Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 Co 267/2024-42

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, 468 49 Kořenov

o zaplacení 31 157,40 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. -19 ze dne 15. 5. 2024

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla žaloba zamítnuta v částce částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a ve výroku II o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla žaloba zamítnuta v částce , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, a ve výroku II o nákladech řízení potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Okresní soud v odůvodnění vysvětlil, že žalobkyně opírala svou žalobu o tvrzení, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, podle které poskytla žalovanému částku částka, dodatkem ke smlouvě došlo k navýšení limitu na částku částka, a protože žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 16,9 % ročně a poplatky v měsíčních splátkách po částka vždy k 17. dni v měsíci nedostál pro prodlení s více něž 2 splátkami, nárokuje z důvodu „zesplatnění“ celého úvěru ke dni datum úhradu celé jistiny 29 057, částka, poplatků v celkové výši částka i příslušenství ve formě úroků a úroků z prodlení. Při jednání, konaného bez přítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně, v rámci kterého byly provedeny veškeré důkazy označené žalobkyní, shledal okresní soud revolvingovou smlouvu uzavřenou účastníky s odkazem na § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou, neboť před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Okresní soud však nepřiznal žalobkyni ani právo na vrácení peněžních prostředků poskytnutých žalovanému, protože žalobkyně konkrétně netvrdila celkovou výši poskytnutých peněžních prostředků, v jaké výši úvěr žalovaný splatil, a se kterými splátkami se dostal žalovaný do prodlení. Podle soudu prvního stupně nelze mít za to, že by tato skutková tvrzení byla žalobkyní zprostředkovaně uvedena odkazem na y připojené k žalobnímu návrhu, neboť žalobkyně v textu žaloby výslovně na žádnou na u neodkazuje. Soud prvního stupně zdůraznil, že byl připraven při jednání žalobkyni poučit podle a odst. 3 o doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů o výši poskytnutých a vrácených peněžních prostředků, vzhledem k absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však tak učinit nemohl. Okresní soud proto uzavírá, že za situace, kdy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní o výši dlužné jistiny, nezbývá než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

2. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně a namítá, že okresní soud měl, vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti spotřebitelské smlouvy, žalobkyni přiznat nárok odpovídající rozdílu mezi částkami, které žalovaný čerpal a splatil. Dle žalobkyně se z výpisů z úvěrového účtu předloženého žalobkyní jednoznačně podává výše žalovaným vyčerpaných finančních prostředků částka i veškeré úhrady žalovaného v celkové částce částka s tím, že možnost odkázat na výpis z účtu je v souladu s judikaturou, jak dovodil Nejvyšší soud například v usnesení sp. zn. spisová značka ze dne datum. Žalobkyně dále odvolání doplnila, z důvodu větší přehlednosti, o tabulku obsahující veškeré částky poskytnuté žalovanému za období od datum do datum a tabulku obsahující jednotlivé úhrady žalovaným za období ode dne datum do datum, a na tyto tabulky v odvolání výslovně odkázala. Žalobkyně také poukázala na to, že výpis z účtu je běžně soudní praxí uznáván jako důkaz k prokázání čerpání finančních prostředků. S ohledem na uvedené má žalobkyně za to, že jí náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka představující rozdíl čerpaných finančních prostředků ponížených o úhrady učiněné žalovaným (částka – částka), a proto navrhuje, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek okresního soudu tak, že žalovanému bude uloženo zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím.

3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení se souhlasem účastníků bez nařízení jednání dle 214 odst. 3 zákona č. 99/193 Sb., („ “), a dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k takové vadě, která by byla důvodem pro zrušení rozsudku ve smyslu

4. Pokud jde o skutkové okolnosti byly, tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s zhodnocených důkazů správně a dostatečně. Ve shodě se soudem prvního stupně lze po skutkové stránce shrnout, že žalobkyní vyhotovená „smlouva o revolvingovém úvěru“ ze dne datum obsahovala závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka, dne datum navýšený na částku částka, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru do výše tohoto limitu a závazek žalovaného splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně v měsíčních splátkách po částka z účtu č. 41347950093/0800. Okresní soud po právní stránce správně dovodil, že se jedná o smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. o. z., a že žalobkyni stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným, coby spotřebitelem, povinnost posoudit řádně jeho úvěruschopnost ve smyslu o spotřebitelském úvěru („z. s. ú“). Splnění této povinnosti však žalobkyně neprokázala, a proto lze shledat správný také závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy (u smluv uzavřených před datem datum dovozována judikatorně například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C 67918).

5. Protože v případě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, okresní soud nepochybil, pokud se zaměřil na vypořádání nároku žalobkyně z neplatné smlouvy. Základním předpokladem pro uložení povinnosti žalovanému vrátit žalobkyni jistinu však je, aby žalobkyně tvrdila, kdy a jaké částky žalovanému poskytla a kdy a jaké částky žalovaný vrátil.

6. V daném případě se z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podává, že se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím s tím, že z této částky představuje jistina částka. Návrh dále ohledně žalobkyní vyplacených částek obsahuje pouze tvrzení o poskytnutí finančních prostředků ve výši částka a informaci o navýšení úvěrového rámce na částku částka bez bližší specifikace, zda a v jaké výši možnost čerpat finanční prostředky do tohoto limitu žalovaný využil. Co se týká vrácených částech, žalobkyně se omezila jen na tvrzení, že ke dni datum byl žalovaný v prodlení s více než 2měsíčními splátkami po částka. Za situace, kdy žalobkyně tvrdí poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, nárokuje však jistinu tuto částku převyšující a k dalším poskytnutým, případně vráceným částkám, neuvádí ničeho, je zřejmé, že tvrzení žalobkyně o výši nevrácené jistiny nejsou úplná. Lze tak přisvědčit okresnímu soudu, že pro uložení povinnosti žalovanému dle věta třetí z. s. ú. bylo vylíčení rozhodných skutečností žalobkyní nedostatečné, a jelikož se řádně předvolaná žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili k jednání, u kterého mohli být poučeni dle o potřebě doplnit skutková tvrzení o výši poskytnutých a vrácených finančních prostředků a označit důkazy k prokázání doplněných skutkových tvrzení, prosadí se závěr okresního soudu, že žalobkyně „neunesla břemeno tvrzení“.

7. Pokud žalobkyně s odkazem na ustálenou judikaturu namítala, že vylíčení rozhodujících skutečností nemusí obsahovat samotná žaloba, ale postačuje odkaz na výpis z úvěrového účtu k ní přiložený, přehlíží, že sice vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na u, kterou žalobkyně (co by důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum), avšak v posuzovaném případě na žádnou u v textu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu výslovně neodkázala (na rozdíl i od žalobkyní v odvolání zmiňovaného případu, ve kterém žalobce na platební historii odkázal).

8. Pro rozhodnutí odvolacího soudu pak jsou bez významu žalobkyní v odvolání učiněná doplnění skutkových tvrzení o čerpaných a vrácených částkách, neboť k nim odvolací soud vzhledem k zákazu uvádění nových skutečností a důkazů v odvolacím řízení ( ) nemohl přihlédnout.

9. Zamítl-li tedy okresní soud žalobu, je jeho rozhodnutí v meritorním výroku věcně správné.

10. Odvolací soud proto dle rozsudek okresního soudu potvrdil, a to včetně správného nákladového výroku II opírající se o ustanovení , kterým nebyl přiznán žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému náklady před okresním soudem nevznikly.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s za situace, kdy v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému, který by tak měl proti žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, tyto taktéž nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.