Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 83/2024-67
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně, narozenou Datum narození zmočněnkyně
bytem Adresa zmočněnkyně
o zaplacení 60 127,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 496 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 447,21 Kč za období prodlení žalovaného od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 496 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 46 631,75 Kč, smluvního úroku ve výši 8 633,61 Kč za období od 21. 3. 2024 do 24. 6. 2024, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 57 067,75 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 534,12 Kč za období prodlení od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 631,75 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 496 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 447,21 Kč za období prodlení žalovaného od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 496 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 46 631,75 Kč, smluvního úroku ve výši 8 633,61 Kč za období od 21. 3. 2024 do 24. 6. 2024, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 57 067,75 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 534,12 Kč za období prodlení od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 631,75 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka (jistina úvěru částka, poplatky za pojištění částka, náklady na vymáhání částka, smluvní pokuta částka), se smluvním úrokem částka za období od datum do datum, se smluvním úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení částka za období prodlení od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše z titulu úvěrové smlouvy č. hodnota, kterou se žalovaným uzavřela dne datum. Poskytnutý úvěr ve výši částka se žalovaný zavázal splatit, včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 26,89 % ročně, 36 měsíčními splátkami po částka, první splátka měla být uhrazena datum. Žalovaný úvěr vyčerpal datum, celkem splatil částka. Žalobkyně rovněž uvedla, že před poskytnutím úvěru náležitě odborně posoudila úvěruschopnost žalovaného – žalobkyně toto posouzení provedla prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žalovaného posoudili jeho příjmovou a výdajovou stránku, zohlednili údaje týkající se žalovaného (věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení), nahlédli rovněž do externích úvěrových registrů (SOLUS, NRKI), přičemž na základě tohoto posouzení žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Konkrétně žalobkyně vycházela z toho, že ověřený příjem žalovaného činí částka, příjem ostatních členů jeho domácnosti je částka, výdaje žalovaného žalobkyně stanovila v částce životního minima částka, dále zohlednila normativní náklady na bydlení částkou částka a splátky další úvěrů a půjček – u jiných společností částka, u žalobkyně částka, splátka nově poskytnutého úvěru částka (žalovanému po poskytnutí úvěru mělo dle žalobkyně zbývat částka, volné prostředky domácnosti žalovaného měly činit částka). O řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak měla svědčit dle žalobkyně rovněž skutečnost, že žalovaný splácel úvěr v období od května Anonymizováno do října Anonymizováno. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou, ani poté ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě uvedl, že není jasné, v jakém znění se smlouvou vyslovil souhlas, kdy ze strany žalobkyně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Dále uvedl, že sjednané úroky, poplatky a sankce považuje za nemravné, a že žalobkyně před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalovaný proto navrhnul, aby mu byla uložena povinnost zaplatit zbývající jistinu úvěru, tj. rozdíl mezi částkou částka a zaplacenými částka, a to v měsíčních splátkách po částka, ve zbývající části pak navrhnul žalobu zamítnout.
3. Ze smlouvy o Anonymizováno úvěru a smlouvy o Anonymizováno úvěru č. hodnota ze dne datum, včetně úvěrových podmínek žalobkyně Anonymizováno platných od datum, soud zjistil, že na základě smlouvy měl být žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut bezúčelový úvěr částka, úroková sazba činila dle smlouvy 26,89 % ročně; celkem se žalovaný zavázal splatit žalobkyni částka. První splátka měla být splatná v měsíci po poskytnutí úvěru, vždy k 15. dni v měsíci, splátky měly být hrazeny bankovním převodem na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem platby: Anonymizováno (tj. číslo smlouvy), měsíční splátka měla činit částka. K tomu se žalovaný zavázal hradit pojištění Anonymizováno K měsíčně. Ve smlouvě nebyla sjednána služba změny výše splátek ani služba odložení splátky, úvěr měl žalovaný čerpat bezhotovostně na účet č. č. účtu. Při prodlení s úhradou splátky měla žalovaný zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady částka měsíčně (za každý měsíc vymáhání), smluvní pokuta částka za prodlení se splátkou. Zároveň měl být žalovanému poskytnut Anonymizováno úvěr částka se splátkou 2,56 % z úvěrového rámce, tj. částka měsíčně. Smlouvu měl žalovaný podepsat číselným kódem Anonymizováno. K osobě žalovaného pak bylo ve smlouvě uvedeno, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlí o rodičů, má základní vzdělání. Žalovaný měl pracovat u společnosti právnická osoba. od února 2021, jeho příjem měl činit částka čistého měsíčně, příjem ostatních členů jeho domácnosti pak měl být částka. Jako adresa žalovaného (trvalé bydliště i kontaktní adresa) byla ve smlouvě uvedena adresa adresa. Totožnost žalovaného měla být ověřena občanským průkazem č. hodnota.
4. Z dokumentu označeného jako informace o činnosti žalovaného, jakožto klienta žalobkyně, v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru ze dne datum, soud zjistil, že podle tohoto dokumentu, vyhotoveného žalobkyní, byly úkony žalovaného činěny v souvislosti se smlouvou č. hodnota, smlouva měla být schválena datum. V dokumentu byly uvedeny kódy zaslané žalovanému pro jednotlivé úkony: pro registraci (zaslány datum na telefonní číslo tel. číslo), IP adresa: Anonymizováno, pro podpis smlouvy kód Anonymizováno, zaslán na uvedený telefon dne datum v 16:17 hodin, kód vložen z IP adresy: Anonymizováno
5. Z potvrzení o provedení ověření bonity žalovaného žalobkyní z datum bylo soudem zjištěno, že úvěr měl být žalovanému poskytnut ve výši částka, žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné děti, je zaměstnán s příjmem částka, příjmy ostatních členů jeho domácnosti jsou částka, výdaje domácnosti žalovaného činí částka měsíčně (dle žádosti). K osobě žalovaného mělo být ze strany žalobkyně provedeno šetření mimo jiné v registrech SOLUS, NRKI, vše uvedeno jako „OK“.
6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu soud zjistil, že dne datum byla zaúčtována odchozí platba částka s popisem platby: „Prosím prodloužit o 14 dnů“. Pokud jde o mzdu žalovaného, pak na jeho účet byly připsány následující platby: dne datum platba částka, dne datum platba částka a datum platba ve výši částka. Dále bylo zjištěno, že z účtu žalovaného byly odepisovány opakovaně platby ve výši částka, a to datum a datum (posílány na stejný účet, pod stejným variabilním symbolem platby). Dle výpisu pak žalovaný čerpal další úvěry nebo půjčky, a to následovně: dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka.
7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že úvěr částka žalovaný čerpal dne datum, celkem na úvěr zaplatit částka.
8. Z výzvy žalobkyně k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne datum, včetně poštovního podacího archu ze dne datum, soud zjistil, že celková dlužná částka měla činit částka, žalovaný byl vyzván k její úhradě nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy (tj. od datum). Výzva byla žalovanému odeslána datum na adresu dle smlouvy, tj. adresa, dle informací o sledování zásilky byla písemnost žalovanému doručena dne datum.
9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, která mu byla dle poštovního podacího archu odeslána dne datum na adresu dle smlouvy. Dle upomínky měl dluh činit částka, žalovaný jej měl zaplatit do datum. Podle informací o sledování zásilky byla písemnost žalovanému doručena datum.
10. Z úvěrové zprávy týkající se žalovaného a jím využívaných úvěrových produktů soud zjistil, že žalovaný měl žádat o další dva splátkové úvěry, jeden splátkový úvěr měl být ukončen; dále měl využívat kreditní kartu. Konkrétně se mělo jednat o ukončený splátkový úvěr částka – o jeho poskytnutí žalovaný žádal datum, úvěr byl ukončen datum, přičemž s jeho splácením byl žalovaný v prodlení (úvěr měl splatit ve dvou splátkách po částka, v prodlení byl se dvěma splátkami, tj. s celým úvěrem, a to po dobu 3 měsíců). Žalovaný pak žádal o poskytnutí úvěru ve výši částka dne datum (úvěr žádal poskytnout se splatností 12 měsíců), a dále o poskytnutí úvěru ve výši částka dne datum (žádal o úvěr na 48 měsíců), jednalo se o žádosti o úvěr u různých subjektů. Žalovaný využíval kreditní kartu s úvěrovým rámcem částka, z něhož měl vyčerpáno a určeno ke splacení částka (od datum ji využíval, neměl být v prodlení nebo po splatnosti; v prosinci 2021 měl zaplatit částka, v lednu 2022 pak částka a v únoru 2022 pak částka).
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní úvěrovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla bezúčelový úvěr ve výši částka. Žalovaný úvěr vyčerpal dne datum, a to převodem na svůj bankovní účet, a zavázal se ho splácet měsíčními splátkami po částka, první splátka měla být zaplacena datum, každá další pak vždy k 15. dni v měsíci (žalovaný měl celkem zaplatit částka). Úroková sazba dle smlouvy o úvěru činila 26,89 % ročně. Žalovaný zaplatil celkem částka, z důvodu jeho prodlení s úhradou sjednaných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho nezaplatil. V souvislosti s posuzováním úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné děti, je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti Anonymizováno právnická osoba. s příjmem částka. Dle výpisu z bankovního účtu však byla mzda žalovaného nižší než uvedených částka měsíčně - v únoru 2022 byla žalovanému vyplacena mzda částka, v březnu 2022 ve výši částka a v dubnu 2022 pak ve výši částka. Dále žalovaný uvedl, že příjmy ostatních členů jeho domácnosti jsou částka, výdaje jeho domácnosti částka měsíčně. K osobě žalovaného žalobkyně provedla lustraci v registrech SOLUS, NRKI, bez negativního záznamu. Žalovaný dne datum žádal o prodloužení splatnosti úvěru nebo půjčky, za tím účelem uhradil částku částka. Z účtu žalovaného byly odepisovány opakovaně platby ve výši částka, a to datum a datum (posílány na stejný účet, pod stejným variabilním symbolem platby), žalovaný čerpal další úvěry nebo půjčky, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Před poskytnutím předmětného úvěru žalovaný žádal u dalších dvou subjektů o poskytnutí úvěru, a to jednak o úvěr částka dne datum (úvěr žádal poskytnout se splatností 12 měsíců), a dále o úvěr částka dne datum (žádal o úvěr na 48 měsíců). Žalovaný využíval kreditní kartu, přičemž měl vyčerpán celý limit na kartě ve výši částka (v únoru 2022 měl splatit částka). Před poskytnutím předmětného úvěru od žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení se splácením jiného úvěru, a to úvěru ve výši částka (o jeho poskytnutí žalovaný požádal datum, úvěr byl ukončen datum; úvěr měl žalovaný splatit ve dvou splátkách po částka, v prodlení byl s oběma splátkami po dobu tří měsíců).
12. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to s náležitou péčí a odborně, neboť ze strany žalobkyně nebylo prokázáno (a ani náležitě tvrzeno), že by žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, zejména příjmy ze zaměstnání a výdaje na bydlení a energie, splátky dalších úvěrů či půjček, osobní, rodinné a majetkové poměry žalovaného a jeho pracovní poměr.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
20. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadovaný úvěr částka nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen jej splácet. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez jakýchkoli podkladů dokládajících jeho příjmy a další uváděné příjmy jeho domácnosti (žalobkyně nepožadovala ani informace o tom, kdo z domácnosti žalovaného má uváděný příjem částka a o jaký příjem se jedná) a bez jakéhokoli doložení či alespoň ověření výdajů žalovaného, kdy tvrzené výdaje domácnosti žalovaného ve výši částka měsíčně byly zcela evidentně nepřiměřeně nízké (bez dalšího nelze předpokládat, že by v roce 2022 mohly být výdaje domácnosti, zahrnující mimo jiné náklady na bydlení, energie, stravu, ošacení, léky, dopravu do zaměstnání, pouze částka měsíčně). Navíc se žalobkyně ani nezajímala o to, kdo domácnost žalovaného tvoří, zda tyto další osoby mají příjem či nikoli. Za zásadní pak soud považuje rovněž zjištění, že žalovaný před poskytnutím předmětného úvěru žádal další subjekty o úvěry částka a částka, využíval kreditní kartu s vyčerpaným limitem částka a v minulosti se dostal do prodlení se splácením úvěru ve výši částka. I tyto skutečnosti měly být při odborném posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepochybně zohledněny. Žalobkyně měla rovněž požadovat doložení pracovního poměru a jeho sjednání na dobu neurčitou, měla vycházet z výpisů z bankovního účtu žalovaného, z nichž mohla získat určitý ucelenější přehled o jeho poměrech, a to zejména při zjištění, že z účtu žalovaného byly opakovaně hrazeny platby částka měsíčně, a že žalovaný čerpal bezprostředně před poskytnutím předmětného úvěru další úvěry nebo půjčky, konkrétně dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalobkyně tak dle názoru soudu schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr posuzovala zcela nedostatečně a pouze formalisticky, resp. v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by toto posouzení provedla náležitě odborně, a že by odpovídajícím způsobem zohlednila zjištěné negativní skutečnosti týkající se majetkové situace žalovaného, zejména pak další čerpané úvěry a půjčky, a kreditní kartu s vyčerpaným limitem a výdaje žalovaného, přičemž žalobkyně se k jednání soudu dne datum nedostavila, z tohoto jednání se omluvila, a soud tak neměl možnost žalobkyni poučit dle § 118b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) o tom, že neunáší břemene tvrzení a břemeno důkazní, a jaké skutečnosti je třeba doplnit a prokázat.
21. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka bez toho, aby náležitě odborně posoudila jeho úvěruschopnost, pak je třeba uzavřenou úvěrovou smlouvu č. hodnota ze dne datum hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (žalovaný celkem vyčerpal částka a splatil částka; veškeré platby žalovaného je přitom třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní skutečně poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“), a to spolu s úrokem z prodlení od datum, kdy nejpozději k tomuto datu byl žalovaný v prodlení (žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatňujícím dopisem odeslaným mu ve čtvrtek datum, který se ve smyslu § 573 o. z. má za doručený v úterý datum, tj. třetím pracovním dnem po odeslání; dle výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit do datum, a pokud tak neučinil, je od následujícího dne, tj. od datum v prodlení) do zaplacení. S ohledem na formulaci žalobního petitu byl zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za období od datum do datum soudem vypočten, a to na částku částka, a dále byl žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně přiznán z částky částka od datum do zaplacení.
22. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, smluvního úroku ve výši částka za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši částka za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Požadované smluvní úroky nebylo možné žalobkyni z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru přiznat, přičemž žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nižší částky, než jak žalobkyně uváděla a požadovala.
23. Žalobkyně navrhla doplnit dokazování záznamem telefonního hovoru, dotazem na poskytovatele služeb elektronické komunikace ke zjištění, komu ke dni datum patřilo telefonní číslo tel. číslo(dotaz na O2, T-Mobile a Vodafone), informacemi o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty, informacemi o pojištění schopnosti splácet k úvěru společnosti právnická osoba. a rámcovou pojistnou smlouvou Anonymizováno S ohledem na prokázaný skutkový stav a právní posouzení věci považoval soud doplnění dokazování těmito listinami za nadbytečné. První část důkazních návrhů směřovala k prokázání uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, přičemž toto bylo prokázáno již provedenými důkazy, a proto bylo nadbytečné doplňovat dokazování záznamem telefonního hovoru a dotazem na poskytovatele služeb elektronické komunikace ke zjištění, komu ke dni datum patřilo telefonní číslo tel. číslo. Další důkazní návrhy se pak vztahovaly k samotné smlouvě o úvěru a k povinnostem žalovaného souvisejícím s uzavřením pojištění, přičemž toto dokazování bylo rovněž nadbytečné, a to z důvodu prokázané absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru (v případě absolutní neplatnosti hlavního závazkového vztahu mezi účastníky bylo nadbytečné zabývat se vztahem souvisejícím, kterým bylo právě žalobkyní tvrzené sjednané pojištění úvěru a s tím související platby pojistného, jejichž úhrady se žalobkyně rovněž domáhala).
24. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný měl ve věci částečný úspěch, a proto mu vzniklo vůči žalobkyni právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval a tohoto práva se výslovně vzdal. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (věta za středníkem), a to v délce tří měsíců. Soud takto rozhodl s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a žádosti žalovaného o úhradu dlužné částky ve splátkách, resp. v delší lhůtě. Takto stanovenou lhůtu k plnění považuje soud za spravedlivou, a to s ohledem na prokázaný skutkový stav.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Právo podat odvolání však již nepřísluší žalovanému, neboť se tohoto práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.