Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
56 C 462/2024-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Hrudovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 14 060,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 900 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 900 Kč od 17. 4. 2023 do 2. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 4. 2024 do 15. 1. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 900 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 160,96 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč k rukám zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 900 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 900 Kč od 17. 4. 2023 do 2. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 4. 2024 do 15. 1. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 900 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 160,96 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč k rukám zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 060,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předmětná pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 17. 3. 2023 mezi ní a žalovaným distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 10 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za jejich poskytnutí a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost (celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené čisté měsíční příjmy a další). Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, k čemuž poskytl žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. , především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně takto nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2), případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem, také provedla lustraci dokladu předloženého v databázi neplatných dokladů právnická osoba. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Nadto se žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Úvěr byl dne 17. 3. 2023 vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně v částce 10 000 Kč. Splatnost úvěru nastala dne 16. 4. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 12 900 Kč, sestávající z jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 900 Kč, zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 .4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení a jíž je oprávněna požadovat z celkové dlužné částky. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena ve výši 1 160,96 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:
- z listin y označené Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, že jako smluvní strana je zde uvedena žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 10 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, první tranše úvěru činí 10 000 Kč, RPSN 2 115,69 %, celkem splatná částka 12 900 Kč dne 16. 4. 2023, včetně poplatku ve výši 2 900 Kč. Smlouva je opatřena (elektronickým) podpisem žalovaného.
- z listin y označené Identifikované příjmy, že žalobkyní byl ověřen čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 57 662.
- z listin y označené Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020, že ani jedna z listin není opatřena podpisy účastníků.
- z listin y označené Výpis o posouzení úvěryschopnosti u společnosti právnická osoba. ze dne 17. 3. 2023, že v těchto jsou uvedeny základní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného. Vedle osobních údajů žalovaného uvedeny pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši 15 000 Kč a na bydlení ve výši 8 000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 0 Kč, ostatní zbytné výdaje ve výši 2 000 Kč, měsíční ověřený čistý příjem ve výši 57 662, měsíční čistý příjem 45 000.
- z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 17. 3. 2023, že uvedeného dne byla na účet č. č. účtu zaslána platba v částce 10 000 Kč.
- z výzvy k úhradě ze dne 24. 3. 2024 ve spojení podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 14 978,54 Kč do tří dnů, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.
5. Pokud soud provedl další důkazy (Sazebník platný od 1. 12. 2021, Obecné principy posuzování a filozofie Společnost, Autorizace ověření totožnosti, BankID výpis), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně se dne 17. 3. 2023 dohodla s žalovaným, že mu poskytne částku 10 000 Kč, bezhotovostně na účet žalovaného, které měl následně žalovaný žalobkyni s dalšími poplatky vrátit, což neučinil. Žalovaný byl proto dne 24. 3. 2024 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalovaného.
7. Dle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi účastníky byla dne 17. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.
14. Žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak ze žádných listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze zjistit (potažmo ověřit) relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného za delší časové období. Žalobkyní předložené listin y „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba.“ a „Identifikované příjmy“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného prokázat. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 15. 1. 2025 připravila o možnost tohoto poučení. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ , § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).
15. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 10 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož je majitelem. Žalovaný pak netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku žalobkyni uhradil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 10 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 3. 4. 2024 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dne 24. 3. 2024, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 27. 3 2024. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu k plnění byl tak povinen plnit do 2. 4. 2024 (pro nastalý víkend). Lze tedy shrnout, že od 3. 4. 2024 je žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v zákonné výši v souladu nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž v rozhodné době činil 14,75 %.
17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 17 448,54 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 11 160,82 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 64 % a neúspěch 36 %. Na náhradě nákladů řízení proto soud žalobkyni přiznal 28 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za celkem 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška “), tj. celkem 900 Kč, náhrady hotových výdajů ke každému z úkonů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky, tj. celkem 300 Kč, navýšeno o DPH 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 252 Kč. Náklady řízení tak činí celkem 2 252 Kč, z nichž náleží žalobkyni 28 %, což představuje částku 631 Kč, jíž je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.