Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 94/2024-35
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 18 938 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 18 938 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 976,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 656,57 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 712,5 Kč od 12.7.2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 15 % ročně z částky 5508,2 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 18 938 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 976,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 656,57 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 712,5 Kč od 12.7.2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 15 % ročně z částky 5508,2 Kč od 12.7.2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 938 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 29. 9. 2020, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno Anonymizováno, dále jen „předchůdkyně žalobkyně“. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného, když současně ve svém doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2024 uvedl, že výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku 1 444 Kč, představující úrok, částku 7 350 Kč představující úhradu za poskytnutí úvěru, částku 1 394 Kč představující poplatek za administrativní činnost a částku ve výši 2 700 Kč představující poplatek za platbu v hotovosti. Žalovaný se zavázal vše uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný splátky neuhradil řádně a včas, a proto žalobkyně požaduje uhrazení částky ve výši 18 938 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 976,65 Kč (od prodlení do 11. 7.2023), kapitalizovaný úrok ve výši 1 656,57 Kč (od 30. 11. 2021 do 11. 7. 2023), zákonný úrok z prodlení z částky 5 712,50 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 15 % ročně z částky 5 508,20 Kč od 12.7.2023 do zaplacení. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností od 7. 8. 2023 postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání.
3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností právnická osobaAnonymizováno a žalovaným byla podepsána dne 29. 9. 2020 Smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s platbou ve výši 12 888 Kč, která představuje úrok ve výši 1 444 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 394Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč a 7 350 Kč jakožto poplatek za poskytnutí úvěru splatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, Částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy.
4. Před podpisem smlouvy žalovaný vyplnil žádost o úvěr ze dne 29. 9. 2020, ve které uvedl, že jeho mzda činí 17 140 Kč, výdaje na bydlení činí 3 000 Kč, osobní náklady 6 320 Kč, srážky ze mzdy, výživní ve výši 562 Kč, je zaměstnaný, když má pracovní smlouvu na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020, je ženatý, má jedno dítě, nemá osobní účet. Současně bylo v žádosti uvedeno, že žalovaný předložil občanský průkaz, byly předloženy výplatní pásky.
5. Z výplatních pásek za období od června 2020 do srpna 2020 bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného činí 16 078,66 Kč a z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou do 31. 12. 2020.
6. Z historie plateb soud zjisti, že žalovaný uhradil částku 18 200 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když součástí smlouvy byl seznam postoupených pohledávek, byla tvrzená pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023. Žalovanému byla rovněž zaslaná předžalobní výzva ze dne 1. 11. 2023, která byla odeslána následující den.
8. Žaloba není důvodná.
9. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., které stanoví, že „smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč.
10. Žalovaný ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, a proto je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ “), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ , „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“
12. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy žádala od žalovaného informace o jeho finanční situaci. Příjmy ověřila na základě výplatních pásek, které soudu také zaslala a ze kterých bylo prokázáno, že průměrný čistý příjem žalovaného činí cca 16 tis. Kč, současně však bylo prokázáno, že pracovní smlouva je pouze na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020. Ve svém doplnění k žalobě žalobkyně uvedla, že zkoumala rovněž výdajovou stránku, a to z rejstříků a z výpisů z účtů. Sám žalovaný však uvedl, že nemá účet v bance, tedy je zřejmé, že žalobkyně nemohla prozkoumávat výpisy z účtu, když ten neexistuje. Současně nedoložila, z čeho konkrétně při zkoumání výdajové stránky vycházela. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ , který stanoví, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 “, Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o výdajích žalovaného a vychází výlučně z tvrzení žalovaného, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Poskytovatelé úvěrů dle musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Právní úprava je orientovaná na ochranu spotřebitele (jakožto slabší smluvní strany) před neschopností splatit úvěr, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – poskytovatele spotřebitelského úvěru, který musí soudu předložit doklady o příjmech a výdajích spotřebitele tak, aby mohlo být ověřeno, že skutečně řádně ověřil tvrzení žalovaného o jeho finanční situaci. Přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele je přitom myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje poskytnuté spotřebitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury doloženy objektivními podklady.
13. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ , kdy platí, že „ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.
14. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“
15. Za této situace byl žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu ve výši 15 000 Kč, a to v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ . Současně bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil 18 200 Kč, tedy částku převyšující, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.
16. Co se týká nákladů řízení, soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když ve věci byl úspěšný žalovaný, ze spisu se však nepodává, že by mu náklady vznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně se sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.