Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 85/2023-96
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Lukášovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce,
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované, zastoupená advokátkou Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky,
o zaplacení 58 799,80 Kč s příslušenstvím a zaplacení 32 909,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 58 799,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.7.2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 32 909,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.8.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení placené státem ve výši 30 492 Kč na účet Okresního soudu v České Lípě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 58 799,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.7.2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 32 909,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.8.2021 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení placené státem ve výši 30 492 Kč na účet Okresního soudu v České Lípě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce žádal žalobou podanou dne 12.3.2023 o přiznání shora uvedených částek, které představují bezdůvodné obohacení žalované. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že s žalovanou žil ve společné domácnosti od roku 2013 do září roku 2020. Účastníci se dohodli, že příjmy z advokátní činnosti žalobce budou zasílány na účet žalované č. č. účtu. V žalobě uvedl, že důvodem této dohody byly nízké příjmy žalované; při jednání soudu pak prohlásil, že jeho příjmy chodily na účet žalované proto, že proti žalobci byla vedena exekuce. Částka 57 799,80 Kč tak byla zaslána na účet žalované insolvenčním správcem povinných manželů jméno FO, což žalobce zjistil 21.6.2022. Částka 32 909,08 Kč byla zaslána na účet žalované insolvenčním správcem povinného pana jméno FO, toto žalobce zjistil 26.7.2022. Při jednání soudu uvedl, že 57 799,80 Kč bylo žalované poukázáno dne 10.3.2017.
Žalovaná tyto částky žalobci nevrátila a získala tak na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Po provedeném dokazování pak poukázal na to, že do uvedených insolvenčních řízení sama žalovaná přihlásila své pohledávky.
2. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby, popřela vedení společné domácnosti účastníků. Není jí známo, proč žalobce uváděl její účet pro zaslání plateb. Popřela, že by na její účet přišly jednorázově částky tvrzené žalobcem. Obě žalobcem uvedená insolvenční řízení skončila v první polovině roku 2022. Vzhledem k tomu, že splátky z insolvenčních řízení jsou zasílány v období pěti let, vznesla námitku promlčení ve vztahu k částkám, které byly na její účet připsány do 12.3.2020. Žalobu považuje za šikanózní, neboť žalobce se proti ní opětovně domáhá nároků, které nejsou ničím podloženy. Po provedeném dokazování uvedla, že žalobce nebyl věřitelem žádného z jím uvedených dlužníků. Vyšlo najevo, že věřitelem těchto dlužníků byla žalovaná, která v insolvenčních řízení uplatnila své nároky. Poukázala také na to, že právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. Sám žalobce uvedl, že porušoval zákon tím, že jeho příjmy přicházely na jiný, než jeho účet.
3. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, která odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
4. V posuzovaném případě soud zjistil z kopií emailové korespondence, že žalobce dne 19.6.2022 požádal JUDr. jméno FO o sdělení o zaslání úhrady pohledávky za manžely jméno FO. 20.6.2022 mu JUDr. jméno FO, insolvenční správce sdělil, že peníze byly posílány dle požadavků žalobce z 10.3.2017 na bankovní účet č. č. účtu.
Z kopie emailu společnosti právnická osoba., ze 4.12.2023 bylo zjištěno, že žalobci bylo sděleno, že na účet č. č. účtu bylo zasláno v období od 26.5.2020 do 22.12.2021 celkem 38 521,97 Kč.
5. Z kopie dopisů žalobce žalované soud zjistil, že dopisem ze dne 23.6.2022 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení 58 799,80 Kč, které byly zaslány insolvenčním správcem manželů jméno FO na účet žalované. Dopisem z 28.6.2022 pak žalobce vyzval žalovanou k zaplacení 38 521,97 Kč, které byly zaslány žalované na její účet insolvenčním správcem dlužníka jméno FO. Dopisem z 26.7.2022 žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 32 909,08 Kč která byla žalované zaslána insolvenčním správcem jméno FO. V těchto dopisech žalobce uvedl, že požadované částky nenáležely žalované, nýbrž pocházely z advokátní činnosti žalobce s tím, že částka 32 909,08 Kč byla na žalovanou „napsaná“.
6. Ze spisu Okresního soudu v adresa sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 1 873 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení z doby soužití účastníků i zde žalobce uvedl, že na účet žalované chodily peníze žalobce od jeho klientů z advokátní praxe.
Ze spisu Okresního soudu v adresa sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobce podal proti žalované žalobu o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení z doby soužití účastníků. Žalobce také v tomto případě uvedl, že na účet žalované chodily peníze žalobce od jeho klientů z advokátní praxe. Tuto žalobu odůvodnil tím, že se jedná o částky, které hradil na vozidlo užívané žalovanou, žalobce zde uvedl, že nemohl v té době získat leasing, proto bylo pořízení vozidla realizováno na jméno žalované. Obě žaloby byly zamítnuty, dosud nepravomocně.
7. Z listin o insolvenčním řízení jméno FO a jméno FO bylo zjištěno, že bylo vedeno u Krajského soudu v adresa – pobočka v Anonymizováno pod sp.zn. spisová značka. Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaná dne 2.1.2017 přihlásila do tohoto insolvenčního řízení svou pohledávku za jméno FO a jméno FO. Z přihlášky této pohledávky bylo zjištěno, že žalovaná tuto pohledávku v celkové výši 177 878,18 Kč nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 27.8.2015. V tomto insolvenčním řízení žalovanou zastupoval žalobce jako její zástupce. Z protokolu o přezkumném jednání a o schůzi věřitelů z 29.3.2017 a z upraveného seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, že pohledávka přihlášená žalovanou nebyla popřena, pohledávka byla zjištěna a zapsána ve výši 177 878,18 Kč do upraveného seznamu přihlášených pohledávek. Žádná pohledávka žalobce za dlužníky v tomto insolvenčním řízení přihlášena nebyla.
8. Z listin o insolvenčním řízení jméno FO bylo zjištěno, že bylo vedeno u Krajského soudu v adresa – pobočka v Anonymizováno pod sp.zn. spisová značka. Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že žalovaná dne 13.5.2016 přihlásila do tohoto insolvenčního řízení svou pohledávku za jméno FO. Z přihlášky této pohledávky bylo zjištěno, že žalovaná tuto pohledávku v celkové výši 73 048 Kč nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 27.11.2015. Z protokolu o přezkumném jednání a o schůzi věřitelů z 22.6.2016 bylo zjištěno, že pohledávka přihlášená žalovanou nebyla popřena, pohledávka byla zjištěna ve výši 73 048 Kč. Žádná pohledávka žalobce za dlužníkem ani v tomto insolvenčním řízení přihlášena nebyla.
9. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že tvrzení žalobce, na základě kterých se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, nejsou pravdivá. Žalobce tvrdil, že obě předmětné částky byly zaslány insolvenčními správci na účet žalované na základě dohody účastníků z doby jejich soužití a užívání společné domácnosti, neboť žalovaná neměla dostatek vlastních příjmů (soud v této souvislosti považuje za správné uvést, že kdyby toto tvrzení žalobce bylo pravdivé, nejednalo by se o bezdůvodného obohacení žalované, ale o rozhodnutí žalobce, jakým způsobem naloží se svými finančními prostředky). Následně pak žalobce při jednání soudu uvedl, že se domluvil s žalovanou, že peníze z jeho advokátní činnosti půjdou na její účet, neboť v té době na něj byla vedena exekuce. Připustil, že tím porušoval právní předpisy týkající se exekučního řízení.
10. Provedeným dokazováním, a to shora citovanými listinami z insolvenčního řízení však vyšlo najevo, že žalobce nebyl věřitelem ani jednoho z úpadců. Byla to žalovaná, která do obou insolvenčních řízení přihlásila své pohledávky za úpadci. Jednalo se o pohledávky, které jí postoupil právě žalobce. Pokud tedy žalované byly zasílány v průběhu obou insolvenčních řízení částky na její účet, šlo o úhradu jejích pohledávek, nikoliv o platby, které by náležely žalobci.
Pokud žalobce postoupením svých pohledávek obcházel právní předpisy ve snaze mařit realizaci exekuce, jedná se dle názoru soudu o zjevné zneužití práva. Je s podivem, že takto postupoval žalobce, který byl a je advokátem, a že se nyní snaží takto „vyvedené“ částky z exekuce získat zpět na základě ničím nepodložených tvrzení.
11. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal svá tvrzení, že žalovaná se přijetím plnění od insolvenčních správců v průběhu dvou insolvenčních řízení na jeho úkor bezdůvodně obohatila, byla žaloba zcela zamítnuta.
S ohledem na tento závěr se soud nezabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná. Ze stejných důvodů soud nerealizoval dotaz na ČSOB za účelem zjištění plateb došlých na účet žalované.
12. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, měla by tedy podle § 142 podst.1 právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla zastoupena soudem ustanovenou advokátkou, nevznikly jí žádné náklady řízení. Soud o nich tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
13. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V této věci vzniknou státu náklady řízení ve výši 30 492 Kč za odměnu zástupkyně z řad advokátů, která byla ustanovena žalované u žalobce, který byl ve věci zcela neúspěšný, nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, žalobci bylo proto uloženo zaplatit státu uvedené náklady řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( § 251o o.s.ř. ).