Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 302/2023-43

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyněAnonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 55 615 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 31. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 32 415 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 557,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 080,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 175,65 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023 a z částky 2 975,65 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení a úrok 23,19 % ročně z částky 26 175,65 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 31. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 32 415 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 557,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 080,48 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 175,65 Kč od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023 a z částky 2 975,65 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení a úrok 23,19 % ročně z částky 26 175,65 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 55 615 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 17. 10. 2020, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dále jen „předchůdkyně žalobkyně“. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 36 303 Kč, která představuje kapitalizovaný úrok ve výši 24 177 Kč, poplatek za zpracování žádosti ve výši 1 500Kč, poplatek za Anonymizováno a Anonymizováno splácení ve výši 8 286 Kč a pojistné, a to vše v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaný splátky neuhradil řádně a včas, když uhradil pouze částku 6 800 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 55 615 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 557,16 Kč (8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 26 175,65 Kč od 01. 5. 2021, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 14.12.2022), kapitalizovaný úrok ve výši 4 080,48 Kč (úrok ve výši 23,19 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 26 175,65 Kč od 17. 4. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 14. 12. 2022), zákonný úrok z prodlení z částky 26 175,65 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrok 23,19 % ročně z částky 26 175,65 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání.

3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla podepsána dne 17. 10. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s platbou ve výši 33 963 Kč, která představuje úrok ve výši 24 177 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 500 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 286 Kč splatit v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 851 Kč, když současně se zavázal hradit pojistné v celkové výši 2 340 Kč. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Částka byla žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy.

4. Před podpisem smlouvy žalovaný vyplnil dne 17. 10. 2020 zákaznickou kartu, ze které soud zjistil, že požadoval měsíční splatnost úvěru, žije s rodiči ve adresa, má dosažené základní vzdělání, je svobodný, bezdětný, jeho příjem činí21 784 Kč, když měl předložit výplatní pásky za měsíce srpen a září 2020. Žalovaný měl bankovní účet. Jiné doklady nebyly doloženy.

5. Z tabulky umoření vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil částku 6 800 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla tvrzená pohledávka za žalovaným postoupena v souladu s , (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, což bylo žalovanému dle podacího lístku sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, který byl žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023. Žalovanému byla rovněž zaslaná předžalobní výzva ze dne 1. 6. 2023, která byla odeslána následující den.

7. Žaloba je zčásti důvodná.

8. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z., které stanoví, že „přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle § 2392 odst. 1 o. z. „lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč.

9. Žalovaný ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, a proto je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle , „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

10. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“

11. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy žádala od žalovaného informace o jeho finanční situaci. Příjmy ověřila na základě výplatních pásek, avšak soudu tyto pásky nebyly předloženy. Avšak především předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala výdaje, když se spokojila s tvrzením, že výdaje činí 3 000 Kč, ačkoliv je zřejmé, že tato částka nemůže odpovídat, když zaměstnán byl žalovaný u společnosti z adresa a bydlel ve adresa. Touto skutečností že žalobkyně nijak nezabývala. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s , který stanoví, že „poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle “, Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalovaného a vychází u výdajů výlučně z tvrzení žalovaného, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Poskytovatelé úvěrů dle musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Právní úprava je orientovaná na ochranu spotřebitele (jakožto slabší smluvní strany) před neschopností splatit úvěr, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – poskytovatele spotřebitelského úvěru, který musí soudu předložit doklady o příjmech a výdajích spotřebitele tak, aby mohlo být ověřeno, že skutečně řádně ověřil tvrzení žalovaného o jeho finanční situaci. Přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele je přitom myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje poskytnuté spotřebitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury doloženy objektivními podklady.

12. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smlouvy v souladu s , kdy platí, že „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti každé úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C-679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smluv splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva je absolutně neplatné a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z., který stanoví, že „soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

13. Za této situace byl žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč, a to v souladu s , když uhradil 6 800 Kč a zůstal žalobkyni dlužen 23 200 Kč. K vrácení jistiny byl žalovaný povinen do 10 dnů od doručení oznámení a výzvy ze dne 16. 12. 2022, které bylo žalovanému doručeno dne 18. 1. 2023 (srov. o. z.), tedy žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit do 30. 1. 2023, což neučinil a od 31. 1. 2023 se žalovaný dostal do prodlení, a proto soud žalobě, co do částky 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 1. 2023 vyhověl.

14. Ve zbytku nároku žalobkyně soud žalobu zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, jelikož se jedná o nároky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy.

15. Co se týká nákladů řízení, soud rozhodl podle ustanovení , když ve věci byl v převážné části úspěšný žalovaný, ze spisu se však nepodává, že by mu náklady vznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně se sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.