k jistině, a to vždy k poslednímu dni v měsíci. Úvěr měl být hrazen inkasem z určeného účtu. Cena za vyřízení úvěru činila 630 Kč a žalovaný tak měl celkem vrátit 104.693 Kč. Smlouvou bylo také sjednáno pojištění, k němuž žalovaný přistoupil. Splátka pojistného činila 125 Kč měsíčně. Porušením smlouvy se zamýšlelo prodlení se zaplacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíců, nebo prodlení se dvěma a více splátkami. V případě porušení smlouvy pak byla banka mimo jiné oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Z výpisu z úvěrového účtu pak vyplynulo, že proti tomuto úvěru ve výši 63.023 Kč byl započítáván poplatek za vyřízení úvěru, dále dva konsolidované úvěry a částka, která odešla na běžný účet žalovaného pak činila 30.328,40 Kč. Poprvé se žalovaný dostal do prodlení v srpnu 2021, šlo však o několikadenní prodlení. V únoru 2023 již byly žalovanému účtovány náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč, když splátka úvěru byla hrazena až dne 27. 2. 2023. Březnové a dubnové splátky však byly uhrazeny relativně řádně, s několikadenním zpožděním pak byla uhrazena květnová splátka a červencová splátka. Další úhrady jistiny byly provedeny však až v říjnu 2023, konkrétně dne 18. 10. 2023 a dne 16. 10. 2023 a naposledy bylo hrazeno dne 6. 11. 2023. Následně již byly účtovány náklady spojené s prodlením. Výzvou ze dne 14. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve výši 5.808 Kč do 17. 3. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění. Dopisem ze dne 17. 3. 2024 bylo žalovanému sděleno, že protože ve stanoveném termínu neuhradil pohledávku, rozhodla se banka ode dne 17. 3. 2024 zesplatnit zbývající částku. Dlužná částka tak činila 56.285 Kč. právnická osoba. jako postupitel a společnost právnická osoba. jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru uzavřených se svými klienty, přičemž tyto pohledávky tvořily seznam, jenž byl přílohou smlouvy. Dle této přílohy byly ke dni datum postoupeny pohledávky specifikované číslem účtu, typem produktu, zůstatkem, celkovou dlužnou částkou, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka a jeho postavením. V případě žalovaného pak bylo uvedeno, že se jedná o konsolidaci se závazkem ve výši 53.616,18 Kč a celkovou výši pohledávky 60.799,17 Kč, kdy žalovaný vystupoval jako hlavní dlužník. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem - společností právnická osoba. a žalobkyní jako postupníkem dne datum pak došlo k postoupení pohledávek na postupníka, kdy se jedná o pohledávky společnosti právnická osoba. za svými dlužníky a které byly specifikovány v příloze č. 1 smlouvy. Dopisem ze dne 4. 7. 2024 oznámila banka žalovanému postoupení pohledávky, kdy celková částka 60.799,17 Kč měla být uhrazena již na účet postupníka. Dopisem ze dne 16. 7. 2024 pak byl žalovaný informován o dalším postoupení pohledávky a povinnosti hradit dlužnou částku již žalobkyni. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2024, odeslanou téhož dne, přičemž dluh k tomuto dni činil 70.056,42 Kč a upomínka obsahovala poučení o soudním řešení věci. Dle sazebníků poplatků banky činily náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní prodlení. Tyto náklady měly být účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Z podkladů pro soudní jednání pak vyplynulo, že dlužná jistina činila 53.616,18 Kč, dlužné úroky 2.208,40 Kč, dlužné poplatky 2.668 Kč a dlužné úroky z prodlení 2.306,59 Kč, to vše ke dni postoupení pohledávky dne 1. 7. 2024. Zároveň je zjevné, že od zesplatnění již nedošlo ke změně dlužné jistiny, a naopak přirůstal jenom úrok a úrok z prodlení. Také v případě poplatků za pojištění, respektive plateb pojistného, kdy byly naposledy účtovány dne 17. 3. 2024 ve výši 68 Kč představující poměrnou část pojistného, předchozí měsíce však šlo o částku 125 Kč. Účtovány také byly náklady spojené s prodlením, a sice dne 15. 12. 2023 ve výši 300 Kč, dne 14. 1. 2024 ve výši 900 Kč a dne 13. 2. 2024 taktéž ve výši 900 Kč. Dlužné poplatky jsou proto tvořeny dlužným pojistným ve výši 568 Kč (4x125+68) a náklady spojenými s prodlením ve výši 2.100 Kč (300+900+900).
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
13. Na základě předložený listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 63.023 Kč, který byl částečně určen na konsolidaci dvou jiných závazků žalovaného u banky a v části byl bezúčelový, kdy tyto finanční prostředky byly poskytnuty na běžný účet žalovaného. Žalovaný se naopak zavázal úvěr hradit v 94 měsíčních splátkách po 1.111 Kč. Smlouvou bylo současně sjednáno pojištění, a tedy žalovanému vznikla povinnost platit pojistné úvěru.
14. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb. , který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. V tomto konkrétním případě zkoumala banka jak příjmovou stránku žalovaného, který měl u banky vedený svůj běžný účet, na který mu chodila jeho mzda, tak přestože žalovaný nesdělil ke své osobě žádné výdaje, zjistila banka jeho splátkové zatížení a dále posuzovala obvyklé výdaje, přičemž v této souvislosti také vycházela právě ze znalostí běžného účtu a jeho výdajů, které nevykazovaly žádné mimořádné platby, a naopak vykazovaly kladný zůstatek. Současně žalovaný nevyužíval sjednaný kontokorent. V tomto konkrétním případě tak má soud za to, že původní věřitel povinnost stanovenou ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnil.
15. Byl to však žalovaný, který v průběhu doby přestal řádně splácet úvěr, když poslední splátka z jeho strany byla provedena v listopadu 2023 a úvěrový vztah tak trval více jak 2 roky splácení. Banka proto využila oprávnění daného smlouvou a úvěr z důvodů prodlení delšího než 3 měsíce a prodlení s více splátkami úvěru po poučení zesplatnila ke dni 17. 3. 2024. Pokud jde o jednotlivé nároky, jejich výše vyplynula z předložených listin, především pak z podkladů pro soudní jednání, přičemž pokud jde o právní nárok, pak v případě jistiny a úroků sjednaného smlouvou tento nárok zakládá přímo ustanovení § 2395 občanského zákoníku , poplatky za pojištění byly sjednány přímo ve smlouvě, obdobně v obchodních podmínkách, resp. v ceníku jsou stanoveny poplatky za vymáhání a poplatky spojené s prodlením a v neposlední řadě právo na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníků, když je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení jak s úhradou jednotlivých splátek, tak také s úhradou celého zesplatněného úvěru. Žalobkyně pak úroky částečně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu žalobkyně v celém rozsahu důvodnou, když žalobkyni se podařilo prokázat výši jednotlivých nároků i jejich právní základ.
16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.252 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3.380 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 2.318,40 Kč. Náklady řízení celkem činí 15.610,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).