Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 273/2024-87
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 54 283,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a předžalobní náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky částka, úroku ve výši 54,38 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaném částkou částka, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částku částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a předžalobní náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba ve zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky , částka, , úroku ve výši 54,38 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaném částkou , částka, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částku , částka, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě téhož dne vyplatila žalované na účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni úvěrové prostředky vrátit společně s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 54,38 % ročně v 48 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 16. dni v měsíci počínaje měsícem srpen 2023. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze 5 splátek dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka). Následně již neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne 16 1. 2024 došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu datum (bod 6.3. smlouvy). Podle bodu 6.4.smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši částka (smluvní pokuta ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši částka (částka částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů). Žalovaná novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradila, a byla proto povinna dle bodu 6.5 smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu v částce částka vyčíslené za období od datum do dne vyhotovení žaloby. Po zesplatnění úvěru žalovaná již neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné nové jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši částka, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úrok ve výši 54,38 % ročně z částky částka ode dne datum do datum v částce částka a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
právnická osoba prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně sdělila, že žalovanou prověřila na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Bylo tak zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), žalovaná byla lustrována v insolvenčním rejstříku, kde nebyla evidována, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. K výzvě soudu žalobkyně doplnila výpisy z bankovního účtu žalované za měsíce březen 2023. duben 2023, květen 2023 a červen 2023, z nichž mají být patrné příjmy a výdaje žalované, kdy žalované zbývaly dostatečné volné zdroje.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
5. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru žalobkyně doložila, že od datum má povolenu činnost poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum a oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve 48 měsíčních splátkách po částka splatných každého 16. dne v měsíci počínaje dnem datum. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku při zápůjční úrokové sazbě ve výši 54,39 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že úvěr má být vyplacen na účet č. č. účtu.
7. Z Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalobkyně žalované potvrdila uzavření smlouvy o úvěru, připojila splátkový kalendář.
8. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy seznámena s jejími právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy.
9. Z bankovního výpisu žalované za období datum - datum bylo zjištěno, že žalované byly připsány příjmy v celkové částce částka, odepsány výdaje v částce částka. Zůstatek na účtu tak činil částka. Nicméně příjmy žalované byly z podstatné části tvořeny úvěrovými prostředky – půjčky od společnosti právnická osoba. v částce částka připsané dne datum, v částce částka připsané dne datum a v částce částka připsané dne datum. Platba označená „nájem“ činila částka. Dále žalovaná splácela mimo jiné auto částkou částka (trvalý příkaz ke dni datum), tzv. Minutové půjčky částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, částkou částka a částkou částka dne datum. Platba za pojištění ke kartě činila částka.
10. Z bankovního výpisu žalované za období datum - datum bylo zjištěno, že žalované byly připsány příjmy v celkové částce částka, odepsány výdaje v částce částka, tj. výdaje přesahovaly příjmy. Zůstatek na účtu činil částka. Příjmy žalované byly opět z části tvořeny úvěrovými prostředky – půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum, půjčka od společnosti COOLCREDIT, s.r.o. v částce částka dne připsané dne datum. Platba označená „nájem“ činila částka. Dále žalovaná splácela mimo jiné auto částkou částka (trvalý příkaz ke dni datum), tzv. Minutové půjčky částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, úvěry částkou částka ze dne datum. Platba za pojištění ke kartě činila částka.
11. Z bankovního výpisu žalované za období datum - datum bylo zjištěno, že žalované byly připsány příjmy v celkové částce částka, odepsány výdaje v částce částka, tj. výdaje přesahovaly příjmy. Zůstatek na účtu byl nulový. Příjmy žalované byly opět z části tvořeny úvěrovými prostředky – PůjčkaPlus od společnosti právnická osoba. v částce částka připsané dne datum. Platba označená „nájem“ činila částka. Dále žalovaná splácela mimo jiné auto částkou částka (trvalý příkaz ke dni datum), úvěry částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, tzv. Minutové půjčky částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, půjčku od společnosti COOLCREDIT, s.r.o. částkou částka dne datum. Platba za pojištění ke kartě činila částka.
12. Z bankovního výpisu žalované za období datum - datum bylo zjištěno, že žalované byly připsány příjmy v celkové částce částka, odepsány výdaje v částce částka. Zůstatek na účtu byl částka. Příjmy žalované byly opět z části tvořeny úvěrovými prostředky – půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum, půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum, dodatečná půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum, půjčka od společnosti právnická osoba. v částce částka připsané dne datum, dodatečná půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum, dodatečná půjčka od společnosti právnická osoba v částce částka připsané dne datum. Platba označená „nájem“ činila částka. Dále žalovaná splácela mimo jiné auto částkou částka (trvalý příkaz ke dni datum), tzv. Minutové půjčky částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum, částkou částka ze dne datum a částkou částka ze dne datum. Platba za pojištění ke kartě činila částka.
13. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou prověřila s výsledkem, že žalovaná již u 5 finančních institucí žádala o úvěr a tehdy jí zbývalo splatit celkem částka.
14. Z výpisu záznamů z registru SOLUS soud zjistil, že žalobkyně žalovanou prověřila v registru SOLUS se závěrem, že žalovaná neměla k datu datum žádný negativní záznam.
15. Z fotografií občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu.
16. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na účet žalované č. č. účtu pod VS var. symbol (číslo smlouvy) částku částka.
17. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek č. hodnota a 4, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.
18. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek č. hodnota a 7, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.
19. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek č. hodnota až 8, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení, současně upozornila na možné zesplatnění úvěru dle podmínek smlouvy.
20. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou písemně informovala o automatickém zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky částka, která byla ve výši částka dlužnou původní jistinou, ve výši částka úrokem přirostlým ke dni zesplatnění úvěru, ve výši částka smluvní pokutou a ve výši částka náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
21. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy č. hodnota uhradila v období od datum do datum celkovou částku částka.
22. Předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne žalobkyně doložila, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. hodnota.
23. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované na základě jimi dne datum uzavřené smlouvy částku částka. Žalovaná žalobkyni vrátila pouze částku částka. Žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně, když prověřila příjmy a výdaje žalované z předložených výpisů z bankovního účtu, ovšem tyto informace řádně nezhodnotila, nezkoumala vysoké výdaje žalované, které v zásadě odpovídaly jejím příjmům tvořeným z velké části úvěry a půjčkami. Žalobkyně tak sice zjistila, jaké výdaje má žalovaná například na bydlení (položka „nájem“ ve výpisu), splátky a jiné, nijak toto však nehodnotila, žalované další úvěr poskytla, aniž by přihlédla ke skutečnosti, že žalovaná již několik úvěrů splácí a její výdaje jsou kryty dalšími navazujícími půjčkami či úvěry.
24. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ “), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 an. o. z.
25. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
26. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Podle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.
29. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
32. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
33. Podle rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C-679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
34. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
35. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
36. Účelem povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele je, aby poskytovatelé úvěru jednali zodpovědně a aby nebyly úvěry poskytovány spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, přičemž takoví spotřebitelé se následně mohou dostat do tzv. dluhové spirály.
37. Lze proto uzavřít, že žalobkyně neprokázala řádné posouzení situace žalované, resp. její úvěruschopnost, když vycházela zejména z jí předložených výpisů z bankovního účtu a registrů, spokojila se s prohlášením žalované v odst. 10. úvěrové smlouvy. Od žalované si žalobkyně nechala doložit pouze výpisy z účtu. Žalobkyně sice uvedla, že provedla kontrolu zaměstnavatele žalované, toto však nedoložila, stejně jako tvrzení, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku. V tomto směru nelze za dostatečná přijmout obecná ustanovení smlouvy a podpis smlouvy ze strany žalované jakožto obeznámené s pravidly pro udělování úvěrů. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění této povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, a nikoliv pouze k námitce žalované. Smlouva o úvěru uzavřená žalobkyní a žalovanou je tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele podle § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním.
38. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by situaci žalované před uzavřením smlouvy dostatečně vyhodnotila, tj. že řádně posoudila možnosti žalované pohledávku splácet. K tvrzeným údajům žalobkyně nepředložila důkazy prokazující jejich pravdivost, například výpis z insolvenčního rejstříku či pracovní smlouvu s uvedením zaměstnavatele žalované. Zda žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, či v rejstříku exekucí, žalobkyně nedoložila, ač toto bylo tvrzeno.
39. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
40. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně v pozici poskytovatele úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, tj. částku, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla poskytnuta částka částka a žalovaná zaplatila částka. adresa 710 Kč tedy představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, žalobkyně tak po právu nárokuje svou pohledávku co do uvedené výše. Výrokem I. rozsudku soud proto vyhověl žalobě co do částky částka, přičemž rovněž uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce částka s odkazem na § 122 odst. 1 ZoSÚ (žalobkyně účtovala částka za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tj. u splátek č. hodnota, 4, 6, 7: jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání částka, jednotkové provozní náklady interního Call centra částka, jednotkové náklady - Provize externí vymáhací společnosti částka, jednotkové náklady - Provize inkasní sítě částka, ostatní provozní náklady Collection Department částka).
41. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnout, tj. co do částky částka, úroku ve výši 54,38 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaném částkou částka, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Soud zamítl požadované příslušenství pohledávky, úroky z prodlení, z níže uvedených důvodů. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalované a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku). Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalované, její možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky a dalším okolnostem případu (zejména podmínky smlouvy, opakované zadlužování žalované).
42. Pro úplnost soud konstatuje, že i samotné smluvní ujednání o úroku ve výši 54,38 % p. a. lze považovat za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Taková výše úroku totiž podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami. Dle statistiky ČNB byla nejvyšší roční úroková sazba v roce 2023 ve výši 18 %. Ve smlouvě, která je předmětem tohoto řízení, tak činila více jak trojnásobek.
43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 12,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
44. Rovněž lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla soudem prodloužena na délku 30 dnů s ohledem na absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, a na skutečnost, že poskytnutím delší lhůty k plnění bude umožněno žalované dle názoru soudu dobrovolné plnění a žalobkyni nehrozí delší lhůtou k plnění vážná majetková újma.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.