Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 287/2024-27

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 30 451,87 Kč s příslušenstvím – úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.833,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 3.373,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.462,13 Kč, úroku ve výši 4.323,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částky 12.245,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.915,23 Kč, úroku ve výši 3.668,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 22,08 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14.833,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení částky 3.373,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 3.462,13 Kč, úroku ve výši 4.323,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částky 12.245,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 1.915,23 Kč, úroku ve výši 3.668,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 22,08 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30.451,87 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 26. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 10.201 Kč, s částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a s částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.632 Kč prostřednictvím 52 týdenních splátek po 699 Kč se splatností poslední splátky dne 25. 6. 2022. Žalovaný splátkám nedostál, poslední splátku uhradil dne 16. 5. 2022, celkem žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradil pouze částku 5.166,85 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 18.206,45 Kč, úroků z prodlení ve výši 3.462,13 Kč, úroků ve výši 4.323,64 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 18,36 % ročně z částky 18.206,45 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 12. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 18.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 14.506 Kč, s částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a s částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.972 Kč prostřednictvím 78 týdenních splátek po 530 Kč se splatností poslední splátky dne 3. 6. 2022. Žalovaný splátkám nedostál, poslední splátku uhradil dne 16. 5. 2022, celkem žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradil pouze částku 19.873,15 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 12.245,42 Kč, úroků z prodlení ve výši 1.915,23 Kč, úroků ve výši 3.668,62 Kč, úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 22,08 % ročně z částky 12.245,42 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

4. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 15. 11. 2024 stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně při jejím posuzování vycházela z karty zákazníka ze dne 23. 6. 2021 a ze dne 4. 12. 2020. Současně byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných rejstřících.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. V souladu s soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 25. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě, které byl žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 10.201 Kč, s částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.632 Kč, celkem tedy s částkou 16.333 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k celkové úhradě částky 36.333 Kč prostřednictvím 52týdenních splátek po 699 Kč. Žalovaný převzetí částky 20.000 Kč stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 23. 6. 2021 uvedl, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši 75.000 Kč. Současně uvedl své odhadované měsíční výdaje ve výši 19.582 Kč zahrnující splátku ve výši 4.418 Kč. Žalovaný k ověření své úvěruschopnosti předložil pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky za měsíc duben a květen 2021 a výpis z bankovního účtu za září a říjen 2020. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, uhradil pouze částku 5.166,85 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023 zaslaným mu dne 27. 10. 2023 doporučeně na adresu adresa. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 69.982 Kč vyzván i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu adresa.

9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě, které byl žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 18.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 14.506 Kč, s částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.972 Kč, celkem tedy s částkou 20.978 Kč a s pojistným ve výši 2.340 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k celkové úhradě částky 41.318 Kč prostřednictvím 78týdenních splátek po 530 Kč. Žalovaný převzetí částky 18.000 Kč stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 4. 12. 2020 uvedl, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje jako živnostník s čistým měsíčním příjmem ve výši 36.699 Kč. Současně uvedl své odhadované měsíční výdaje ve výši 17.200 Kč zahrnující splátku ve výši 3.000 Kč a ve výši 2.086 Kč. Žalovaný k ověření své úvěruschopnosti předložil živnostenský list, faktury za září až listopad 2020 včetně a výpis z bankovního účtu za září a říjen 2020. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, uhradil pouze částku 19.873,15 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023 zaslaným mu dne 27. 10. 2023 doporučeně na adresu adresa. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 69.982 Kč vyzván i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu adresa.

10. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. , (dále jen jako „“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí

11. Dle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Dle z. č. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

17. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

18. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 14.833,15 Kč, a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu a násl. , na základě, které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč a ve výši 18.000 Kč.

20. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z jeho označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z jejího obsahu. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá z. č. , o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ) a dospěl k závěru, že nikoliv.

21. Výdaje žalovaného uvedené v obou zákaznických kartách nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného zápůjčku splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalovaného; nenechala si stran nákladů od žalovaného ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalovaného zevrubně zabývala. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do zákaznických karet sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovanou zápůjčku řádně a bez problémů splácet. Lze tedy uzavřít, že pokud se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativní lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku a s objektivně ne zcela doloženým prohlášením žalovaného o jeho výdajích a i příjmech, které žalovaný jen z části doložil, tak při posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí.

22. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet jej s odbornou péčí, jsou smlouvy s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvu, které svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

23. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.

24. Žalovaný ale na základě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 6. 2021 čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně téhož dne částku 20.000 Kč a měl tuto částku také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žalobkyně v žalobě uvedla a současně i soudu prokázala, že žalovaný uhradil pouze částku 5.166,85 Kč. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě jistiny ve výši 14.833,15 Kč (20.000 Kč – 5.166,85 Kč), kdy žalovaným celou zaplacenou částku započetl na umoření jistiny úvěru.

25. Žalovaný dále na základě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 12. 2020 čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně téhož dne částku 18.000 Kč a měl tuto částku také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Žalobkyně v žalobě uvedla a současně i soudu prokázala, že žalovaný z titulu této smlouvy žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradil částku 19.873,15 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný žalobkyni již vše, co jí měl z titulu bezdůvodného obohacení vrátit, již vrátil. Soud proto žalobu ve vztahu k tomuto celému nároku jako nedůvodnou zamítl.

26. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru však představuje lex specialis k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upraveném v obecném , které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Smyslem z. o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle tohoto zákona výrazem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu citovaného nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ). Mezi účastníky nebyla sjednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je nekontaktní; na výzvy soudu ani žalobkyně nereaguje a soudu tak nejsou známy jeho majetkové a výdělkové poměry, na jejíchž základě by pak bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku zavázal žalovaného pouze k úhradě dosud nevrácené částky z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 14.833,15 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II rozsudku).

27. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 30.451,87 Kč s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku I rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku II rozsudku. Žalobkyně tak byla procesně neúspěšná co do zaplacení částek uvedených ve výroku II rozsudku a dále co do jejich příslušenství tam uvedeného. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizoval žalobkyní požadované příslušenství, ve vztahu, ke kterému byla žalovaná procesně neúspěšná, částkou 13.715,01 Kč. Při pouhém porovnání částek, ve vztahu, ke kterým byla žalobkyně v řízení procesně úspěšná (14.833,15 Kč) a částek ve vztahu, ke kterým byla v řízení procesně neúspěšná (44.703,35 Kč), je zřejmé, že v řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému ale dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.