Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 264/2024-48

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Janem Veselým ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 16 827 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, částky částka, částky částka a částky částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , částky , částka, , částky , částka, a částky , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši částka. Částka ve výši částka byla žalované poskytnuta bezhotovostně převodem na její bankovní účet dne datum. Zbylá částka ve výši částka byla poskytnuta zprostředkovateli jako jeho provize, a to taktéž bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. Celková částka, kterou měla žalovaná vrátit, činila dle smlouvy částka a tuto měla žalovaná uhradit žalobkyni v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, přičemž splatnost první splátky byla dohodnuta ke dni datum. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit smluvní úrok ve výši 21,24 % ročně. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, a z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a daný úvěr zesplatnila. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalované odesláno ke dni datum. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, žalovaná však dosud neuhradila ničeho. Žalobkyně dále požaduje uhradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky, v celkové výši částka, kdy tato částka odpovídá vynaloženým nákladům za odeslání písemných upomínek žalované (3 x částka). Žalovaná částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši částka a zesplatněné jistiny ve výši částka. Žalobkyně má dále nárok na smluvní pokutu v celkové výši částka (4 x částka) za 4 opožděné splátky, kdy tento nárok plyne taktéž ze smlouvy o úvěru. Dále vznikl žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka ode dne zesplatnění, tj. od datum do datum, tj. částku v celkové výši částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopna řádně splácet.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle , (dále jen „ ”), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná a žalobkyně, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,24 % ročně a zaplatit žalobkyni celkem částku částka jako celkovou cenu úvěru v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši částka, počínaje dnem datum. RPSN činila 33,4 %. Datum poslední splátky bylo stanoveno na den datum. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že část úvěru ve výši částka činí provize zprostředkovatele a zbývající peněžní prostředky v částce částka budou převedeny na účet žalované č. č. účtu. Pro případ prodlení se zaplacením jednotlivé měsíční splátky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení v případě, kdy se úvěr stane splatným v důsledku prodlení. Dále bylo ujednáno, že úvěr či jeho zbývající část se stane splatným mimo jiné v případě, že bude žalovaná v prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalované písemné oznámení o zesplatnění úvěru /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 14 spisu, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů na č. l. 12 spisu, úvěrové podmínky na č. l. 20-21 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 23-25 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 27-29 spisu, záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 22 spisu, splátkový kalendář na č. l. 13 spisu/. V době žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost a byla zaměstnancem společnosti právnická osoba. Žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem ve výši částka (v březnu 2022 ve výši částka a v dubnu 2022 ve výši částka). Žalovaná neměla ke dni uzavření smlouvy o úvěru záznam v rejstříku CEE, ISIR, REPI, měla bydlet u rodičů, přispívat jim na bydlení částku částka měsíčně a splácet dříve poskytnuté úvěry ve výši částka. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované přihlížela také k normativní nákladům na bydlení, které měly činit částku částka a k životnímu minimu, které mělo činit částku částka /viz posouzení úvěruschopnosti na č. l. 15 spisu, čestné prohlášení – závazky a výdaje na č. l. 26 spisu, prohlášení rodiče na č. l. 17 spisu, výplatní pásky na č. l. 15 rub – 16 spisu, výpis z CEE a ISIR na č. l. 16 rub spisu, záznam z registru REPI na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně dne datum převedla na běžný účet žalované č. č. účtu částku ve výši částka a na účet zprostředkovatele jméno FO č. č. účtu částku ve výši částka /viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 7-8 spisu/. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě dluhu /viz upomínky na č. l. 30 spisu, čestné prohlášení na č. l. 31 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni částku částka /viz bonita smlouvy na č. l. 11 spisu/. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla rovněž informována o zesplatnění úvěru /viz zesplatnění/předžalobní výzva včetně poštovního podacího lístku na č. l. 9 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, dle které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalobkyně dne datum převedla na běžný účet žalované č. č. účtu částku ve výši částka a na účet zprostředkovatele jméno FO č. č. účtu částku ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 21,24 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách ve výši částka, počínaje dnem datum. RPSN činila 33,4 %. Datum poslední splátky bylo stanoveno na den datum. Pro případ prodlení se zaplacením jednotlivé měsíční splátky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení v případě, kdy se úvěr stane splatným v důsledku prodlení. V době žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost a byla zaměstnancem společnosti právnická osoba. Žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem ve výši částka (v březnu 2022 ve výši částka a v dubnu 2022 ve výši částka). Žalovaná neměla ke dni uzavření smlouvy o úvěru záznam v rejstříku CEE, ISIR, REPI, měla bydlet u rodičů, přispívat jim na bydlení částku částka měsíčně a splácet dříve poskytnuté úvěry ve výši částka. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované přihlížela také k normativní nákladům na bydlení, které měly činit částku částka a k životnímu minimu, které mělo činit částku částka. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni částku částka. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla rovněž informována o zesplatnění úvěru. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně převedla na běžný účet žalované dne datum částku ve výši částka. Soud nepřihlížel k tomu, že žalobkyně zaslala jako provizi za zprostředkování úvěru částku částka jméno FO, když tato částka nepředstavuje bezdůvodné obohacení žalované, maximálně by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení jmenovaného zprostředkovatele. Soud vzal dále za prokázané, že žalobkyně a žalovaná chtěly uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a žalovaná by se zavázala vrátit žalobkyně jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle soudu tato smlouva nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v daném případě zjistila a ověřila pouze příjem žalované, když vyšla především z výplatních pásek za dva měsíce předcházející poskytnutí úvěru. Při posuzování výdajů žalované však žalobkyně nepostupovala správně, když zjistila pouze její výdaje na bydlení, které ověřila z čestného prohlášení rodiče žalované, ale ostatní měsíční výdaje žalované nijak nezjišťovala, natož aby je náležitě ověřila a sama na základě statistických údajů uzavřela, že žalovaná má výdaje v měsíční výši částka (zákonná paušální částka životního minima ve výši částka, normativní náklady na bydlení ve výši částka). Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nijak neověřila dosavadní splátkové zatížení žalované, kdy sama žalovaná v čestném prohlášení uvedla, že má splátky ve výši částka. Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

14. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. . Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

15. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, smluvních pokut a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

16. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalované dne datum jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětné smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Jelikož však žalovaná uhradila žalobkyně na bezdůvodné obohacení částku částka, zbývá jí povinnost vrátit žalobkyni toliko částku částka. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne datum, když do dispozice žalované se dostala dne datum, což si soud ověřil na webových stránkách právnická osoba a.s. www.ceskaposta.cz. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne datum (lhůta posunuta, neboť poslední den lhůty datum připadl na neděli). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. v zákonné výši 12,75 %. Lhůta k plnění byla určena v souladu s (výrok I. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované, které by jinak náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 58,84 %, žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.