Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 287/2024-77
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o 12 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, a úrokem ve výši 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne datum ve spojení s doplněním žaloby doručené soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků při úrokové sazbě 21 % ročně ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a odměnu za hotovostní inkaso ve výši částka. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a sjednaným poplatkům se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh uhradila částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná částka z této smlouvy sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní.
3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná svou účast na jednání omluvila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí úvěru ve výši částka v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 63,91 %/viz smlouva na č. l. 27-28 spisu/. K osobě žalované právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že její příjmy jsou ve výši částka a výdaje ve výši částka (z toho částka představující výdaje na bydlení, částka výdaje na telefon a částka ostatní výdaje). Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je na mateřské, bydlí v podnájmu, nemá půjčky u jiné společnosti /viz zákaznická karta na č. l. 26 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši částka /viz tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována oznámením ze dne datum a současně byla vyzvána k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Oznámení s výzvou bylo odesláno na adresu žalované dne datum /viz smlouvu o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek na č. l. 34-42 spisu, oznámení o postoupení pohledávky + informace o zpracování osobních údajů na č. l. 29 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní výzva + podací lístek na č. l. 31-33 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši částka. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se sjednaným poplatkem. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh uhradila částka.
7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum ( dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dle § 456 věta prvá obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
12. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
13. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.
14. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů. Kapitalizovaný úrok tak činil téměř 84 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) v roce 2011 nepřesáhly 14 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.
15. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz).
16. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši částka, z čehož jí žalovaná část v celkové výši částka vrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze dlužnou jistinu půjčky ve výši částka (tj. částka – částka) a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky od datum.
17. Soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. částečně zamítl, když smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o která žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.
18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné prokazatelné náklady řízení pro její pasivitu nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku). V tomto ohledu se připomíná, že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci dle § 142 o. s ř. zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. přiměřeně rozhodnutí ÚS ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.