Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 71/2024-41

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 48 758,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 530,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 220,74 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 751,25 Kč od 1. 2. 2023 do 16. 6. 2023, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 220,74 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4 405,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 640,68 Kč, úrok 15 % ročně z částky 40 751,25 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, částku 8 007,74 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 007,74 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 991 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 530,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 220,74 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 751,25 Kč od 1. 2. 2023 do 16. 6. 2023, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 220,74 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 4 405,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 640,68 Kč, úrok 15 % ročně z částky 40 751,25 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, částku 8 007,74 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 007,74 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 991 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 40 751,25 Kč částku 40 751,25 Kč zákonný úrok z prodlení z částky 40 751,25 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 4 405,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 640,68 Kč, úrok 15 % ročně z částky 40 751,25 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, částku 8 007,74 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 8 007,74 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Dále uvedla, že dne 20. 6. 2022 předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba (dále jen Anonymizováno) uzavřela s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, když mohla čerpat až do úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaná dále dodala, že dle informací od Anonymizováno celková žalovaným vyčerpaná částka činí 40 751,25 Kč. Na vyčerpanou částku žalovaná nic neuhradila. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované, když Anonymizováno vycházela z ověřených tvrzení žalované a prověřování žalované v interních databázích třetích subjektů a v SOLUS.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byl nečinná. Následně soud nařídil jednání, na kterém provedl níže uvedené důkazy a zjistil z nich následující skutečnosti.

3. Z žádosti/ smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaná má bankovní účet, nemá děti, je majitelem domu/bytu, pracuje v zemědělství, když její příjem činí 22 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 70 000 Kč, výdaje domácnosti jsou ve výši 3 000 Kč, finanční závazky 7 000 Kč. Smlouva byla podepsána písemně v elektronické podobě. Součástí smlouvy byly specifické podmínky č. hodnota, dle kterých si žalovaná pořídila zboží v celkové hodnotě 13 636 Kč. Když o skutečnosti, že žalovaná si zakoupila zboží na splátky byla žalovaná informována dopisem ze dne 8. 7. 2022, ve kterém ji bylo rovněž sděleno, že jí bylo schváleno „Anonymizováno“ s úvěrovým rámcem 40 000 Kč. Součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru Revolvingový úvěr, kde byla uvedena výše 40 000 Kč, výše splátky, úroky náklady spotřebitelského úvěru a další technické údaje k úvěru.

4. Z přehledu plateb k úvěru: Anonymizováno paní jméno FO soud zjistil, že žalovaná čerpala celkovou částku ve výši 39 530,51 Kč, když zbývající čerpané částky představují poplatky.

5. Dopisem ze dne 27. 12. 2022 byla žalovaná informována o odstoupení od úvěrové smlouvy a současně byla vyzvána k zaplacení částky do 31. 1. 2023. Nebylo zjištěno, zda a kdy byl tento dopis žalované odeslán.

6. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2023, která byla odeslána dne 13. 6. 2023.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek – příloha č. hodnota a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 2. 2021, soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena ve smyslu a násl. , , „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni.

8. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla podepsána smlouva o úvěru dle , (dále jen „o. z.“), na základě kterého „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec až do 40 000 Kč, když z přehledu čerpání bylo zjištěno, že žalovaná postupně vybrala z účtu částku 39 530,51 Kč.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

10. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr.

11. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z věty druhé (účinného v době podepsání smlouvy) vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití , (dále jen „o. z.“) jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

12. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, nebo C-76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 5. 3. 2020, dle kterého s ohledem na všechny předchozí úvahy je třeba na předběžné otázky odpovědět tak, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (bod 46 rozsudku). Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství, byla připuštěna i v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. .

13. K otázce posouzení schopnosti žalované úvěr splatit žalobkyně předložila pouze vyplněnou žádost, jiný důkaz předložen ani označen, a to ani přes dodatečné poučení, předložen nebyl. zákaznickou kartu, dle které měla žalovaná předložit pracovní smlouvu a nedatované výplatní. Soud si je vědom toho, že ust. je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví konkrétní způsob posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud však má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak alespoň základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování. Soud tedy na základě žalobkyní předložených podkladů konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila, když neměla doloženu příjmovou ani výdajovou stránku.

14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byla ze strany žalobkyně zaplacena částka 39 530,51Kč a žalovaná žalobkyni nic neuhradila, a proto je žalovaná povinna předmětnou částku žalobkyni zaplatit. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s , a to od 17. 6. 2023, když bylo prokázáno, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, která byla odeslána dne 13. 6. 2023, tedy dle zákonné fikce (srov. o.z.) se má za to, že výzva byla doručena dne 16. 6. 2023 a od 17. 6. 2023 se žalovaná dostala do prodlení.´

15. Ve zbývajících požadavcích soud žalobu zamítnul, když se jednalo o požadavky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 991 Kč, přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62 % a úspěchu žalované v rozsahu 38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 951 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty do 50 000Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.