Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 120/2023-85

Potvrdené rozhodnutím 25 Co 343/2024-118
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň JUDr. Ivety Veselé a Mgr. Zdeňky Winklerové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], narozená [[Datum narození žalobkyně]] bytem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta A]] sídlem [[Adresa advokáta A]] proti žalované: [[Jméno žalované]] bytem [[Adresa žalované]] - [[adresa]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta B]] sídlem [[Adresa advokáta B]] o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 2. července 2024, č. j. 13 C 120/2023-85, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně, se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [[částka]] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [[Jméno advokáta B]], advokáta."

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované - Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

pro nahrazení souhlasu s vydáním úschovy

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy hodinek značky Anonymizováno se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 39 200 Kč k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy hodinek značky , Anonymizováno, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 39 200 Kč k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 8. 2023 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud žalované uložil povinnost souhlasit s vydáním předmětných hodinek žalobkyně ze soudní úschovy, do níž byly hodinky uloženy na základě usnesení Městského soudu v Praze . To odůvodňovala tím, že jí hodinky daroval zemřelý jméno FO, který byl tou dobou její partner a je tedy jejich vlastnicí.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že její bratr zcela jistě hodinky žalobkyni nedaroval, byl to rodinný majetek, který měl dostat po dostudování jeho syn jméno FO. To, že hodinky nedaroval, prokazuje i to, že do své smrti v nemocnici před svědky žalované připomínal, že má hodinky vyzvednout a nechat opravit ve Švýcarsku. jméno FO nebyl partnerem žalobkyně, resp. možná partnerem obchodním, kdy u sestry žalobkyně odebíral drogy. U sestry žalobkyně si také hodinky uschoval.

3. Ze spisu o uložení do úschovy Městského soudu v Praze soud zjistil, že předmětné hodinky byly uloženy do úschovy soudu. Důvodem bylo, že v rámci domovní prohlídky v průběhu přípravného řízení byly v trezoru bytu žalobkyně a její sestry zajištěny předmětné hodinky Anonymizováno, přičemž sestra žalobkyně, jméno FO, uvedla, že hodinky patří její sestře, tedy žalobkyni. Odsouzená jméno FO byla uznána vinnou ze zločinu nedovolené výroby omamných látek na dobu deseti let. Vzhledem k pochybám o skutečném vlastnictví hodinek byly hodinky uloženy do úschovy a v rámci trestního řízení byly oceněny na hodnotu 300 000 Kč.

4. Z rozsudku soud zjistil, že jméno FO byla odsouzena za výrobu drog na dobu deseti let a zároveň jí byl uložen trest propadnutí majetku na zajištěné peněžní prostředky a předmětné hodinky.

5. Z rozsudku soud dále zjistil, že žalobkyně a její sestra žily společně ve svém bytě, jméno FO v rámci trestního řízení vypověděla, že všechny zajištěné peníze při domovní prohlídce patří žalobkyni a hodinky Anonymizováno patří manželovi žalobkyně.

6. Z rozsudku Vrchního soudu sp. zn. soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo ve vztahu k sestře žalobkyně potvrzeno, ze seznamu věcí, které byly předmětem trestu propadnutí, byly vynechány předmětné hodinky, které byly uloženy do úschovy.

7. Ze zbytku úschovního spisu soud zjistil, že jak žalobkyně, tak žalovaná, požádaly o vydání věci z úschovy, vzhledem k nesouhlasu druhé strany hodinky nebyly vydány.

8. Svědkyně jméno FO, sestra žalobkyně, vypověděla, že jméno FO byl přítel žalobkyně, který žil bohémským životem a sestra mu neustále půjčovala peníze. Následně dal sestře hodinky jako jistou kompenzaci za peníze, které si od ní napůjčoval a nikdy nevrátil. Hodinky daroval v roce 2017 nebo ještě dříve, po návratu z Kuby. Hodinky si pak sestra uschovala u svědkyně. Dále svědkyně vypověděla, že panu jméno FO drogy nedodávala, nikdy žádné drogy neměla, ani je nevyráběla, ani nedistribuovala.

9. Svědkyně jméno FO, dcera jméno FO a neteř žalované, vypověděla, že žalobkyni nikdy neviděla, ani o ní nikdy neslyšela. Hodinky její tatínek normálně nosil, v roce 2019 je však v nemocnici neměl, říkal, že je má teta, tedy žalovaná, od někoho vyzvednout a nechat opravit a pak je dát bratrovi. Hodinky normálně nosil otec na ruce a je přesvědčena, že jde o pánské a nikoliv dámské hodinky. Podle fotografie z úschovního spisu svědkyně hodinky ztotožnila. Dále svědkyně uvedla, že otec by hodinky nikdy nedal nikomu jinému než svému synovi.

10. Svědek jméno FO, expřítel jméno FO, vypověděl, že žalobkyni nezná, z doslechu zná její sestru, za kterou z nějakých důvodů jméno FO docházel. Ví, že jméno FO měl hodinky a následně, když jej navštěvoval v nemocnici, tak je neměl. Tehdy mu řekl, že je má u jméno FO, přičemž nebylo jasné, zda jde o úschovu či o zástavu. Řekl, že věc bude následně řešit žalovaná. jméno FO už se z nemocnice nevrátil a zemřel. Svědek dále spontánně uvedl, že se nejednalo o dámské hodinky a uvedl, že jméno FO měl řadu přítelkyň, vždy však šlo o mladé a krásné dívky, neumí si představit, že by měl vztah s žalobkyní. K dotazu, zda svědek slyšel předcházející výslech či hovořil se svědkyní, když sám od sebe uvedl, že nešlo o dámské hodinky, jak uvedla předcházející svědkyně, vypověděl, že neslyšel výslech, ani nehovořil se svědkyní při vstupu do jednací síně.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: zemřelý jméno FO byl vlastníkem předmětných hodinek, které předal z blíže nezjištěného důvodu jméno FO do jejího trezoru. Soud nevzal za prokázané, že by hodinky daroval žalobkyni.

12. Pokud jde o hodnocení jednotlivých důkazů, tak soud neuvěřil výpovědi jméno FO, kdy její výpověď byla nekonzistentní s její předchozí výpovědí v rámci trestního řízení, kdy nejprve tvrdila, že hodinky patří manželovi sestry, později sestře. Svědkyně působila nevěrohodně, kdy popírala styk s jméno FO z důvodu prodeje drog a zcela popírala svoji trestnou činnost, která jí byla přesvědčivě prokázána v rámci trestního řízení. Její tvrzení o tom, že žalobkyně byla partnerkou jméno FO, se soudu jeví rovněž jako nepravděpodobné, kdy příbuzní a přátelé jméno FO ji vůbec neznali a všichni tvrdili, že hodinky by nedaroval nikomu jinému než synovi.

13. Soud v zásadě uvěřil i výpovědi svědka Anonymizováno, s výhradou toho, že mu neuvěřil, že neslyšel část výpovědi předcházející svědkyně, popřípadě s ní krátce nehovořil, kdy je nelogické, aby spontánně uváděl, že skutečně nešlo o dámské hodinky, což bylo řešeno v předchozím výslechu. V ostatních částech však jeho výpověď působila věrohodně a konzistentně.

14. Po zhodnocení provedených důkazů soud nejen nemá postavené najisto, že by jméno FO hodinky daroval žalobkyni, ale má za to, že se jedná o velmi nepravděpodobný scénář. Mnohem pravděpodobnější vysvětlení je, že se hodinky dostaly do dispozice jméno FO v souvislosti s její trestnou činností, např. jako zástava za drogy, a proto, aby nedošlo k propadnutí hodinek v rámci trestního řízení, tato následně tvrdila, že jsou manžela sestry, resp. sestry samotné.

15. Podle § 299 z. ř. s. v případě, že byl souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by jí byly hodinky darovány a ani se jí nepodařilo prokázat jiný důvod, pro který by se stala vlastníkem hodinek jméno FO, soud žalobu zamítl.

17. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná plně úspěšná ve věci, vzniklo jí právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta za čtyři úkony (převzetí, porada s klientem, dvě ú. j. a čtyři režijní paušály podle advokátního tarifu). Pro potřeby stanovení tarifní hodnoty, tedy v daném případě ceny hodinek, soud vyšel z rozhodnutí Městského soudu v rámci trestního řízení, kdy hodinky ukládané do úschovy byly ohodnoceny částkou 300 000 Kč. Žalovaná sice ve vyčíslení nákladů řízení vycházela z hodnoty vyšší, sama však uváděla, že tyto odhady jsou odhady účastníků. Vzhledem k tomu, že Městský soud vyšel z odborného vyjádření, soud vyšel z této částky, jako částky pravděpodobnější. Odměna za jeden úkon právní pomoci tak činila 9 500 Kč a při čtyřech úkonech a čtyřech tarifních paušálech tak odměna činila 39 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.